Geolokace: Porovnání verzí
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Metody zjišťování polohy == | == Metody zjišťování polohy == | ||
| − | Pasivní metody - ''"jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> | + | '''Pasivní metody''' - ''"jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> |
| − | + | ''' | |
| − | + | Geolokace podle IP adresy''' | |
| − | |||
- patří k jednodušším metodám geolokace | - patří k jednodušším metodám geolokace | ||
| Řádek 29: | Řádek 28: | ||
- existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp | - existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp | ||
| + | |||
| + | '''Geolokace na základě DNS záznamů''' | ||
| + | - reverzní záznam DNS je překlad IP adresy do srozumitelnější podoby | ||
| + | |||
| + | - struktura systému má své jednotlivé hierarchické úrovně, proto je možné určit z ní některé geografické údaje (např. zemi, v níž se stanice vyskytuje) | ||
| + | |||
| + | '''Geolokace s využitím Wifi''' | ||
| + | -pozici stanice lze zjistit pomocí dalších přístupových bodů v okolí a síly signálu | ||
| + | |||
| + | - internetový prohlížeč načte informace o všech přístupových bodech a odešle je k porovnání do databáze GoogleMaps | ||
| + | |||
| + | - polohu prostřednictvím Wifi sítě je možné zjistit s přesností 100 až 200 metrů | ||
| + | |||
| + | '''Aktivní metody''' - ''"jsou založeny na odhadu polohy stanice na základě informací získaných měřením datového přenosu stanice v internetové síti. Nejčastěji se měří zpoždění a zjišťuje se cesta dat přes síťové uzly od zdroje dat k cíli."''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> | ||
| + | |||
| + | '''Metoda GeoPing''' | ||
| + | - poloha stanice je zjišťována využíváním zpoždění v síti a geografické vzdálenosti | ||
| + | |||
| + | - určená poloha se odvíjí od určení tzv. vektoru zpoždění, který určuje, jak daleko je cílová stanice od referenčních bodů | ||
| + | |||
| + | - poloha stanice je následně odhadnuta pomocí Euclidovské vzdálenosti | ||
| + | |||
| + | '''Metoda ShortestPing''' | ||
| + | - metoda založená na měření zpoždění | ||
| + | |||
| + | - poloha cíle je určena jako poloha bodu, který má nejmenší zpoždění | ||
| + | |||
| + | - nevýhodou této metody je vysoká nepřesnost | ||
| + | |||
| + | '''Metoda Constraint-Based Geolocation (CBG)''' | ||
| + | - ''"měří zpoždění mezi všemi referenčními body a cílovou stanicí toto zpoždění se následně přepočítá na vzdálenosti a kolem každého referenčního bodu vznikne oblast, kde se hledaná stanice pravděpodobně nachází místo, kde vznikne průnik oblastí, je považováno za výslednou pozici cílové stanice"''<ref>VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.</ref> | ||
| + | |||
| + | '''Metoda lokace založená na topologii sítě (TBG)''' | ||
| + | - rozšíření techniky CBG | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
Verze z 20. 12. 2011, 07:42
Autor: Eliška Hrabalová
Klíčová slova: IP adresa, zjišťování polohy
Synonyma: ---
Související pojmy:
nadřazené: ---
podřazené: navigace
Definice geolokace
Geolokace představuje způsob, pomocí něhož je možné určit polohu zařízení s připojením k internetové síti. Mezi tato zařízení patří mimo jiné osobní počítač, notebook, PDA, případně mobilní telefon s GPS navigací.[1]
Metody zjišťování polohy
Pasivní metody - "jsou založeny na principu získávání lokalizačních informací na základě dostupných informací o síťovém zařízení. Informace o pozicích síťových zařízení se získávají na základě záznamů veřejných nebo soukromých databází."[2] Geolokace podle IP adresy - patří k jednodušším metodám geolokace
- výhodou je, že je téměř vždy dostupná
- nevýhodou je její vysoká míra nepřesnosti pohybující se v řádech desítek kilometrů
- pokud chceme využít geolokaci, porovnáváme IP adresy se zaregistrovanými IP adresami z organizace IANA
- existuje také řada soukromých a veřejných databází, mezi nejznámější veřejné databáze patří Whois a GeoIp
Geolokace na základě DNS záznamů - reverzní záznam DNS je překlad IP adresy do srozumitelnější podoby
- struktura systému má své jednotlivé hierarchické úrovně, proto je možné určit z ní některé geografické údaje (např. zemi, v níž se stanice vyskytuje)
Geolokace s využitím Wifi -pozici stanice lze zjistit pomocí dalších přístupových bodů v okolí a síly signálu
- internetový prohlížeč načte informace o všech přístupových bodech a odešle je k porovnání do databáze GoogleMaps
- polohu prostřednictvím Wifi sítě je možné zjistit s přesností 100 až 200 metrů
Aktivní metody - "jsou založeny na odhadu polohy stanice na základě informací získaných měřením datového přenosu stanice v internetové síti. Nejčastěji se měří zpoždění a zjišťuje se cesta dat přes síťové uzly od zdroje dat k cíli."[3]
Metoda GeoPing - poloha stanice je zjišťována využíváním zpoždění v síti a geografické vzdálenosti
- určená poloha se odvíjí od určení tzv. vektoru zpoždění, který určuje, jak daleko je cílová stanice od referenčních bodů
- poloha stanice je následně odhadnuta pomocí Euclidovské vzdálenosti
Metoda ShortestPing - metoda založená na měření zpoždění
- poloha cíle je určena jako poloha bodu, který má nejmenší zpoždění
- nevýhodou této metody je vysoká nepřesnost
Metoda Constraint-Based Geolocation (CBG) - "měří zpoždění mezi všemi referenčními body a cílovou stanicí toto zpoždění se následně přepočítá na vzdálenosti a kolem každého referenčního bodu vznikne oblast, kde se hledaná stanice pravděpodobně nachází místo, kde vznikne průnik oblastí, je považováno za výslednou pozici cílové stanice"[4]
Metoda lokace založená na topologii sítě (TBG) - rozšíření techniky CBG
Poznámky
- ↑ Symbio [online]. 1999-2011 [cit. 2011-12-19]. Slovník internetových výrazů. Dostupné z WWW: <http://www.symbio.cz/slovnik/geolokace.html>.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
- ↑ VERNER, Lukáš; KOMOSNÝ, Dan. Geolokace síťových zařízení v internetových sítích. Elektrorevue [online]. 17.6.2011, 33, [cit. 2011-12-20]. Dostupný z WWW: <http://www.elektrorevue.cz/cz/clanky/komunikacni-technologie/0/geolokace-sitovych-zarizeni-v-internetovych-sitich/>. ISSN 1213-1539.
