Algoritmus: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Autor:''' Petr | + | '''Autor:''' Petr Věžník |
'''Klíčová slova:''' | '''Klíčová slova:''' | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''nadřazené'' - | + | ''nadřazené'' - </blockquote> |
<blockquote> | <blockquote> | ||
''podřazené'' - ---</blockquote> | ''podřazené'' - ---</blockquote> | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | ==Definice== | ||
| + | Pojem algoritmus je jedním ze základních pojmů v matematice. Algoritmem se rozumí soubor přesně stanovených pravidel, určující pořadí daného konečného systému operací, který zabezpečuje řešení všech úloh daného typu[[#Literatura|[x]]]. | ||
| + | Přestože se pojem algoritmus objevuje především v informatice, do jisté míry se s ním můžeme setkat i v dalších vědních oborech. V širším slova smyslu se jedná o jakýsi návod nebo postup. V užším slova smyslu se algoritmem rozumí pouze takové postupy, které splňují jasně definované vlastnosti. | ||
| + | |||
| + | == Vlastnosti algoritmů == | ||
| + | ; ''Konečnost'' : Požadovaný výsledek musí být poskytnut v „rozumném" čase (pokud by výpočet trval na nejrychlejším počítači např. jeden milion let, těžko bychom mohli hovořit o algoritmu řešení, nemluvě o výpočtu, který by neskončil vůbec). Za rozumný lze považovat čas, kdy nám výsledek výpočtu k něčemu bude. | ||
| + | ; ''Hromadnost'' : Vstupní data nejsou v popisu algoritmu reprezentována | ||
| + | konkrétními hodnotami, ale spíše množinami, ze kterých lze data vybrat (např. při řešení trojúhelníka mohou být velikosti stran desetinná čísla). Při popisu algoritmu v programovacím jazyce se to projeví tím, že vstupy do algoritmu jsou označeny symbolickými jmény. | ||
| + | ; ''Jednoznačnost'' : Každý předpis je složen z kroků, které na sebe navazují. Každý krok můžeme charakterizovat jako přechod z jednoho stavu algoritmu do jiného, přičemž každý stav je určen zpracovávanými daty. Tím, jak data v jednotlivých stavech algoritmu vypadají, musí být | ||
| + | jednoznačně určeno, který krok následuje (např: V řešení trojúhelníka může nastat situace, kdy vychází na základě vstupních dat jedno nebo | ||
| + | dvě řešení. Situace je tedy nejednoznačná, řešení musí být jednoznačné, tzn. v předpisu se s touto možností musí počítat a musí v něm být | ||
| + | návod, jak ji řešit.). | ||
| + | ; ''Opakovatelnost'' : Při použití stejných vstupních údajů musí algoritmus dospět vždy k témuž výsledku. | ||
| + | ; ''Rezultativnost'' : Algoritmus vede ke správnému výsledku. | ||
Verze z 13. 6. 2010, 17:26
Autor: Petr Věžník
Klíčová slova:
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené -
podřazené - ---
Definice
Pojem algoritmus je jedním ze základních pojmů v matematice. Algoritmem se rozumí soubor přesně stanovených pravidel, určující pořadí daného konečného systému operací, který zabezpečuje řešení všech úloh daného typu[x]. Přestože se pojem algoritmus objevuje především v informatice, do jisté míry se s ním můžeme setkat i v dalších vědních oborech. V širším slova smyslu se jedná o jakýsi návod nebo postup. V užším slova smyslu se algoritmem rozumí pouze takové postupy, které splňují jasně definované vlastnosti.
Vlastnosti algoritmů
- Konečnost
- Požadovaný výsledek musí být poskytnut v „rozumném" čase (pokud by výpočet trval na nejrychlejším počítači např. jeden milion let, těžko bychom mohli hovořit o algoritmu řešení, nemluvě o výpočtu, který by neskončil vůbec). Za rozumný lze považovat čas, kdy nám výsledek výpočtu k něčemu bude.
- Hromadnost
- Vstupní data nejsou v popisu algoritmu reprezentována
konkrétními hodnotami, ale spíše množinami, ze kterých lze data vybrat (např. při řešení trojúhelníka mohou být velikosti stran desetinná čísla). Při popisu algoritmu v programovacím jazyce se to projeví tím, že vstupy do algoritmu jsou označeny symbolickými jmény.
- Jednoznačnost
- Každý předpis je složen z kroků, které na sebe navazují. Každý krok můžeme charakterizovat jako přechod z jednoho stavu algoritmu do jiného, přičemž každý stav je určen zpracovávanými daty. Tím, jak data v jednotlivých stavech algoritmu vypadají, musí být
jednoznačně určeno, který krok následuje (např: V řešení trojúhelníka může nastat situace, kdy vychází na základě vstupních dat jedno nebo dvě řešení. Situace je tedy nejednoznačná, řešení musí být jednoznačné, tzn. v předpisu se s touto možností musí počítat a musí v něm být návod, jak ji řešit.).
- Opakovatelnost
- Při použití stejných vstupních údajů musí algoritmus dospět vždy k témuž výsledku.
- Rezultativnost
- Algoritmus vede ke správnému výsledku.