Jiří Toman: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{Infobox Vědec|jmeno = Dr. Jiří Toman[[Soubor:Toman.jpg|300px|border]]|datum_narozeni = 15. června, 1913|misto_narozeni = Praha|datum_umrti = 4. března, 1998|misto_umrti = Praha|duvod_umrti = Dlouhodobé zdravotní problémy|pobyt = Praha|rodina = -|obcanstvi = české|skola = Karlova Univerzita, Praha|pracoviste = Akademie věd České republiky|znamy_diky = Publikace v oblasti vědeckých informací, knihovnictví, sebevzdělání a duševní práce|oceneni = -}} | {{Infobox Vědec|jmeno = Dr. Jiří Toman[[Soubor:Toman.jpg|300px|border]]|datum_narozeni = 15. června, 1913|misto_narozeni = Praha|datum_umrti = 4. března, 1998|misto_umrti = Praha|duvod_umrti = Dlouhodobé zdravotní problémy|pobyt = Praha|rodina = -|obcanstvi = české|skola = Karlova Univerzita, Praha|pracoviste = Akademie věd České republiky|znamy_diky = Publikace v oblasti vědeckých informací, knihovnictví, sebevzdělání a duševní práce|oceneni = -}} | ||
| + | | ||
| − | + | | |
| − | |||
== Život == | == Život == | ||
| − | <p style="text-align: justify;">Jiří Toman se narodil 15. června 1913 v Praze, kde také vystudoval klasické gymnázium, na které poté navázal studiem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Své studium dvakrát přerušil z důvodu zahraničního pobytu, první a dlouhodobý absolvoval v USA a podruhé studoval přibližně rok na pařížské Sorbonně. Při těchto příležitostech si osvojil jak angličtinu, tak francouzštinu a k těmto jazykům později přidal také ruštinu s italštinou a částečně ovládal také španělštinu a polštinu. Byl tedy jazykově nadaný a své znalosti a zkušenosti později zúročil v knize Jak studovat a učit se cizím jazykům (1960).</p> <p style="text-align: justify;">Svá studia ukončil jako doktor práv a následně byl zaměstnán jako právník v různých průmyslových institucích a podnicích. Od roku 1945 působil v Československé národně socialistické straně jako tajemník předsedy strany, jeho činnost skončila po únoru 1948. Od roku 1948 střídal krátkodobé zaměstnání, působil jako překladatel na volné noze a věnoval se hlavně překladu textů z oblasti nových technologií. Od roku 1950 pak pracoval jako dokumentátor v podniku Stavostroj a od roku 1952 pak sedm let v Ústavu pro mechanizaci stavebnictví. V letech 1959 až 1964 působil v oborovém středisku technologické a ekonomické informace v Zemstavu.</p> <p style="text-align: justify;">Byl jedním z pracovníků, kteří stáli v roce 1964 při zakládání řídícího útvaru Vědecké, technické a ekonomické informace (VTEI) v Československé akademii věd (ČSAV), který se v té době stal součástí akademického Patentového střediska a v roce 1968 byl převeden do Základní knihovny – Ústředí vědeckých informací ČSAV. Zde se Jiří Toman stal vedoucím metodického oddělení.</p> <p style="text-align: justify;">Také se aktivně zapojoval do výzkumné činnosti, mimo jiné zaváděl systém INDORES a zároveň se zabýval metodikou duševní práce. Do této oblasti rozšířil i svou publikační činnost. Kniha Jak zdokonalovat sám sebe vyšla v roce 1981 v nákladu 150 tisíc výtisků. Po roce 1945 byl jedním z mála odborníků, kteří se metodikou a organizací duševní práce zabývali jako hlavní náplní své kariéry.</p> <p style="text-align: justify;">Jiří Toman ukončil svou aktivní činnost v Akademii věd v roce 1978 odchodem do důchodu, ke kterému ho částečně donutily dlouhodobé zdravotní problémy. Ke sklonku svého života měl již velké problémy s pohybem, absolvoval oboustrannou endoprotézu. Jeho život skončil nečekaně v březnu 1988 ve věku nedožitých 75 let.</p> | + | <p style="text-align: justify;">Jiří Toman se narodil 15. června 1913 v Praze, kde také vystudoval klasické gymnázium, na které poté navázal studiem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Své studium dvakrát přerušil z důvodu zahraničního pobytu, první a dlouhodobý absolvoval v USA a podruhé studoval přibližně rok na pařížské Sorbonně. Při těchto příležitostech si osvojil jak angličtinu, tak francouzštinu a k těmto jazykům později přidal také ruštinu s italštinou a částečně ovládal také španělštinu a polštinu. Byl tedy jazykově nadaný a své znalosti a zkušenosti později zúročil v knize Jak studovat a učit se cizím jazykům (1960).</p> <p style="text-align: justify;">Svá studia ukončil jako doktor práv a následně byl zaměstnán jako právník v různých průmyslových institucích a podnicích. Od roku 1945 působil v Československé národně socialistické straně jako tajemník předsedy strany, jeho činnost skončila po únoru 1948. Od roku 1948 střídal krátkodobé zaměstnání, působil jako překladatel na volné noze a věnoval se hlavně překladu textů z oblasti nových technologií. Od roku 1950 pak pracoval jako dokumentátor v podniku Stavostroj a od roku 1952 pak sedm let v Ústavu pro mechanizaci stavebnictví. V letech 1959 až 1964 působil v oborovém středisku technologické a ekonomické informace v Zemstavu.</p> <p style="text-align: justify;">Byl jedním z pracovníků, kteří stáli v roce 1964 při zakládání řídícího útvaru Vědecké, technické a ekonomické informace (VTEI) v Československé akademii věd (ČSAV), který se v té době stal součástí akademického Patentového střediska a v roce 1968 byl převeden do Základní knihovny – Ústředí vědeckých informací ČSAV. Zde se Jiří Toman stal vedoucím metodického oddělení.</p> <p style="text-align: justify;">Také se aktivně zapojoval do výzkumné činnosti, mimo jiné zaváděl systém INDORES a zároveň se zabýval metodikou duševní práce. Do této oblasti rozšířil i svou publikační činnost. Kniha Jak zdokonalovat sám sebe vyšla v roce 1981 v nákladu 150 tisíc výtisků. Po roce 1945 byl jedním z mála odborníků, kteří se metodikou a organizací duševní práce zabývali jako hlavní náplní své kariéry.</p> <p style="text-align: justify;">Jiří Toman ukončil svou aktivní činnost v Akademii věd v roce 1978 odchodem do důchodu, ke kterému ho částečně donutily dlouhodobé zdravotní problémy. Ke sklonku svého života měl již velké problémy s pohybem, absolvoval oboustrannou endoprotézu. Jeho život skončil nečekaně v březnu 1988 ve věku nedožitých 75 let.</p> |
| − | + | | |
== Dílo == | == Dílo == | ||
| − | <p style="text-align: justify;">Jiří Toman je znám především pro svou širokou publikační činnost, která se neomezovala pouze na jednu oblast, ale dotýkala se hned několika – vědeckých informací, knihovnictví, sebevzdělání a duševní práce. V oblasti knihovnictví je za stěžejní dílo považováno:</p> <p style="text-align: justify;">'''Využívání technických informací : metody dokumentační práce'''</p> <p style="text-align: justify;">Tuto příručku napsanou pro tehdejší pracovníky literární služby v závodě, dnes by se dalo říct příručku určenou pro knihovníky, napsal Jiří Toman ještě jako pracovník poradního sboru pro mechanisaci stavebnictví v roce 1958. Kniha sklidila úspěch, '''1''' vyšla u nás v několika vydáních a dále také v ruštině v tehdejším Sovětském svazu a ve španělštině na Kubě. Příručka se zabývá metodikou dokumentační a studijní činnosti a nabízí rozbor úkonů knihovníka, dokumentalisty a studijního referenta: '''2'''Organizace dokumentační práce, třidění dokumentačníno materiálu, prameny, zpracování a využívání technických informací, perspektivy mechanisace a organizace dokumentační služby</p> <p style= | + | <p style="text-align: justify;">Jiří Toman je znám především pro svou širokou publikační činnost, která se neomezovala pouze na jednu oblast, ale dotýkala se hned několika – vědeckých informací, knihovnictví, sebevzdělání a duševní práce. V oblasti knihovnictví je za stěžejní dílo považováno:</p> <p style="text-align: justify;">'''Využívání technických informací : metody dokumentační práce'''</p> <p style="text-align: justify;">Tuto příručku napsanou pro tehdejší pracovníky literární služby v závodě, dnes by se dalo říct příručku určenou pro knihovníky, napsal Jiří Toman ještě jako pracovník poradního sboru pro mechanisaci stavebnictví v roce 1958. Kniha sklidila úspěch, '''1''' vyšla u nás v několika vydáních a dále také v ruštině v tehdejším Sovětském svazu a ve španělštině na Kubě.<ref name="1."> Příručka se zabývá metodikou dokumentační a studijní činnosti a nabízí rozbor úkonů knihovníka, dokumentalisty a studijního referenta: '''2'''Organizace dokumentační práce, třidění dokumentačníno materiálu, prameny, zpracování a využívání technických informací, perspektivy mechanisace a organizace dokumentační služby</p> <p style=</ref></p> |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
Verze z 16. 5. 2018, 19:09
Dr. Jiří Toman
| |
|---|---|
Praha | |
| Datum a místo úmrtí |
4. března, 1998 Praha |
| Dlouhodobé zdravotní problémy | |
| - | |
| Praha | |
| české | |
| Vzdělání | Karlova Univerzita, Praha |
| Pracoviště | Akademie věd České republiky |
| - | |
| Známý pro | Publikace v oblasti vědeckých informací, knihovnictví, sebevzdělání a duševní práce |
Život
Jiří Toman se narodil 15. června 1913 v Praze, kde také vystudoval klasické gymnázium, na které poté navázal studiem Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Své studium dvakrát přerušil z důvodu zahraničního pobytu, první a dlouhodobý absolvoval v USA a podruhé studoval přibližně rok na pařížské Sorbonně. Při těchto příležitostech si osvojil jak angličtinu, tak francouzštinu a k těmto jazykům později přidal také ruštinu s italštinou a částečně ovládal také španělštinu a polštinu. Byl tedy jazykově nadaný a své znalosti a zkušenosti později zúročil v knize Jak studovat a učit se cizím jazykům (1960).
Svá studia ukončil jako doktor práv a následně byl zaměstnán jako právník v různých průmyslových institucích a podnicích. Od roku 1945 působil v Československé národně socialistické straně jako tajemník předsedy strany, jeho činnost skončila po únoru 1948. Od roku 1948 střídal krátkodobé zaměstnání, působil jako překladatel na volné noze a věnoval se hlavně překladu textů z oblasti nových technologií. Od roku 1950 pak pracoval jako dokumentátor v podniku Stavostroj a od roku 1952 pak sedm let v Ústavu pro mechanizaci stavebnictví. V letech 1959 až 1964 působil v oborovém středisku technologické a ekonomické informace v Zemstavu.
Byl jedním z pracovníků, kteří stáli v roce 1964 při zakládání řídícího útvaru Vědecké, technické a ekonomické informace (VTEI) v Československé akademii věd (ČSAV), který se v té době stal součástí akademického Patentového střediska a v roce 1968 byl převeden do Základní knihovny – Ústředí vědeckých informací ČSAV. Zde se Jiří Toman stal vedoucím metodického oddělení.
Také se aktivně zapojoval do výzkumné činnosti, mimo jiné zaváděl systém INDORES a zároveň se zabýval metodikou duševní práce. Do této oblasti rozšířil i svou publikační činnost. Kniha Jak zdokonalovat sám sebe vyšla v roce 1981 v nákladu 150 tisíc výtisků. Po roce 1945 byl jedním z mála odborníků, kteří se metodikou a organizací duševní práce zabývali jako hlavní náplní své kariéry.
Jiří Toman ukončil svou aktivní činnost v Akademii věd v roce 1978 odchodem do důchodu, ke kterému ho částečně donutily dlouhodobé zdravotní problémy. Ke sklonku svého života měl již velké problémy s pohybem, absolvoval oboustrannou endoprotézu. Jeho život skončil nečekaně v březnu 1988 ve věku nedožitých 75 let.
Dílo
Jiří Toman je znám především pro svou širokou publikační činnost, která se neomezovala pouze na jednu oblast, ale dotýkala se hned několika – vědeckých informací, knihovnictví, sebevzdělání a duševní práce. V oblasti knihovnictví je za stěžejní dílo považováno:
Využívání technických informací : metody dokumentační práce
Tuto příručku napsanou pro tehdejší pracovníky literární služby v závodě, dnes by se dalo říct příručku určenou pro knihovníky, napsal Jiří Toman ještě jako pracovník poradního sboru pro mechanisaci stavebnictví v roce 1958. Kniha sklidila úspěch, 1 vyšla u nás v několika vydáních a dále také v ruštině v tehdejším Sovětském svazu a ve španělštině na Kubě.[1]
- ↑ Příručka se zabývá metodikou dokumentační a studijní činnosti a nabízí rozbor úkonů knihovníka, dokumentalisty a studijního referenta: 2Organizace dokumentační práce, třidění dokumentačníno materiálu, prameny, zpracování a využívání technických informací, perspektivy mechanisace a organizace dokumentační služby <p style=
