Autority: Porovnání verzí
| Řádek 164: | Řádek 164: | ||
<ref name="Maxwell"> | <ref name="Maxwell"> | ||
| − | MAXWELL, Robret L. ''Maxwell's Guide to authority work''. Chicago: American Library Assotiation, 2002 | + | MAXWELL, Robret L. ''Maxwell's Guide to authority work''. Chicago: American Library Assotiation, 2002. s. 7.[http://books.google.cz/books?id=9GdDSbMTJvwC&pg=PR2&lpg=PR2&dq=Maxwell,+Robert+L.+Maxwell%27s+Guide+to+Authority+Work&source=bl&ots=cZVeI1g797&sig=jdtzgjwiDgL1q4MAzC4sE6vDDA4&hl=cs&sa=X&ei=08yBVOmnK4HiO8SigPgF&ved=0CDsQ6AEwAw#v=onepage&q=Maxwell%2C%20Robert%20L.%20Maxwell's%20Guide%20to%20Authority%20Work&f=false Dostupné online]. ISBN: 0-8389-0822-5. |
</ref> | </ref> | ||
| Řádek 170: | Řádek 170: | ||
CALHOUN, Karen. ''A Bird's Eye View of Authority Control in Cataloging''. Ithaca: Cornell University Library, 1998. [Cit. 2.12.2014]. [http://researcharchive.calacademy.org/research/informatics/taf/proceedings/Calhoun.html Dostupné online] | CALHOUN, Karen. ''A Bird's Eye View of Authority Control in Cataloging''. Ithaca: Cornell University Library, 1998. [Cit. 2.12.2014]. [http://researcharchive.calacademy.org/research/informatics/taf/proceedings/Calhoun.html Dostupné online] | ||
</ref> | </ref> | ||
| + | |||
| + | <ref name="Burger"> | ||
| + | BURGER, Robert H. ''Authority Work: The Creation, Use, Maintenance and Evaluation of Authority Records and Files''. Littleton: Libraries Unlimited Inc. Littleton, 1985. s. 10. ISBN:978-0872874916. | ||
| + | </ref> | ||
| + | |||
==Externí odkazy== | ==Externí odkazy== | ||
</references> | </references> | ||
Verze z 5. 12. 2014, 15:35
BUDE DOKONČENO BĚHEM DNEŠKA
Terminologie
Autorita
(v angličtině authority, jako samotný pojem se takřka vůbec nepoužívá)[1]
Výraz nejčastěji chápáný jako obecně přijatý a uznávaný neformální vliv osoby nebo instituce, založený na určitých kvalitách a vztazích.[2]
V knihovnictví pojem pro ověřenou a směrodatnou, standardizovanou podobu jména personálního nebo korporativního autora, geografického jména, názvu dokumentu (včetně dokumentu seriálového a edice, v níž dokument vychází, popř. jména nakladatele) nebo výrazu věcného selekčního jazyka.[3]
Autoritní záznam
(v angličtině authority record, authority entry)
Lexikální jednotka v souboru autorit obsahující za kódovanými údaji autoritní heslo, dále pak všechny variantní podoby tohoto hesla, souběžná hesla, příbuzná (asociovaná) hesla, informační poznámky, konzultované zdroje, odpovědnou katalogizační agenturu a mezinárodní standardní číslo autorit po jeho zavedení.[4]
Záznam v katalogizačním systému, který popisuje, analyzuje a kontroluje normalizovanou podobu názvu, předmětu, řady nebo jiného záhlaví[4] a obsahuje tedy mnohem komplexnější množinu informací než tradiční bibliografický záznam.[5]
Obsahuje také seznam křížových odkazů a citace zdrojů použitých k vytvoření hesla.[6]
Autoritní heslo
(v angličtině heading)
Úvodní údaj autoritního záznamu jakožto lexikální jednotky v souboru autorit, obsahující jmennou nebo věcnou autoritu.[7] Obsahuje autorizovanou formu jména (titulu atd.), různé varianty tohoto jména a kvalifikátor, který jej činí jedinečným.[1]
Autoritní (preferované) záhlaví
(v angličtině authorized heading)
Druh autoritního hesla, obsahující ověřené a směrodatné, tudíž preferované podoby jmen a názvů, spojených se jmennou katalogizací zpracovávaného dokumentu.[8] V ČR snaha o jeho shodnou podobu v katalogu Národní knihovny, stejně jako v katalogu kterékoliv městské knihovny v Čechách, na Moravě či ve Slezsku. Vytvoření vazby mezi autoritním (preferovaným) a nepreferovaným záhlavím vylučuje možnost „zabloudění" uživatele katalogu při neznalosti preferovaného tvaru jména autora publikace. Je třeba velmi důsledně rozlišovat autoritní záhlaví jako součást bibliografického záznamu a autoritní záznam, který je s bibliografickým záznamem spojen přes autoritní záhlaví, ale jinak má svou vlastní datovou strukturu.[9]
Soubor autorit
(v angličtině authority file)
Soubor ověřených a unifikovaných jmenných a/nebo věcných selekčních údajů (zvaných také přístupové body), určených pro zpracování a vyhledávání dokumentů s nezbytným odkazovým a poznámkovým aparátem. Normalizovaný soupis selekčních údajů (přístupových bodů),[10] včetně jmen uspořádaných formou slovníku, skrze které je schopen uživatel najít hledanou informaci.[11][12] Přístupové body udávající strukturu katalogu jsou hesla v podobě reálných bibliografických záznamů nebo křížových odkazů. V knihovních katalozích jsou tato hesla tvořena převážně jmény osob či skupin osob, názvy publikací, edicí a předměty jejich obsahu.[12][6]
Druhy autorit
Jmenná autorita
Souhrnné pojmenování pro autority personální, korporativní (včetně autorit rodinných-rodových a konferenčních), geografické a názvové, autority typu autor/název, popř. autority pro jména nakladatelů používané ve jmenném a věcném zpracování dokumentů.[13][14]
Personální autorita
V souboru autorit druh jmenné autority obsahující jméno osoby jakožto autora nebo osoby, která je předmětem pojednání, nebo jíž se dokument týká.[15]
Korporativní autorita
V souboru autorit druh jmenné autority obsahující jméno korporativního autora.[16]
Názvová autorita
Druh jmenné autority, zahrnující unifikované názvy anonymních klasických dokumentů, posvátných knih a dále klíčové názvy seriálových dokumentů, tj. pravých a nepravých periodik a edic.[17]
Geografická autorita
V souboru autorit druh jmenné autority, obsahující geografické jméno. Vyskytuje se jako vstupní prvek v korporativním záhlaví začínajícím jurisdikcí, jako kvalifikátor v korporativním záhlaví, jako doplněk předmětového hesla, jako samostatný výraz předmětového selekčního jazyka nebo jeho podheslo. Soubor geografických autorit slouží jako zdroj ověřených a unifikovaných geografických záhlaví a nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti geografických názvů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledání dokumentů a informací v nich obsažených pomocí geografických jmen. Někdy zahrnováno do věcných autorit.[18][19]
Věcná autorita
Souhrnné pojmenování pro autoritní termíny označující téma, formu, druh či fyzické vlastnosti dokumentu, pro chronologické (resp. geografické) autoritní termíny nebo pro autoritní klasifikační znaky.[19][20]
Tematická autorita
Pojmenování pro tematické termíny označující abstraktní entity, vědní a umělecké obory, objekty i specifické entity označující události a akce, které nejsou součástí korporativního záhlaví apod. Soubor tematických autorit obsahuje autoritní záznamy tematických termínů. Soubor tematických autorit slouží jako zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví tematických termínů. Používá se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti tematických autorit. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledávání dokumentů a informací v nich obsažených pomocí tematických termínů.[19]
Formální autorita
Pojmenování pro formální deskriptory označující žánry a formy dokumentů. Soubor formálních autorit slouží jak zdroj ověřených a unifikovaných záhlaví označující žánry a formy dokumentů. Používá se jako nástroj sjednocení katalogizační praxe v oblasti forem a žánrů dokumentů. Z hlediska uživatele přispívá ke snadnému a rychlému vyhledávání dokumentů pomocí formálních deskriptorů.[19]
Chronologická autorita[19]
Důvody pro používání autorit
Používání autorit slouží k dosažení:[21]
- uniformity, která je obzvláště důležitá, pokud knihovna získává nové záznamy do katalogů z mnoha rozdílných zdrojů.
- uspořádání záznamů se stejným selekčním údajem (přístupovým bodem)[10], které pomáhá formulaci efektivních vyhledávacích strategií a dosažení zisku správných informací. Bez použití autorit by zůstalo zcela na uživateli, aby vzal v potaz všechny myslitelné možnosti, které mohl katalogizátor použít pro hledaného autora nebo subjekt.[22]
- struktury křížových odkazů poukazující na vztahy mezi kontrolovanými hesly.
- lokální zajištění autoritní kontroly, které přispívá k celkové použitelnosti katalogu a jeho snadnější správě.[23]
- důvěryhodnosti uložených informací a celého systému.[23]
Práce s autoritami
Reference
- ↑ 1,0 1,1 SMIRAGLIA, Richard P. The Concept of “Authorities” in Library Cataloging. New York: Palmer School of Library and Information Science, College of Information and Computer Sciences, Long Island University. Poslední změna 6.9.2007. [Cit. 1.12.2014]. Dostupné online
- ↑ KRAUS, Jiří a PETRÁČKOVÁ, Věra. Akademický slovník cizích slov: [A-Ž]. Praha: Academia, 2001. s. 84. ISBN 80-200-0982-5
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ 4,0 4,1 VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní záznam. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VITALI, Stefano. Authority control of creators and the second edition of ISAAR(CPF), International Standard Archival Authority Record for Corporate Bodies, Persons, and Families. Haworth: The Haworth Press Inc, 2004. [Cit. 2.12.2014]. s. 191. Dostupné online
- ↑ 6,0 6,1 BLOCK, Rick J. Authority Control: What It Is and Why It Matters. New York: Palmer Columbia University. Poslední změna 29.10.1999. [Cit. 1.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní heslo. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní záhlaví. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ BARTL, Zdeněk. Jmenné autority Národní knihovny ČR. Ikaros. 1998, roč. 2, č. 10 [cit. 02.12.2014]. Dostupné online. ISSN 1212-5075.
- ↑ 10,0 10,1 BALÍKOVÁ, Marie. Selekční údaj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Soubor autorit. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ 12,0 12,1 CLACK, Doris Hargett. Authority Control: Principles, Applications, and Instructions. American Library Assotioation: Chicago, 1990. [cit. 02.12.2014]. s. 1. Dostupné online Dostupné online. ISSN 1212-5075.
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Jmenná autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ Úvod. Národní autority ČR. Praha: Národní knihovna ČR. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Personální autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Korporativní autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Názvová autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ VODIČKOVÁ, Hana. Geografická autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ 19,0 19,1 19,2 19,3 19,4 Věcné autority. Národní autority ČR. Praha: Národní knihovna ČR. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Věcná autorita. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR, 2003. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
- ↑ Why Does a Library Need Authority Control and What Is It?. In: Implementing Authority Control. Montpelier: Vermont Department of Libraries. [Cit. 1.12.2014]. Dostupné online
- ↑ MAXWELL, Robret L. Maxwell's Guide to authority work. Chicago: American Library Assotiation, 2002. s. 7.Dostupné online. ISBN: 0-8389-0822-5.
- ↑ 23,0 23,1 CALHOUN, Karen. A Bird's Eye View of Authority Control in Cataloging. Ithaca: Cornell University Library, 1998. [Cit. 2.12.2014]. Dostupné online
Chybná citace: Na <ref> se jménem „Burger“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.