ISBN: Porovnání verzí
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Vznik čísla a vývoj čísla ISBN == | == Vznik čísla a vývoj čísla ISBN == | ||
| − | V šedesátých letech vzešel od britských firem zabývajících se distribucí knih požadavek na jednotný způsob číslování knih, který by zjednodušil jejich evidenci a distribuci. Sdružení britských vydavatelů zadalo tento úkol profesoru F | + | V šedesátých letech vzešel od britských firem zabývajících se distribucí knih požadavek na jednotný způsob číslování knih, který by zjednodušil jejich evidenci a distribuci. Sdružení britských vydavatelů zadalo tento úkol profesoru F.C. Fosterovi z Londýnské vysoké školy ekonomické. Ten si ke spolupráci přizval i knihovníky. Systém se z počátku týkal jen Velké Británie, vzniklo číslo SBN (Standard Book Number – standardní číslo knihy), které se skládalo z osmi číslic a bylo rozděleno na dvě části. První označovala vydavatele a druhá konkrétní vydanou knihu. |
| − | Během následujících let již začalo postupně docházet k nástupu výpočetní techniky, což mělo za následek doplnění SBN o další číslici, která složila ke kontrole celého čísla. | + | Během následujících let již začalo postupně docházet k nástupu výpočetní techniky, což mělo za následek doplnění SBN o další číslici, která složila ke kontrole celého čísla. Konečný návrh byl publikován v roce 1966 pod názvem “A report on standard numbering in the book trade” (Zpráva o standardním číslování v knižním obchodě). <ref name="a"> Dostupné z: https://web.archive.org/web/20110430024722/http://www.informaticsdevelopmentinstitute.net/isbn.html</ref> |
| − | Konečný návrh byl publikován v roce 1966 pod názvem “A report on standard numbering in the book trade” (Zpráva o standardním číslování v knižním obchodě). | + | Z Fosterova návrhu se v dalším roce vyvinul systém jak jej známe dnes - systém Mezinárodního standardního čísla knihy (ISBN – International Standard Book Number system). Do mezinárodního formátu byl upraven firmou J. Whitaker & Sons, Ltd. a v USA v r.1968 firmou R.R. Bowker. ODKAZ |
| − | Z Fosterova návrhu se v dalším roce vyvinul systém jak jej známe dnes - systém Mezinárodního standardního čísla knihy (ISBN – International Standard Book Number system). Do mezinárodního formátu byl upraven firmou J. Whitaker & Sons, Ltd. a v USA v r.1968 firmou R.R. Bowker. | ||
| − | Na zasedání pracovní skupiny zabývající se ISBN ve Stockholmu v říjnu 1969 byl systém číslování knih zpracován do podoby oficiální normy ISO 2108 – Documentation – International Standard Book Numbering (ISBN). Norma ISO 2108 byla přijata v roce 1971 23 státy. Účelem této mezinárodní normy je koordinovat a standardizovat mezinárodní použití čísel ISBN k jednoznačné identifikaci jedné publikace nebo vydání publikace vydané jedním určitým vydavatelem. Jelikož se knihy a publikace podobné knize začaly objevovat v nových formách, byla původní norma revidována a tento systém nyní používá přes 170 zemí. V | + | Na zasedání pracovní skupiny zabývající se ISBN ve Stockholmu v říjnu 1969 byl systém číslování knih zpracován do podoby oficiální normy ISO 2108 – Documentation – International Standard Book Numbering (ISBN). Norma ISO 2108 byla přijata v roce 1971 23 státy. Účelem této mezinárodní normy je koordinovat a standardizovat mezinárodní použití čísel ISBN k jednoznačné identifikaci jedné publikace nebo vydání publikace vydané jedním určitým vydavatelem. Jelikož se knihy a publikace podobné knize začaly objevovat v nových formách, byla původní norma revidována a tento systém nyní používá přes 170 zemí. V letech 1978 a 1992 vyšla další opravená vydání. |
| − | Od | + | Od roku 2001 začala připravovat pracovní skupina, složená ze jmenovaných delegátů z národních normalizačních organizací, zastupujících agentury ISBN, vydavatele, knihkupce, knihovny a dodavatele, 4. vydání této normy. Toto 4. vydání je dosud nejrozsáhlejší revizí systému i čísla ISBN. Zvýšilo číselnou kapacitu systému, určilo potřebná metadata, která by měla být dodávána zároveň s přiděleným číslem ISBN, vypracovala pokyny pro správu a řízení systému, a určila též úkoly národních agentur ISBN. Přitom se změnila struktura čísla ISBN a jeho délka, a to poprvé od jeho vzniku. Byla publikována v r.2006 s účinností od 1.1.2007. |
| − | + | <ref name="b"> Dostupné z: http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-1</ref> | |
| − | |||
=== Historie ISBN a jeho vývoj v České republice === | === Historie ISBN a jeho vývoj v České republice === | ||
| Řádek 29: | Řádek 27: | ||
První částí je prefix. V současné době má tvar pouze 978 (knihy) nebo 979 (hudebniny) a má vždy tři čísla. | První částí je prefix. V současné době má tvar pouze 978 (knihy) nebo 979 (hudebniny) a má vždy tři čísla. | ||
Druhou částí je tzv. identifikátor skupiny, který popisuje jazykový region. Má jednu až pět číslic. Například anglicky mluvící země mají kód 0 a 1, francouzsky mluvící země kód 2, německý mluvící země kód 3, atd. Pro Česko a Slovensko se používá kód 80. Všechny kódy lze najít zde: http://en.wikipedia.org/wiki/User:CS2012/Books/Collaborative_E-book_creation_using_Wikipedia/ISBN | Druhou částí je tzv. identifikátor skupiny, který popisuje jazykový region. Má jednu až pět číslic. Například anglicky mluvící země mají kód 0 a 1, francouzsky mluvící země kód 2, německý mluvící země kód 3, atd. Pro Česko a Slovensko se používá kód 80. Všechny kódy lze najít zde: http://en.wikipedia.org/wiki/User:CS2012/Books/Collaborative_E-book_creation_using_Wikipedia/ISBN | ||
| − | + | [http://en.wikipedia.org/wiki/User:CS2012/Books/Collaborative_E-book_creation_using_Wikipedia/ISBN Informace o ISBN v Národní knihovně ČR] | |
dodělat odkaz | dodělat odkaz | ||
Verze z 5. 12. 2014, 16:29
ISBN (International Standard Book Number, mezinárodní standardní číslo knihy) je unikátní číselný kód, který se používá k jednoznačné identifikaci konkrétního knižního vydání.
ISBN je určeno standardem ISO 2108[1], v Česku pak normou ČSN ISO 2108[2], která navazuje na původní normu ČSN 01 0189, která platila při zavedení ISBN v ČSSR 1. ledna 1989.[2]
Vznik čísla a vývoj čísla ISBN
V šedesátých letech vzešel od britských firem zabývajících se distribucí knih požadavek na jednotný způsob číslování knih, který by zjednodušil jejich evidenci a distribuci. Sdružení britských vydavatelů zadalo tento úkol profesoru F.C. Fosterovi z Londýnské vysoké školy ekonomické. Ten si ke spolupráci přizval i knihovníky. Systém se z počátku týkal jen Velké Británie, vzniklo číslo SBN (Standard Book Number – standardní číslo knihy), které se skládalo z osmi číslic a bylo rozděleno na dvě části. První označovala vydavatele a druhá konkrétní vydanou knihu. Během následujících let již začalo postupně docházet k nástupu výpočetní techniky, což mělo za následek doplnění SBN o další číslici, která složila ke kontrole celého čísla. Konečný návrh byl publikován v roce 1966 pod názvem “A report on standard numbering in the book trade” (Zpráva o standardním číslování v knižním obchodě). [3] Z Fosterova návrhu se v dalším roce vyvinul systém jak jej známe dnes - systém Mezinárodního standardního čísla knihy (ISBN – International Standard Book Number system). Do mezinárodního formátu byl upraven firmou J. Whitaker & Sons, Ltd. a v USA v r.1968 firmou R.R. Bowker. ODKAZ
Na zasedání pracovní skupiny zabývající se ISBN ve Stockholmu v říjnu 1969 byl systém číslování knih zpracován do podoby oficiální normy ISO 2108 – Documentation – International Standard Book Numbering (ISBN). Norma ISO 2108 byla přijata v roce 1971 23 státy. Účelem této mezinárodní normy je koordinovat a standardizovat mezinárodní použití čísel ISBN k jednoznačné identifikaci jedné publikace nebo vydání publikace vydané jedním určitým vydavatelem. Jelikož se knihy a publikace podobné knize začaly objevovat v nových formách, byla původní norma revidována a tento systém nyní používá přes 170 zemí. V letech 1978 a 1992 vyšla další opravená vydání.
Od roku 2001 začala připravovat pracovní skupina, složená ze jmenovaných delegátů z národních normalizačních organizací, zastupujících agentury ISBN, vydavatele, knihkupce, knihovny a dodavatele, 4. vydání této normy. Toto 4. vydání je dosud nejrozsáhlejší revizí systému i čísla ISBN. Zvýšilo číselnou kapacitu systému, určilo potřebná metadata, která by měla být dodávána zároveň s přiděleným číslem ISBN, vypracovala pokyny pro správu a řízení systému, a určila též úkoly národních agentur ISBN. Přitom se změnila struktura čísla ISBN a jeho délka, a to poprvé od jeho vzniku. Byla publikována v r.2006 s účinností od 1.1.2007. [4]
Historie ISBN a jeho vývoj v České republice
V roce 1983 pověřilo Ministerstvo kultury ČSR Státní knihovnu ČSR přípravou zavedení systému ISBN do československé knižní produkce. Vycházelo se z norem ISO 2108 a ST SEV 5128-85 a z pokynů Mezinárodní agentury ISBN. Státní knihovna byla pověřena funkcí Národní agentury ISBN v Československu. Celý systém byl v Československu uveden do provozu 1. ledna 1989. Byla vydána norma ČSN 01 0189 Mezinárodní standardní číslování knih (ISBN). [5]
Struktura ISBN
ISBN se do konce roku 2006 skládalo z desetimístného čísla. Od ledna 2007 se přešlo na třináctimístné číslo. Přidal se tzv. prefix. Díky tomu se vově ISBN rovná EAN-kódu. Každé ISBN se skládá z pěti částí, každá část je oddělena pomlčkou. První a poslední část mají pevnou délku, tři, respektive jedno číslo. U zbylých tří částí se jejich délka mění.
První částí je prefix. V současné době má tvar pouze 978 (knihy) nebo 979 (hudebniny) a má vždy tři čísla. Druhou částí je tzv. identifikátor skupiny, který popisuje jazykový region. Má jednu až pět číslic. Například anglicky mluvící země mají kód 0 a 1, francouzsky mluvící země kód 2, německý mluvící země kód 3, atd. Pro Česko a Slovensko se používá kód 80. Všechny kódy lze najít zde: http://en.wikipedia.org/wiki/User:CS2012/Books/Collaborative_E-book_creation_using_Wikipedia/ISBN Informace o ISBN v Národní knihovně ČR dodělat odkaz
Další část je určena pro identifikaci vydavatele. Délka kódu je od jednoho až po sedm znaků. Jednotlivým vydavatelů se kódy přidělují od národních agentur ISBN. V ČR je to Národní agentura ISBN. Předposlední částí je kód konkrétní knihy. Může mít maximálně šest číslic a přiděluje si jej sám vydavatel. Poslední částí je kontrolní číslice.
Výpočet kontrolní číslice
Poslední část ISBN vždy tvoří jedna tzv. kontrolní číslice. Slouží k pro kontrolu platného ISBN. Její výpočet se liší u ISBN-10 a ISBN-13
Vypočítává se podle modulu 10. Každá z prvních dvanácti číslic se vynásobí střídavě 1 a 3. Kontrolní číslice je rovna 10 minus zbytek rezultující z vydělení součtu součinů prvních 12 číslic deseti s jedinou výjimkou: je-li výsledkem tohoto výpočtu 10, pak je kontrolní číslicí 0.
Kontrolní číslice pro ISBN 978-80-252-0070 se vypočítává následujícím způsobem:
Krok 1: Vypočtěte součet součinů prvních 12 číslic ISBN (viz následující tabulka).
Prefix Ident. skup. Ident. vydav. Ident. titulu Kontrolní číslice Součet ISBN 9 7 8 8 0 2 5 2 0 0 7 0 ? Váha 1 3 1 3 1 3 1 3 1 3 1 3 - Výsledek 9 21 8 24 0 6 5 6 0 0 7 0 - 86
Krok 2: Vydělte součet součinů prvních 12 číslic ISBN vypočtený v kroku 1 deseti (10) a dostanete zbytek.
86 : 10 = 8 zbytek = 6
Krok 3: Odečtěte zbytek vypočtený v kroku 2 od 10. Výsledný rozdíl je kontrolní číslice s jedinou výjimkou: je-li zbytek 0, pak je kontrolní číslice 0 (viz výše).
10 – 6 = 4
Kontrolní číslice = 4
ISBN = 978-80-252-0070-4
Následující matematický vzorec je alternativním způsobem pro výpočet kontrolní číslice:
Kontrolní číslice = mod 10(10 -[mod 10(součet vážených součinů prvních 12 číslic ISBN)])
Kontrolní číslice = mod 10 (10 – [
mod 10 (107)]) Kontrolní číslice = 4
Součet vážených součinů prvních 12 číslic plus kontrolní číslice musí být dělitelný 10 beze zbytku, aby bylo číslo ISBN platné.
Poznámka: Délka identifikátoru skupiny, vydavatele a titulu je proměnlivá a nemusí být vždycky stejná jako v příkladu uvedeném shora. Ne všechny kombinace identifikátoru skupiny a vydavatele jsou možné. http://text.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-5 [6]
Reference a odkazy
- ↑ Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail?csnumber=36563
- ↑ 2,0 2,1 Dostupné z: http://www.normservis.cz/download/view/csn/01/63521/63521_nahled.htm
- ↑ Dostupné z: https://web.archive.org/web/20110430024722/http://www.informaticsdevelopmentinstitute.net/isbn.html
- ↑ Dostupné z: http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-1
- ↑ Dostupné z: http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-3
- ↑ 6,0 6,1 Dostupné z: https://www.isbn-international.org/content/what-isbn Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „d“ použit vícekrát s různým obsahem
uvod: https://web.archive.org/web/20110430024722/http://www.informaticsdevelopmentinstitute.net/isbn.html historie http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-1 historie cr http://www.nkp.cz/sluzby/sluzby-pro/isbn-ismn-issn/isbn/isbn-3
Externí odkazy
- Informace o ISBN v Národní knihovně ČR
- ISBN a online publikace – článek o přidělování čísel ISBN elektronickým publikacím, leden 2011
- Šablona:En www.isbn-international.org – Mezinárodní agentura ISBN
- Šablona:En Standard ISO 2108:2005 na www.iso.org
- Šablona:En RFC 3187 Using International Standard Book Numbers as Uniform resource names – použití ISBN jako URN
- Hledání podle ISBN
