Otevřená data

Autor: Tereza Veletová

Klíčová slova: otevřená data, přístup k informacím

Synonyma: open data

Související pojmy:

nadřazené: data, internet

podřazené: open access, veřejná správa, státní správa

Charakteristika

V dnešní době lze vyhledat téměř cokoli, a to včetně informací produkovaných veřejnou správou, univerzitami, nevládními organizacemi či soukromými firmami. Jedná se například o příjmy států, měření čistoty ovzduší, výsledky voleb, jízdní řády a mnoho dalšího. Tyto informace by mohly být pro společnost velmi prospěšné, bohužel se jejich potenciál nevyužívá dostatečně. Hlavním důvodem by mohl být důvod, že široká veřejnost nechce pracovat přímo s daty. Vyžaduje zajímavé aplikace, které s daty pracují jako např. UKCrimeStats (kriminalita), uk.roadworks (opravy silnic) či CareHomeMap (průvodce po domácí zdravotní péči.) Pro vytvoření takovýchto aplikací však data musí být tzv. otevřená. Aby se data mohla považovat za otevřená, musí splňovat několik podmínek:

• jsou volně dostupná na internetu (tj., zveřejněná pod otevřenou licencí)
• ve strukturované a strojově čitelné podobně
• jsou zpřístupněna způsobem, který jejich využití neklade zbytečné technické či jiné překážky

Podrobněji jsou tyto principy a základní pravidla shrnuty v takzvané Open Definiton.

Přínos otevřených dat

Otevřená data mají bezesporu mnoho přínosů, např.:

• zvýšení efektivity (uvolněná data je možné sdílet a následně analyzovat)
• podpora ekonomiky (data jsou zdrojem inovací, podnikatelských příležitostí a pracovních nabídek – lze je využít třeba v dopravě, logistice, zdravotnictví či bankovnictví)
• transparentnost, zefektivnění a kontrola veřejné správy
• zapojení občanů do rozhodování (občané se mohou díky datům a analýzám kvalifikovaněji podílet na fungování státu)
• datová žurnalistika (otevřená data jsou nezastupitelným zdrojem pro novináře)

Britský premiér David Cameron na prestižní kalifornské konferenci TED (Technology, Entertainment, Design) shrnul roli otevřených dat ve svém vystoupení The Next Age of Governement (Příští éra vládnutí)- „Věřím, že když každému přenecháte větší kontrolu nad svým životem, když každému dáte širší možnost volby, když ho necháte rozhodovat, můžete vytvořit silnější a kvalitnější společnost. Spojte to s ohromným množstvím informací, které máme, a můžete kompletně změnit politiku, rozhodování a veřejnou službu.“

Jasné a jednoduché vysvětlení, jaké jsou přínosy otevřených dat a proč bychom se o ně měli zajímat všichni, přináší také film #opendata, který vznikl v celosvětové komunitě zabývající se problematikou otevřených dat.

Současná situace ve světě

„První, kdo uvedl myšlenku otevřených dat do praxe, byly Spojené státy. V březnu 2009 vytvořil prezident Obama pozici Nejvyššího informačního úředníka. O pouhé dva měsíce později Američani spustili web www.data.gov, kam vyvěšují svá data federální úřady i vlády jednotlivých států.“ Později se přidaly další státy (Spojené státy jako druhé následovalo Spojené království), města i samostatné instituce jako je např. Světlová banka nebo OSN. Dnes je více než třicet zemí, které provozují vlastní katalog otevřených dat.

Nadace Open knowledge foundation sestavila tzv. Index otevřenosti dat a pro rok 2014 porovnala přes sto zemí. Dostupnost dat se porovnávala v deseti kategoriích- jízdní rády, státní rozpočet, vládní výdaje, výsledky voleb, podnikový rejstřík, mapy, národní statistiky, legislativa, poštovní směrovací čísla a emise znečisťujících látek a celkové body se sčítaly. V první desítce se umístily tyto země- 1. Spojené království, 2. Dánsko, 3. Finsko, 4. Austrálie, 5. Nový Zéland, 6. Norsko, 7. USA, 8. Německo, 9. Indie, 10. Taiwan. Česká republika skončila na 12. místě. Pro porovnání- Slovensko se umístilo na 64. příčce.