Zajímavé projekty: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 25: Řádek 25:
 
*Polovina uživatelů deklaruje zájem využívat online platby za služby knihoven. Na druhé straně jsou knihovny k tomuto způsobu platby značně rezervované. Nakloněno tomuto způsobu platby je pouze 17 % knihoven.
 
*Polovina uživatelů deklaruje zájem využívat online platby za služby knihoven. Na druhé straně jsou knihovny k tomuto způsobu platby značně rezervované. Nakloněno tomuto způsobu platby je pouze 17 % knihoven.
 
*Polovina uživatelů běžně využívá dvou a více knihoven. Jedná si o významný impuls na podporu zjednodušení, sjednocení registrace uživatelů a sdílení uživatelských identit.
 
*Polovina uživatelů běžně využívá dvou a více knihoven. Jedná si o významný impuls na podporu zjednodušení, sjednocení registrace uživatelů a sdílení uživatelských identit.
 
= BiblioEduca<ref>STRNADOVÁ, Alžběta, NAVRÁTILOVÁ, Michaela. Projekt BiblioEduca [online]. 2014-03-20 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/projekt-biblioeduca</ref> =
 
 
== Charakteristika ==
 
 
Projekt BiblioEduca vzešel ze vzájemné spolupráce neziskové organizace KTP (Společnost pro kvalifikaci na trhu práce) a KISKu (Kabinet informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity v&nbsp;Brně) a byl odstartován na počátku roku 2013.
 
 
== Cíle projektu ==
 
 
Hlavním bodem projektu je vytvoření vzdělávacího programu pro knihovníky knihoven Jihomoravského kraje, což zajistí konkurenceschopnost knihoven na další léta. „Vzdělávání totiž bylo a je přirozenou doménou knihoven. To, co je dnes potřeba změnit, je forma, jakou vzdělávání probíhá.“ <ref name="biblioeduca">O projektu [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://www.biblioeduca.cz/cs/o-projektu</ref>Požadavky na knihovny se stále zvyšují, proto je nutné neomezovat činnost knihoven jen na půjčování knih, ale vnímat knihovny jako centra vzdělávací a kulturní. Cílem je poskytnout knihovnám ucelený vzdělávací program pro dospělou veřejnost. „Ačkoliv již mnohé knihovny vlastní vzdělávací aktivity realizují a většina z nich ve svých koncepcích o posílení vzdělávací pozice usiluje, teprve systémové proškolení pracovníků a vytvoření vzdělávací strategie šité na míru jejich potřebám umožní knihovnám plně realizovat slibný potenciál vzdělávacích institucí.“<ref>BiblioEduca_Shrnutí [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: https://docs.google.com/file/d/0B8R89A5srFRuUUNEQVdlam1LY0U/edit?pli=1</ref>
 
 
== Semináře pro zapojené knihovny ==
 
 
Knihovnický personál absolvuje sedm seminářů, jejichž témata byla vybírána podle vzdělávacích programů ČR a Evropské komise.
 
 
*Modul 1 – Definice a implementace strategie dalšího vzdělávání v&nbsp;knihovnách
 
*Modul 2 – Výuka finanční gramotnosti pro dospělé
 
*Modul 3 – Výuka mediální a internetové gramotnosti pro dospělé
 
*Modul 4 – Rozvoj cizojazyčných dovedností
 
*Modul 5 – Rozvoj multikulturního povědomí
 
*Modul 6 – Začlenění pozitivní psychologie a koučování do vzdělávání dospělých
 
*Modul 7 – Rozvoj mezigeneračního učení
 
 
„Seminářů se průběžně účastní 30 knihovníků z 22 knihoven Jihomoravského kraje.“ <ref name="biblioeduca">O projektu [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://www.biblioeduca.cz/cs/o-projektu</ref>Každý z&nbsp;těchto seminářů probíhá vždy na půdě jiné knihovny, které jsou do projektu zapojeny. To pomáhá k&nbsp;předávání zkušeností knihovníků mezi sebou a ke sdílení svých poznatků. Vedle workshopů se tým KTP vydává několikrát do konkrétní knihovny, kde rozšiřuje vědomosti knihovníků a společně se je snaží aplikovat do praxe tak, aby byly vhodné pro daný region.
 
 
== Po ukončení projektu ==
 
 
„Na podzim roku 2014 se bude konat závěrečná konference, jak pro knihovníky, tak pro realizační tým včetně všech lektorů a konzultantů. Při té příležitosti proběhne předání osvědčení o absolvování vzdělávacího programu BiblioEduca úspěšným absolventům.“<ref name="biblioeduca">O projektu [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://www.biblioeduca.cz/cs/o-projektu</ref>Knihovny získají metodické a studijní brožury, kde budou veškeré texty ke všem proběhnutým modulům, kontaktní listy na vzdělavatele na konkrétní téma, vzory právních dokumentů pro propojení institucí v daném regionu atd.. Součástí tohoto projektu je i vytvoření online databáze, kde budou k nalezení veškeré záznamy vytvořené během projektu, především pak z workshopů. Po ukončení projektu bude tento vzdělávací program zařazen do nabídky kurzů pro knihovníky JMK. Kurz bude otevírán jednou ročně pro 10 účastníků a potrvá 10 měsíců. Za kurz budou muset knihovny zaplatit poplatek.
 
 
= Noc s Andersenem<ref>O projektu[online]. [cit. 2014-27-10]. Dostupné z WWW: http://www.nocsandersenem.cz/o-projektu.html</ref>&nbsp;<br/> =
 
 
== Charakteristika ==
 
 
Noc s Andersenem je jeden z mnoha projektů, které si pokládají za úkol podporu dětského čtenářství. Způsob, kterým toho chtějí dosáhnout, je shromáždit dětské publikum na půdu knihovny, školy či dětských domovů a předčítat jim nejen Andersenovy pohádky. Jak tvrdí psycholog dr. Václav Mertin- jít dětem příkladem a ukázat jim, jak velké dobrodružství může čtení být, je nejlepší způsob, jak přimět děti knihy milovat, či je alespoň přesvědčit o tom, že čtení není žádná věda a že literatura je běžná součást života a naší kultury.
 
 
== Proměna projektu ==
 
 
=== Prvopočátky ===
 
 
Poprvé tato akce proběhla v roce 2000 v uherskohradišťské knihovně a to 2. dubna, v den, kdy se narodil Hans Christian Andersen a který je zároveň označen v kalendáři jako Mezinárodní den dětské knihy. Do knihovny v Uherském Hradišti dorazilo na 20 malých čtenářů, kteří byli plni očekávání, co tato kouzelná noc plná pohádek přinese. Jejich očekávání bylo naplněno, akce sklidila veliký úspěch a zájem o zapojení do této akce projevily další knihovny po celé republice.
 
 
=== Projekt se rozvíjí ===
 
 
Rok poté Mezinárodní den dětské knihy v podobě Noci s Andersenem společně oslavilo 40 knihoven. Tomuto masivnímu rozšíření pomohl především Klub dětských knihoven (KDK) a propagace na internetu. Další zásluhu měla i Národní knihovna ČR, v čele s Mgr. Zlatou Houškovou, a ČVUT, které společně vytvořili elektronickou konferenci "Andersen", kde spolu mohou zapojené instituce komunikovat.<br/>V roce 2002 se počet zapojených knihoven a jiných institucí zvýšil na 72. V tento rok si akce přibírá ještě jeden cíl - vrátit měsíci březen zpátky status měsíc knihy. O tomto projektu se začalo psát i v odborných časopisech jako je Ikaros a Čtenář, což taktéž zvýšilo pupularitu a věhlas této akce.<br/>V roce 2003 již lze mluvit o mezinárodní akci. Spalo se ve 151 městech na území Čech, Moravy, Slezska, Slovenska a Polska a počet zúčastněných dětí přesáhl 4000''.'' Z akce, která původně tkvěla v předčítání Andersenových textů, se začal formovat projekt, který přesahuje tento prvotní plán. Jednotlivé knihovny, domovy dětí a jiné instituce si vytvářejí svůj program pro své čtenáře. Od předčítání pohádek současnými spisovateli, přes lampionové průvody až po výpravu za pokladem. V tomto roce akce dostává finanční podporu i od Ministerstva kultury ČR, díky níž může vzniknout logo nebo třeba pamětní samolepky pro děti.<br/>Každý rok vyhlašuje Klub dětských knihoven téma, kterého se jednotlivé knihovny drží. Často jím bývá spisovatel, jehož výročí narození se slaví v daný rok. Této úcty se již dostalo K. H. Máchovi či Františku Hrubínovi.<br/>Každým rokem počet účastníků narůstá a zapojují se do něho další instituce i země světa. Ve statistice z roku 2014 se lze dočíst, že „Noci s Andersenem se zúčastnilo 81.559 dětí a dospělých celkem v 1397 místech naší planety, v 16 zemích světa.”<ref>Noc s Andersenem 2014 / Night with Andersen 2014 (.odt) [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: http://www.nocsandersenem.cz/ke-stazeni.html</ref> Projekt už tedy dosáhl daleko dál, než se organizátoři domnívali, což s sebou přináší další podstatné prvky dnešní Noci s Andersenem. Projekt dnes spojuje děti postižené s dětmi nehandicapovanými, děti s vírou i bez, děti ze sociálně slabých rodin, děti bez rozdílu pleti, spojuje ale i svět dospělých se světem dětí, na jejichž propojení se často zapomíná.
 
 
= Poznámky =
 
  
 
<references /> <references /> <references /> <references /><references /><references /><references />
 
<references /> <references /> <references /> <references /><references /><references /><references />
  
 
= Použité zdroje =
 
= Použité zdroje =
STOKLASOVÁ, Bohdana, Petr ŽABIČKA, Martin LHOTÁK, Iva BUREŠOVÁ, Karolína KOŠŤÁLOVÁ, Pavlína LONSKÁ, Jaroslav MEIXNER a Ondřej ČERNÝ.'' Projektový záměr: verze 3.docx'' [online]. 2014-24-04 [cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.knihovny.cz/projektovy-zamer/
 
 
RICHTER, Vít.'' Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven'' [online]. 2014-01—[cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahu-k-centralnimu-portalu-knihoven
 
 
RICHTER, Vít. ''V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven'' [online]. 2014-01—[cit. 2014-26-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk3-v-cem-se-shoduje-a-odlisuje-pohled-knihoven-a-uzivatelu-na-centralni-portal-knihoven
 
 
STRNADOVÁ, Alžběta a Michaela NAVRÁTILOVÁ. ''Projekt BiblioEduca'' [online]. 2014-03-20 [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://duha.mzk.cz/clanky/projekt-biblioeduca
 
 
''O projektu'' [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: http://www.biblioeduca.cz/cs/o-projektu
 
  
''BiblioEduca_Shrnutí'' [online]. [cit. 2014-11-02]. Dostupné z WWW: https://docs.google.com/file/d/0B8R89A5srFRuUUNEQVdlam1LY0U/edit?pli=1
+
STOKLASOVÁ, Bohdana, Petr ŽABIČKA, Martin LHOTÁK, Iva BUREŠOVÁ, Karolína KOŠŤÁLOVÁ, Pavlína LONSKÁ, Jaroslav MEIXNER a Ondřej ČERNÝ.''Projektový záměr: verze 3.docx'' [online]. 2014-24-04 [cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: [http://www.knihovny.cz/projektovy-zamer/ http://www.knihovny.cz/projektovy-zamer/]
  
''Noc s Andersenem 2014 / Night with Andersen 2014 (.odt)'' [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné z WWW: http://www.nocsandersenem.cz/ke-stazeni.html
+
RICHTER, Vít.''Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven'' [online]. 2014-01—[cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: [http://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahu-k-centralnimu-portalu-knihoven http://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahu-k-centralnimu-portalu-knihoven]
  
'' O projektu''[online]. [cit. 2014-27-10]. Dostupné z WWW: http://www.nocsandersenem.cz/o-projektu.html
+
RICHTER, Vít. ''V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven'' [online]. 2014-01—[cit. 2014-26-10]. Dostupné z WWW: [http://www.ikaros.cz/cpk3-v-cem-se-shoduje-a-odlisuje-pohled-knihoven-a-uzivatelu-na-centralni-portal-knihoven http://www.ikaros.cz/cpk3-v-cem-se-shoduje-a-odlisuje-pohled-knihoven-a-uzivatelu-na-centralni-portal-knihoven]

Verze z 14. 1. 2015, 20:42

autor: Kateřina Hanušová

Centrální portál knihoven[1]

Charakteristika

Vytvoření Centrálního portálu knihoven (dále jen CPK) je jeden z klíčových bodů Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011-2015. Úplné zprovoznění a zapojení do toho projektu všech knihoven, které budou projevovat zájem, se plánuje na rok 2020. Idea, na které tento projekt stojí, a cíl, kterého by měl projekt dosáhnout, je vytvoření takového portálu, který uživateli umožní získat informace kdykoli, odkudkoli a v jakékoli formě-tj. v tištěné nebo digitální. 

Cíle projektu

„Jedním z cílů CPK je dosáhnout toho, aby uživatel kterékoliv knihovny – velké, malé či specializované – mohl využívat všechny služby a zdroje, které nabízí systém knihoven ČR jako celek. Podmínkou pro splnění tohoto cíle je, aby si knihovny vzájemně uznávaly své registrované uživatele a pro některé specifické služby sdílely jejich identifikační údaje. Jedním z možných řešení je využití systému Moje ID pro sdílení uživatelských identit, které je provozováno společností CZ.NIC.“[2]CPK by měl dále umožnit vrácení knih v jakékoli zapojené knihovně, možnost on-line plateb za poskytnuté knihovnické služby, v informační části této webové stránky se vyskytuje soupis služeb a aktivit knihoven.
Další přínos projektu je spatřován v rozvoji knihoven. V dnešní době je v ČR okolo 6000 knihoven, jejichž úroveň služeb je však značně nevyrovnaná a právě to se bude snažit minimalizovat CPK. Obecně platí, že větší kvalitu služeb mají knihovny ve velkých městech a obyvatelům menších měst jsou tudíž nedostupné. CPK by měl tuto vzdálenostní bariéru odstranit a umožnit i lidem žijících v malých městech služby kvalitní. Nelze však o projektu mluvit jako o souboru služeb pro knihovny a obyvatele pouze v menších městech, měl by sloužit všem knihovnám a jejím uživatelům.

Očekávání knihoven a uživatelů [3]

V roce 2013 proběhla analýza a specifikace funkcí a služeb, které by CPK měl poskytovat knihovnám i uživatelům.
Zjištěné poznatky:

  • Výrazná většina knihoven a uživatelů oceňuje přínos a užitek CPK. Největší přínos je spatřován pro oblast studia, výzkumu a odborné práce.
  • Třetina uživatelů se domnívá, že jim CPK nic zvláštního nepřinese. Jedná se zejména to ty, kteří využívají knihovny pro svůj volný čas a zábavu.
  • Oboustranně se předpokládá největší zájem o zdroje a dokumenty v češtině, ale výrazná část uživatelů má zájem nebo bude preferovat zahraniční zdroj.
  • Jeden z nejvýraznějších přínosů je spatřován v oblasti integrace a zpřístupnění zahraničních specializovaných zdrojů.
  • Nadpoloviční většina uživatelů má zájem o dodávání dokumentů ve fyzické i elektronické formě. Za tyto služby jsou ochotni platit maximálně 50,- Kč za transakci.
  • Ochota knihoven poskytovat služby dodávání dokumentů uživatelům z jiných knihoven je značně diferencovaná podle typu knihovny.
  • Obecně je preferováno jednoduché vyhledávání, které umožňují běžné internetové vyhledávače, ale portál musí nabídnout i možnosti sofistikovaného vyhledávání.
  • Zájem využívat CPK pomocí různých mobilních zařízení není příliš velký, ale v budoucnu bude význam těchto zařízení výrazně narůstat.
  • Polovina uživatelů deklaruje zájem využívat online platby za služby knihoven. Na druhé straně jsou knihovny k tomuto způsobu platby značně rezervované. Nakloněno tomuto způsobu platby je pouze 17 % knihoven.
  • Polovina uživatelů běžně využívá dvou a více knihoven. Jedná si o významný impuls na podporu zjednodušení, sjednocení registrace uživatelů a sdílení uživatelských identit.
  1. STOKLASOVÁ, Bohdana, Petr ŽABIČKA, Martin LHOTÁK, Iva BUREŠOVÁ, Karolína KOŠŤÁLOVÁ, Pavlína LONSKÁ, Jaroslav MEIXNER a Ondřej ČERNÝ. Projektový záměr: verze 3.docx [online]. 2014-24-04 [cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.knihovny.cz/projektovy-zamer/
  2. RICHTER, Vít. Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven [online]. 2014-01—[cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahu-k-centralnimu-portalu-knihoven
  3. RICHTER, Vít. V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven [online]. 2014-01—[cit. 2014-26-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk3-v-cem-se-shoduje-a-odlisuje-pohled-knihoven-a-uzivatelu-na-centralni-portal-knihoven

Použité zdroje

STOKLASOVÁ, Bohdana, Petr ŽABIČKA, Martin LHOTÁK, Iva BUREŠOVÁ, Karolína KOŠŤÁLOVÁ, Pavlína LONSKÁ, Jaroslav MEIXNER a Ondřej ČERNÝ.Projektový záměr: verze 3.docx [online]. 2014-24-04 [cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.knihovny.cz/projektovy-zamer/

RICHTER, Vít.Potřeby návštěvníků a uživatelů knihoven ve vztahu k Centrálnímu portálu knihoven [online]. 2014-01—[cit. 2014-25-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk1-potreby-navstevniku-a-uzivatelu-knihoven-ve-vztahu-k-centralnimu-portalu-knihoven

RICHTER, Vít. V čem se shoduje a odlišuje pohled knihoven a uživatelů na Centrální portál knihoven [online]. 2014-01—[cit. 2014-26-10]. Dostupné z WWW: http://www.ikaros.cz/cpk3-v-cem-se-shoduje-a-odlisuje-pohled-knihoven-a-uzivatelu-na-centralni-portal-knihoven