Algoritmus: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 1: Řádek 1:
'''Autor:''' Petr Věžík
+
'''Autor:''' Petr Věžník
  
 
'''Klíčová slova:'''
 
'''Klíčová slova:'''
Řádek 8: Řádek 8:
  
 
<blockquote>
 
<blockquote>
''nadřazené'' - internetová kriminalita, psychologie a internet</blockquote>
+
''nadřazené'' - </blockquote>
 
<blockquote>
 
<blockquote>
 
''podřazené'' - ---</blockquote>
 
''podřazené'' - ---</blockquote>
 +
 +
 +
 +
==Definice==
 +
Pojem algoritmus je jedním ze základních pojmů v matematice. Algoritmem se rozumí soubor přesně stanovených pravidel, určující pořadí daného konečného systému operací, který zabezpečuje řešení všech úloh daného typu[[#Literatura|[x]]].
 +
Přestože se pojem algoritmus objevuje především v informatice, do jisté míry se s ním můžeme setkat i v dalších vědních oborech. V širším slova smyslu se jedná o jakýsi návod nebo postup. V užším slova smyslu se algoritmem rozumí pouze takové postupy, které splňují jasně definované vlastnosti.
 +
 +
== Vlastnosti algoritmů ==
 +
; ''Konečnost'' : Požadovaný výsledek musí být poskytnut v „rozumném" čase (pokud by výpočet trval na nejrychlejším počítači např. jeden milion let, těžko bychom mohli hovořit o algoritmu řešení, nemluvě o výpočtu, který by neskončil vůbec). Za rozumný lze považovat čas, kdy nám výsledek výpočtu k něčemu bude.
 +
; ''Hromadnost'' : Vstupní data nejsou v popisu algoritmu reprezentována
 +
konkrétními hodnotami, ale spíše množinami, ze kterých lze data vybrat (např. při řešení trojúhelníka mohou být velikosti stran desetinná čísla). Při popisu algoritmu v programovacím jazyce se to projeví tím, že vstupy do algoritmu jsou označeny symbolickými jmény.
 +
; ''Jednoznačnost'' : Každý předpis je složen z kroků, které na sebe navazují. Každý krok můžeme charakterizovat jako přechod z jednoho stavu algoritmu do jiného, přičemž každý stav je určen zpracovávanými daty. Tím, jak data v jednotlivých stavech algoritmu vypadají, musí být
 +
jednoznačně určeno, který krok následuje (např: V řešení trojúhelníka může nastat situace, kdy vychází na základě vstupních dat jedno nebo
 +
dvě řešení. Situace je tedy nejednoznačná, řešení musí být jednoznačné, tzn. v předpisu se s touto možností musí počítat a musí v něm být
 +
návod, jak ji řešit.).
 +
; ''Opakovatelnost'' : Při použití stejných vstupních údajů musí algoritmus dospět vždy k témuž výsledku.
 +
; ''Rezultativnost'' : Algoritmus vede ke správnému výsledku.

Verze z 13. 6. 2010, 17:26

Autor: Petr Věžník

Klíčová slova:

Synonyma: ---

Související pojmy:

nadřazené -

podřazené - ---


Definice

Pojem algoritmus je jedním ze základních pojmů v matematice. Algoritmem se rozumí soubor přesně stanovených pravidel, určující pořadí daného konečného systému operací, který zabezpečuje řešení všech úloh daného typu[x]. Přestože se pojem algoritmus objevuje především v informatice, do jisté míry se s ním můžeme setkat i v dalších vědních oborech. V širším slova smyslu se jedná o jakýsi návod nebo postup. V užším slova smyslu se algoritmem rozumí pouze takové postupy, které splňují jasně definované vlastnosti.

Vlastnosti algoritmů

Konečnost
Požadovaný výsledek musí být poskytnut v „rozumném" čase (pokud by výpočet trval na nejrychlejším počítači např. jeden milion let, těžko bychom mohli hovořit o algoritmu řešení, nemluvě o výpočtu, který by neskončil vůbec). Za rozumný lze považovat čas, kdy nám výsledek výpočtu k něčemu bude.
Hromadnost
Vstupní data nejsou v popisu algoritmu reprezentována

konkrétními hodnotami, ale spíše množinami, ze kterých lze data vybrat (např. při řešení trojúhelníka mohou být velikosti stran desetinná čísla). Při popisu algoritmu v programovacím jazyce se to projeví tím, že vstupy do algoritmu jsou označeny symbolickými jmény.

Jednoznačnost
Každý předpis je složen z kroků, které na sebe navazují. Každý krok můžeme charakterizovat jako přechod z jednoho stavu algoritmu do jiného, přičemž každý stav je určen zpracovávanými daty. Tím, jak data v jednotlivých stavech algoritmu vypadají, musí být

jednoznačně určeno, který krok následuje (např: V řešení trojúhelníka může nastat situace, kdy vychází na základě vstupních dat jedno nebo dvě řešení. Situace je tedy nejednoznačná, řešení musí být jednoznačné, tzn. v předpisu se s touto možností musí počítat a musí v něm být návod, jak ji řešit.).

Opakovatelnost
Při použití stejných vstupních údajů musí algoritmus dospět vždy k témuž výsledku.
Rezultativnost
Algoritmus vede ke správnému výsledku.