E-learning

Autor: Markéta Kulíková

Klíčová slova: e-learnin, e-tutor, e-student, e-kurz, distanční vzdělávání, interaktivní výuka, kurzy na webu

Synonyma: elektronické vzdělávání, online learning

Související pojmy:

nadřazené – interaktivní výuka, internet, vzdělávání

podřazené – e-tutor, e-student, e-kurz, LMS, TBT, CBT, WBT

E-learning

“E-learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie.“[1] Lze jej také definovat jako použití elektronických, technických a komunikačních prostředků k výuce a učení se. Je třeba se jím zabývat ze dvou úhlů, a to jak z pedagogického tak z technologického.

V pedagogickém pojetí je e-learning vzdělávací proces, ve kterém používáme multimediální technologie, Internet a další elektronická média pro zlepšení kvality vzdělávání a pro zvýšení přístupu ke vzdělávání. Používání obrazových, zvukových a textových informací k obohacení výuky, prostřednictvím internetu snadný přístup k studijním materiálům a službám, k výměně informací a k vzájemné spolupráci.

V technologickém pojetí je e-learning soubor aplikací a prostředků, které slouží ke vzdělávání. Jedná se především o technologie, jejich prostřednictvím se vytváří vzdělávací e-kurz. Zahrnuje tvorbu virtuální třídy, umožnění digitální spolupráce, přenos obsahu kurzů prostřednictvím elektronických médií.

Dělení e-learningu

Základní dělení e-learningu vychází z míry zastoupení techniky při výuce, a z nutnosti osobní přítomnosti účastníka během kurzu.

Zastoupení techniky:

• CBT – Computer Based Training (Počítačem podporovaná výuka) Výukové počítačové programy jsou spuštěny přímo na počítači uživatele, často k dispozici na pevných nosičích (diskety, DVD, CD-ROM).

• WBT – Web Based Training (Výuka podporovaná Internetem) Výukové programy dostupné prostřednictvím Internetu, využívající různé programy a aplikace.

• TBT – Technology Based Training (Výuka na bázi technologií) Široká kategorie do které spadá jak CBT, WBT tak televizní a rozhlasové vzdělávací pořady, video-lekce atd.

Přítomnost účastníků během kurzu:

• Distanční vzdělávání (DiV) je vzdělávací proces, při němž není nutná osobní účast aktérů vzdělávání. Komunikace mezi učitelem a studujícím probíhá v moderních distančních kurzech hlavně elektronicky, výukové materiály, jako knihy, audio a video kazety, CD-ROM může být. někdy účelné zasílat poštou, nikoliv po sít E-kurz studenti absolvují dálkově prostřednictvím internetu, aniž by se osobně setkali s vyučujícím, či spolužáky.

• Smíšené vzdělávání (též Blended learning) je forma výuky, kdy je e-kurz kombinován s živými přednáškami. E-kurz může být „doplňkem“ k prezenční výuce. Častěji se však účastníci e-kurzu osobně setkají jen na začátku z motivačních důvodů a popř. na konci při závěrečné zkoušce. Na univerzitách se stále více využívá e-learningu jako doplňku k prezenční formě studia.

Výhody a nevýhody e-learningu

Při srovnání e-learningu s klasickým vzděláváním, má vzdělávání realizované prostřednictvím e-kurzů řadu výhod ale i několik nevýhod.

Výhody e-learningu:

• Kvalita studijních materiálů z didaktického hlediska. Zahrnuje správné využití psaného textu, obrazového materiálu a audo-vizuálních pomůcek.
• Snadná aktualizace informací a studijních materiálů, zařazení nových informací z oboru, provádění změn.
• Možnost snadného provádění odkazů na související studijní materiály a prameny, které může student okamžitě využít.
• E-kurz umožňuje žákům studium z prostředí, které jim vyhovuje, tedy z pohodlí vlastního domova, nebo kanceláře. Studenti mohou v průběhu práce jíst, pít, odcházet a přicházet, jak potřebují.
• Non-stop přístup k studijním materiálům, studentům je umožněno začít se studiem lekce kdykoliv se jim to hodí.
• E-lerning je levný, a to i přes své vysoké počáteční náklady. V konečném důsledku je však levnější pro studenty i provozovatele. Provozovatelé ušetří na pronájmu učeben, pomůckách a studijních materiálech. Studenti ušetří na dopravě a studijních pomůckách, svůj ušlý zisk.

Nevýhody e-learningu:

• Vysoké počáteční náklady jak z hlediska finančních nákladů tak lidských zdrojů.
• Vysoké nároky na e-tutora, především náročnost sestavení a vedení e-kurzu.
• Zvýšené nároky na e-studenta, v první řadě důraz na rozvoj sebekázně, samostatnosti při studiu, počítačovou gramotnost.
• Oddělení vyučujícího a vyučovaného v čase i prostoru a nepřítomnost přímého kontaktu může být problematická pro všechny zúčastněné. Při aktivním a správném využíváním komunikačních technologií, lze částečně tuto nevýhodu kompenzovat.

Použitá literatura

[1] BAREŠOVÁ, Andrea. E-Learning ve vzdělávání dospělých. 1. vyd. Praha : VOX, 2003. 174 s. ISBN 80-86324-27-3.

[2] KVĚTOŃ, Karel. Základy e-learningu [online]. [2003]. [cit. 2010-04-01]. Dostupné z WWW: <http://cit.osu.cz/dokumenty/elearning_kkveton.pdf>

[3] KOPECKÝ, Kamil. E-learning (nejen) pro pedagogy. 1. vyd. Olomouc : Hanex, 2006. 125 s. ISBN 80-85783-50-9.

[4] PAVLÍČEK, Jiří. Základy e-didaktiky pro e-tutory[online]. Studijní materiál pro distanční kurz Dovednosti e-tutora. 1. vyd. Ostrava : Editační středisko CIT OU, 2003. 75 s. [cit. 2010-04-01] Dostupný z WWW: <http://www.osu.cz/fpd/kik/dokumenty/itvv/edidak_etuto.pdf>.

[5] ŠEDINOVÁ, Petra. Rozjímání ufona nad e-learningem. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 3 [cit. 2010-04-1]. Dostupný na WWW <http://www.ikaros.cz/node/3206>. ISSN 1212-5075.

[6] ŠEDINOVÁ, Petra, KOŘÍNKOVÁ PRESOVÁ, Silvie. Jak postavit e-kurz práce s informacemi. [online] In INFORUM 2008 : 14. konference o profesionálních informačních zdrojích Praha, 28. - 30.05.2008. 2008. [cit. 2010-04-1]. Dostupný z WWW: <http://www.inforum.cz/pdf/2008/sedinova-petra-cze.pdf>.

[7] BIERNÁTOVÁ, Olga; FAFKOVÁ, Alena; FIALOVÁ, Magdaléna, et al.NetTrainers aneb Jak vytvářet a vést e-kurzy : Co je to e-learning. Studijní materiál pro e-learningový kurz. 2009, Brno: Masarykova univerzita.

[8] SAK, Petr; MAREŠ, Jiří; SKALKOVÁ, Jarmila. Člověk a vzdělání v informační společnosti : vzdělávání a život v komputerizovaném světě. Vyd. 1. Praha : Portál, 2007. 290 s. ISBN 978-80-7367-230-0.

[9] E-Learning v distančním vzdělávání. 1. vyd. Olomouc : Univ. Palackého, 2004. 77 s. ISBN 80-244-0802-3.