Geolokace: Porovnání verzí
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
- rozšíření techniky CBG | - rozšíření techniky CBG | ||
| + | == Jaká data se využívají == | ||
| + | Primární zdroje dat – regionální internetové registry, které přidělují IP ve svých regionech. Každá kontinentální oblast má své hlavní centrum pro správu IP. | ||
| + | <blockquote>• American Register for Internet Numbers (ARIN) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Evropské síťové koordinační centrum (RIPE NCC) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Asijsko-Pacifické síťové informační centrum (APNIC) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Latinsko Americké a Karibické Internetové adresy registrů (LACNIC) </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• Africké síťové informační centrum (AfriNIC) </blockquote> | ||
| + | Sekundární zdroje dat | ||
| + | <blockquote>• zadání bližších dat nebo zadání dvojice dat </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• data od poskytovatelů informačních služeb </blockquote> | ||
| + | <blockquote>• data od dodavatelů </blockquote> | ||
| − | + | == K čemu se geolokace využívá == | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
Verze z 20. 12. 2011, 07:49
Autor: Eliška Hrabalová
Klíčová slova: IP adresa, zjišťování polohy
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené: ---
podřazené: navigace
Definice geolokace
Geolokace představuje způsob, pomocí něhož je možné určit polohu zařízení s připojením k internetové síti. Mezi tato zařízení patří mimo jiné osobní počítač, notebook, PDA, případně mobilní telefon s GPS navigací.[1]
Metody zjišťování polohy
Pasivní metody - "jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."[2] Geolokace podle IP adresy
- patří k jednodušším metodám geolokace
- výhodou je, že je téměř vždy dostupná
- nevýhodou je její vysoká míra nepřesnosti pohybující se v řádech desítek kilometrů
- pokud chceme využít geolokaci, porovnáváme IP adresy se zaregistrovanými IP adresami z organizace IANA
- existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp
Geolokace na základě DNS záznamů
- reverzní záznam DNS je překlad IP adresy do srozumitelnější podoby
- struktura systému má své jednotlivé hierarchické úrovně, proto je možné určit z ní některé geografické údaje (např. zemi, v níž se stanice vyskytuje)
Geolokace s využitím Wifi
-pozici stanice lze zjistit pomocí dalších přístupových bodů v okolí a síly signálu
- internetový prohlížeč načte informace o všech přístupových bodech a odešle je k porovnání do databáze GoogleMaps
- polohu prostřednictvím Wifi sítě je možné zjistit s přesností 100 až 200 metrů
Aktivní metody - "jsou založeny na odhadu polohy stanice na základě informací získaných měřením datového přenosu stanice v internetové síti. Nejčastěji se měří zpoždění a zjišťuje se cesta dat přes síťové uzly od zdroje dat k cíli."[3]
Metoda GeoPing
- poloha stanice je zjišťována využíváním zpoždění v síti a geografické vzdálenosti
- určená poloha se odvíjí od určení tzv. vektoru zpoždění, který určuje, jak daleko je cílová stanice od referenčních bodů
- poloha stanice je následně odhadnuta pomocí Euclidovské vzdálenosti
Metoda ShortestPing
- metoda založená na měření zpoždění
- poloha cíle je určena jako poloha bodu, který má nejmenší zpoždění
- nevýhodou této metody je vysoká nepřesnost
Metoda Constraint-Based Geolocation (CBG)
- "měří zpoždění mezi všemi referenčními body a cílovou stanicí toto zpoždění se následně přepočítá na vzdálenosti a kolem každého referenčního bodu vznikne oblast, kde se hledaná stanice pravděpodobně nachází místo, kde vznikne průnik oblastí, je považováno za výslednou pozici cílové stanice"[4]
Metoda lokace založená na topologii sítě (TBG)
- rozšíření techniky CBG
Jaká data se využívají
Primární zdroje dat – regionální internetové registry, které přidělují IP ve svých regionech. Každá kontinentální oblast má své hlavní centrum pro správu IP.
• American Register for Internet Numbers (ARIN)
• Evropské síťové koordinační centrum (RIPE NCC)
• Asijsko-Pacifické síťové informační centrum (APNIC)
• Latinsko Americké a Karibické Internetové adresy registrů (LACNIC)
• Africké síťové informační centrum (AfriNIC)
Sekundární zdroje dat
• zadání bližších dat nebo zadání dvojice dat
• data od poskytovatelů informačních služeb
• data od dodavatelů
K čemu se geolokace využívá
Poznámky
- ↑ Symbio [online]. 1999-2011 [cit. 2011-12-19]. Slovník internetových výrazů. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/geolokace.html>.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
