Otevřená data: Porovnání verzí
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
==Současná situace ve světě== | ==Současná situace ve světě== | ||
''„První, kdo uvedl myšlenku otevřených dat do praxe, byly Spojené státy. V březnu 2009 vytvořil prezident Obama pozici Nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dva měsíce později Američani spustili web www.data.gov, kam vyvěšují svá data federální úřady i vlády jednotlivých států.“'' <ref>BOČEK, Jan, Jakub MRÁČEK a Jindřich MYNARZ. Otevřená data: příležitost pro Českou republiku. Praha: Nadace Open Society Fund, 20 s. ISBN 978-80-87725-02-3. S. 5.</ref> | ''„První, kdo uvedl myšlenku otevřených dat do praxe, byly Spojené státy. V březnu 2009 vytvořil prezident Obama pozici Nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dva měsíce později Američani spustili web www.data.gov, kam vyvěšují svá data federální úřady i vlády jednotlivých států.“'' <ref>BOČEK, Jan, Jakub MRÁČEK a Jindřich MYNARZ. Otevřená data: příležitost pro Českou republiku. Praha: Nadace Open Society Fund, 20 s. ISBN 978-80-87725-02-3. S. 5.</ref> | ||
| − | Později se přidaly další státy (Spojené státy jako druhé následovalo Spojené království), města i samostatné instituce jako je např. | + | Později se přidaly další státy (Spojené státy jako druhé následovalo Spojené království), města i samostatné instituce jako je např. Světová banka nebo OSN. Dnes je více než třicet zemí, které provozují vlastní katalog otevřených dat. |
Nadace '''Open knowledge foundation''' sestavila tzv. ''Index otevřenosti dat'' a pro rok 2014 porovnala přes sto zemí. Dostupnost dat se porovnávala v deseti kategoriích- jízdní rády, státní rozpočet, vládní výdaje, výsledky voleb, podnikový rejstřík, mapy, národní statistiky, legislativa, poštovní směrovací čísla a emise znečisťujících látek a celkové body se sčítaly. V první desítce se umístily tyto země- 1. Spojené království, 2. Dánsko, 3. Finsko, 4. Austrálie, 5. Nový Zéland, 6. Norsko, 7. USA, 8. Německo, 9. Indie, 10. Taiwan. Česká republika skončila na 12. místě. Pro porovnání- Slovensko se umístilo na 64. příčce. <ref>http://global.census.okfn.org/</ref> | Nadace '''Open knowledge foundation''' sestavila tzv. ''Index otevřenosti dat'' a pro rok 2014 porovnala přes sto zemí. Dostupnost dat se porovnávala v deseti kategoriích- jízdní rády, státní rozpočet, vládní výdaje, výsledky voleb, podnikový rejstřík, mapy, národní statistiky, legislativa, poštovní směrovací čísla a emise znečisťujících látek a celkové body se sčítaly. V první desítce se umístily tyto země- 1. Spojené království, 2. Dánsko, 3. Finsko, 4. Austrálie, 5. Nový Zéland, 6. Norsko, 7. USA, 8. Německo, 9. Indie, 10. Taiwan. Česká republika skončila na 12. místě. Pro porovnání- Slovensko se umístilo na 64. příčce. <ref>http://global.census.okfn.org/</ref> | ||
Verze z 25. 12. 2014, 18:02
Autor: Tereza Veletová
Klíčová slova: otevřená data, přístup k informacím
Synonyma: open data
Související pojmy:
nadřazené: data, internet
podřazené: open access, veřejná správa, státní správa
Charakteristika
V dnešní době lze vyhledat téměř cokoli, a to včetně informací produkovaných veřejnou správou, univerzitami, nevládními organizacemi či soukromými firmami. Jedná se například o příjmy států, měření čistoty ovzduší, výsledky voleb, jízdní řády a mnoho dalšího. Tyto informace by mohly být pro společnost velmi prospěšné, bohužel se jejich potenciál nevyužívá dostatečně. Hlavním důvodem by mohl být důvod, že široká veřejnost nechce pracovat přímo s daty. Vyžaduje zajímavé aplikace, které s daty pracují jako např. UKCrimeStats (kriminalita)[1], uk.roadworks (opravy silnic)[2] či CareHomeMap (průvodce po domácí zdravotní péči.)[3] [4] Pro vytvoření takovýchto aplikací však data musí být tzv. otevřená. Aby se data mohla považovat za otevřená, musí splňovat několik podmínek:
- jsou volně dostupná na internetu (tj., zveřejněná pod otevřenou licencí)
- ve strukturované a strojově čitelné podobně
- jsou zpřístupněna způsobem, který jejich využití neklade zbytečné technické či jiné překážky
Podrobněji jsou tyto principy a základní pravidla shrnuty v takzvané Open Definiton.[5]
Přínos otevřených dat
Otevřená data mají bezesporu mnoho přínosů, např.:
- zvýšení efektivity (uvolněná data je možné sdílet a následně analyzovat)
- podpora ekonomiky (data jsou zdrojem inovací, podnikatelských příležitostí a pracovních nabídek – lze je využít třeba v dopravě, logistice, zdravotnictví či bankovnictví)
- transparentnost, zefektivnění a kontrola veřejné správy
- zapojení občanů do rozhodování (občané se mohou díky datům a analýzám kvalifikovaněji podílet na fungování státu)
- datová žurnalistika (otevřená data jsou nezastupitelným zdrojem pro novináře) [6]
Britský premiér David Cameron na prestižní kalifornské konferenci TED (Technology, Entertainment, Design) shrnul roli otevřených dat ve svém vystoupení The Next Age of Governement (Příští éra vládnutí)- „Věřím, že když každému přenecháte větší kontrolu nad svým životem, když každému dáte širší možnost volby, když ho necháte rozhodovat, můžete vytvořit silnější a kvalitnější společnost. Spojte to s ohromným množstvím informací, které máme, a můžete kompletně změnit politiku, rozhodování a veřejnou službu.“
Jasné a jednoduché vysvětlení, jaké jsou přínosy otevřených dat a proč bychom se o ně měli zajímat všichni, přináší také film #opendata, který vznikl v celosvětové komunitě zabývající se problematikou otevřených dat. [7]
Současná situace ve světě
„První, kdo uvedl myšlenku otevřených dat do praxe, byly Spojené státy. V březnu 2009 vytvořil prezident Obama pozici Nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dva měsíce později Američani spustili web www.data.gov, kam vyvěšují svá data federální úřady i vlády jednotlivých států.“ [8] Později se přidaly další státy (Spojené státy jako druhé následovalo Spojené království), města i samostatné instituce jako je např. Světová banka nebo OSN. Dnes je více než třicet zemí, které provozují vlastní katalog otevřených dat.
Nadace Open knowledge foundation sestavila tzv. Index otevřenosti dat a pro rok 2014 porovnala přes sto zemí. Dostupnost dat se porovnávala v deseti kategoriích- jízdní rády, státní rozpočet, vládní výdaje, výsledky voleb, podnikový rejstřík, mapy, národní statistiky, legislativa, poštovní směrovací čísla a emise znečisťujících látek a celkové body se sčítaly. V první desítce se umístily tyto země- 1. Spojené království, 2. Dánsko, 3. Finsko, 4. Austrálie, 5. Nový Zéland, 6. Norsko, 7. USA, 8. Německo, 9. Indie, 10. Taiwan. Česká republika skončila na 12. místě. Pro porovnání- Slovensko se umístilo na 64. příčce. [9]
Praxe
Poznámky
- ↑ http://www.ukcrimestats.com/
- ↑ http://roadworks.org/
- ↑ http://www.carehomemap.co.uk/
- ↑ Opendata.cz: Otevřená datová infrastruktura. [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendata.cz/cs/node/29
- ↑ The Open Definition [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendefinition.org/
- ↑ Co jsou otevřená data. FOND OTAKARA MOTEJLA. Otevřená data [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://www.otevrenadata.cz/otevrena-data/co-jsou-otevrena-data/
- ↑ Film #opendata. Opendata.cz: Otevřená datová infrastruktura [online]. [cit. 2014-12-12]. Dostupné z: http://opendata.cz/cs/film
- ↑ BOČEK, Jan, Jakub MRÁČEK a Jindřich MYNARZ. Otevřená data: příležitost pro Českou republiku. Praha: Nadace Open Society Fund, 20 s. ISBN 978-80-87725-02-3. S. 5.
- ↑ http://global.census.okfn.org/
