Gernot Wersig

Gernot Wersig (20. prosince 1942 - 4. července 2006 v Berlíně) byl jedním ze zakladatelů informační vědy v Německu.

 

Gernot Wersig Foto Infoteaduse olemus ja kujunemine
	Berlin, Německo
Datum a místo úmrtí	4. července 2006 Berlin, Německo
	-
	Manželka Petra Schuck-Wersig
	Berlin
	německé
Vzdělání	Tannenberg School; Freie Universität Berlin
Pracoviště	Bundesministerium für Bildung und Forschung (BMFT)
	-
Známý pro	integrovaný koncept školení pro knihovnu profesor informatiky projekty pro muzeum děkan Fakulty komunikačních věd Informační a dokumentační věda FIABID

Život

Po absolvování střední školy Tannenberg School v roce 1961 v Berlíně-Lichterfelde Gernot pokračoval na FU Berlín, kde studoval žurnalistiku, politologii, německou filologii a sociologii. V roce 1965 byl zaměstnán jako studentský asistent s vydáním public relations referate service. V roce 1967 získal akademický titul Mg. v žurnalistice a sociologii. A pak v roce 1971 získal PhDr. (Doktor filozofie). Jeho disertační práce se zabývala tématem "Informační a dokumentační věda", se kterou v roce 1972 habilitoval.

Gernot Wersig byl ženatý s Petrou Schuck-Wersigovou od roku 1983.

 

Dílo

V roce 1976 byl pod vedením Gernota Wersiga zahájen projekt třetí strany FIABID financovaný BMFT (integrovaný koncept školení pro knihovnu, informační a dokumentační oblast). V roce 1977, Wersig se stal profesorem informatiky na svobodné univerzitě v Berlíně; tato disciplína existovala v Berlíně pod názvem Information and Documentation Science od roku 1969.

V roce 1982 se práce soustředila na realizaci projektu INSTRAT financovaného třetí stranou (Informační systémy jako informační a politický projektový potenciál a strategie sociálního rozvoje - informace - vědecké základy organizovaných informací a komunikace jako součásti řešení individuálních a společenských problémů), ve kterých se Berlínská informační věda naučila několik trvalých změn v obsahu. Wersig kritizoval BMFT jako "správce konkurzních podstat", naříkal nad svým jednostranným zaměřením na informační technologie a doložil "nedostatek kompetencí, představivosti a odvahy ministerstva".

V roce 1990 Wersig několik let vyučoval na vídeňské technické univerzitě a pracoval v Institutu Ludwiga Boltzmanna pro výzkum informačních systémů ve Vídni.

 

Aktivity

Další osmdesátá léta byla charakterizována řadou neúspěchů a přetrvávajícím nedostatkem kapacit ve výuce: Strukturální plán FU Berlín zajišťoval vybavení předmětu dvěma vysokoškolskými učiteli a několika vědeckými pracovníky; tento závazek však nebyl realizován. Dokonce i se studenty Wersigovy nápady našli jen omezené schválení; V zimním semestru 1986/87 se Wersig snažil začlenit aspekt informační kultury do učebních osnov berlínské informační vědy, ale na žádost studentů ji opět vzdal. Dokonce s jeho liberálním ekonomickým přesvědčením - Wersig byl člen FDP - on byl vždy znovu; Například během debaty o informační dálnici poukázal na to, že zatímco infrastruktura by mohla být po určitou dobu veřejně propagována, cílem musí být obchodovatelnost.

Během této doby se Wersigův zájem o muzea a vizuální komunikaci projevil v řadě projektů, jako je Efektivita public relations pro muzea a kulturní výstavy (1985-1987), Museum Marketing ve Spojených státech (1988), Museum Marketing v Evropě (1990). 1991), Digitální snímky v muzeích (1995-1996).

V letech 1991 až 1995 působil jako děkan Fakulty komunikačních věd FU Berlín a od roku 1995 do roku 1997 jako výkonný ředitel Institutu mediálních a komunikačních studií na téže univerzitě. Od roku 1995 působil jako profesor na Katedře informačních věd Ústavu žurnalistiky a komunikačních věd Svobodné univerzity v Berlíně. Poslední léta 20. století byla charakterizována přerušením informační vědy na Svobodné univerzitě v Berlíně; Pro zimní semestr byli naposledy přijati studenti z roku 1995/1996, v roce 1997 ukončil základní studijní program. Wersig však pokračoval ve své publikační činnosti a přinesl témata, jako je systematika informačních a komunikačních technologií v žurnalistice, ale považovala německou informační vědu za neúspěšnou.

 

Výzman pro informační vědu

Gernot Wersig díky své aktivní účasti přinesl rozvoj informačních znalostí v Německu. Jeho výzkum a zájmy se zaměřily na oblasti informační společnosti a postmodernismu, teorie informací, výzkumu trendů, výzkumu volného času, kulturního výzkumu, znalostního výzkumu a organizace znalostí, designu softwarových produktů a softwarového marketingu, teorie vizuální komunikace, aplikací multimédií a internetu, muzejního výzkumu a výzkumu obrazu.