Algoritmus: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
| − | ==Definice== | + | == Definice == |
Pojem algoritmus je jedním ze základních pojmů v matematice. Algoritmem se rozumí soubor přesně stanovených pravidel, určující pořadí daného konečného systému operací, který zabezpečuje řešení všech úloh daného typu[[#Literatura|[x]]]. | Pojem algoritmus je jedním ze základních pojmů v matematice. Algoritmem se rozumí soubor přesně stanovených pravidel, určující pořadí daného konečného systému operací, který zabezpečuje řešení všech úloh daného typu[[#Literatura|[x]]]. | ||
Přestože se pojem algoritmus objevuje především v informatice, do jisté míry se s ním můžeme setkat i v dalších vědních oborech. V širším slova smyslu se jedná o jakýsi návod nebo postup. V užším slova smyslu se algoritmem rozumí pouze takové postupy, které splňují jasně definované vlastnosti. | Přestože se pojem algoritmus objevuje především v informatice, do jisté míry se s ním můžeme setkat i v dalších vědních oborech. V širším slova smyslu se jedná o jakýsi návod nebo postup. V užším slova smyslu se algoritmem rozumí pouze takové postupy, které splňují jasně definované vlastnosti. | ||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
; ''Opakovatelnost'' : Při použití stejných vstupních údajů musí algoritmus dospět vždy k témuž výsledku. | ; ''Opakovatelnost'' : Při použití stejných vstupních údajů musí algoritmus dospět vždy k témuž výsledku. | ||
; ''Rezultativnost'' : Algoritmus vede ke správnému výsledku. | ; ''Rezultativnost'' : Algoritmus vede ke správnému výsledku. | ||
| + | |||
| + | == Dělení algoritmů == | ||
| + | Algoritmy můžeme klasifikovat různými způsoby, přičemž jeden algoritmus může patřit zároveň do více skupin | ||
| + | * Rekurzivní algoritmy, které využívají (volají) samy sebe. | ||
Verze z 13. 6. 2010, 17:43
Autor: Petr Věžník
Klíčová slova:
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené -
podřazené - ---
Definice
Pojem algoritmus je jedním ze základních pojmů v matematice. Algoritmem se rozumí soubor přesně stanovených pravidel, určující pořadí daného konečného systému operací, který zabezpečuje řešení všech úloh daného typu[x]. Přestože se pojem algoritmus objevuje především v informatice, do jisté míry se s ním můžeme setkat i v dalších vědních oborech. V širším slova smyslu se jedná o jakýsi návod nebo postup. V užším slova smyslu se algoritmem rozumí pouze takové postupy, které splňují jasně definované vlastnosti.
Vlastnosti algoritmů
- Konečnost
- Požadovaný výsledek musí být poskytnut v „rozumném" čase (pokud by výpočet trval na nejrychlejším počítači např. jeden milion let, těžko bychom mohli hovořit o algoritmu řešení, nemluvě o výpočtu, který by neskončil vůbec). Za rozumný lze považovat čas, kdy nám výsledek výpočtu k něčemu bude.
- Hromadnost
- Vstupní data nejsou v popisu algoritmu reprezentována konkrétními hodnotami, ale spíše množinami, ze kterých lze data vybrat (např. při řešení trojúhelníka mohou být velikosti stran desetinná čísla). Při popisu algoritmu v programovacím jazyce se to projeví tím, že vstupy do algoritmu jsou označeny symbolickými jmény.
- Jednoznačnost
- Každý předpis je složen z kroků, které na sebe navazují. Každý krok můžeme charakterizovat jako přechod z jednoho stavu algoritmu do jiného, přičemž každý stav je určen zpracovávanými daty. Tím, jak data v jednotlivých stavech algoritmu vypadají, musí být jednoznačně určeno, který krok následuje (např: V řešení trojúhelníka může nastat situace, kdy vychází na základě vstupních dat jedno nebo dvě řešení. Situace je tedy nejednoznačná, řešení musí být jednoznačné, tzn. v předpisu se s touto možností musí počítat a musí v něm být návod, jak ji řešit.).
- Opakovatelnost
- Při použití stejných vstupních údajů musí algoritmus dospět vždy k témuž výsledku.
- Rezultativnost
- Algoritmus vede ke správnému výsledku.
Dělení algoritmů
Algoritmy můžeme klasifikovat různými způsoby, přičemž jeden algoritmus může patřit zároveň do více skupin
- Rekurzivní algoritmy, které využívají (volají) samy sebe.