Rešeršní služby

Autor: Eva Popelková, Marie Šípková

Klíčová slova: rešeršní služby, rešerše, druhy rešerší, rešeršní proces

Související slova:

Nadřazené – služby knihovny

Podřazené – rešerše, druhy rešerše, rešeršní dotaz, rešeršní strategie, ladění rešerše

Základní charakteristika

Rešeršní služby jsou „dokumentografické nebo faktografické služby spočívající ve zpracování a poskytování rešerší uživatelům odborných informací. Rešerše mohou být průběžné nebo retrospektivní. Průběžné rešerše v dávkovém režimu představuje adresní rozšiřování informací. K rešeršním službám patří také online informační služby.“

Rešerše z francouzského slova „recherche“, znamená vyhledávání informací na určité zadané téma formou dokumentografických a faktografických záznámu, nebo plných textů dokumentů. Rešerše bývá zpracována na základě požadavku uživatele, který je zformulován do rešeršního dotazu.“

Dělení rešerší

• Dokumentografické rešerše – informace o existenci dokumentů, soupis záznamů dokumentů nebo jejich částí.
• Faktografické rešerše – mají za úkol vyhledat, zpracovat a poskytnout faktografické informace, nejčastěji v podobě referátů.

Další dělení – podle hledisek:

Tematické hledisko:

• Úplná rešerše - zahrnuje všechny zjistitelné informace nebo záznamy dokumentů, obsahujících tyto informace, které odpovídají tématu stanovenému rešeršním dotazem.
• Výběrová rešerše - obsahuje výběr materiálů podle stanovených věcných a formálních hledisek.
• Orientační rešerše - poskytuje inf., které mají dát představu o předem málo známé problematice.

Časové hledisko:

• Retrospektivní rešerše - zahrnuje záznamy k danému informačnímu požadavku do takové časové hloubky, aby uživatel získal maximum aktuálních potřebných informací. Optimální časová hloubka (retrospektivnost) rešerše závisí na životnosti informací v příslušném oboru.
• Doplňková rešerše - uvádí nejnověji zachycené prameny informací, jimiž se na žádost uživatele doplňuje dříve zpracovaná (rešerše základní).
• Průběžná rešerše - je výsledkem nepřetržitého sledování materiálu k danému informačnímu požadavku a jejíž jednotlivá pokračování (dávky) se poskytují uživateli zpravidla periodicky.

Druhové hledisko:

• Jednodruhová - obsahuje záznamy dokumentů pouze jediného druhu dokumentů, např. patentová rešerše apod.
• Vícedruhová - obsahuje záznamy dokumentů dvou nebo více druhů dokumentů, např. rešerše obsahující záznamy časopiseckých článků a norem. Jedním z typů vícedruhových rešerší je tzv. rešerše literární, zahrnující záznamy všech druhů psaných nebo tištěných dokumentů s výjimkou patentů a norem.
• Druhově komplexní rešerše - zahrnuje záznamy všech druhů dokumentů, od nichž byly relevantní dokumenty zjištěny. Zahrnují zvláště patentovou literaturu, normy, články, knihy, firemní literaturu, výzkumné a cestovní zprávy apod.

Hledisko účelu:

• rešerše na stav techniky (vyhledání patentové literatury)
• rešerše na novost vlastního řešení (podklad pro podání přihlášky vynálezu)
• rešerše na právní nezávadnost, jména 

Rešeršní proces se skládá z následujících kroků [PAPÍK, 2011]:

• Analýza informačního požadavku
• Výběr informačního zdroje (databázového centra, databáze, digitální knihovny)
• Rešeršní strategie a taktika
• Výstup výsledků
• Dodání primárního dokumentu

http://duha.mzk.cz/sites/duha.mzk.cz/files/souboryredakce/obrazek1.jpg

Obrázek 1 Vyhledávací (rešeršní) proces [PAPÍK, 2011]

 

Analýza informačního požadavku (1. etapa)

První etapou rešeršního procesu je analýza informačního požadavku. Tato etapa probíhá zejména tehdy, podílí-li se na rešerši informační specialista (knihovník), který koncovému uživateli zprostředkovává informace. Zadávání požadavku by mělo ideálně probíhat prostřednictvím tzv. řízeného interview mezi informačním specialistou a uživatelem. Cílem dialogu je pochopit informační potřebu uživatele, která se formuluje do tzv. informačního (rešeršního) požadavku. Informační požadavek se posléze rozpadá do jednoho nebo více informačních (rešeršních) dotazů. Na základě těchto dotazů informační specialista volí rešeršní strategii.

Problematika vedení řízených interview je klíčová. Vedení dialogu s uživatelem je záležitostí z komunikačního hlediska i z pohledu dalších aspektů důležitou součástí rešeršního procesu v širším kontextu a tato komunikace musí být cílevědomá, aby informační pracovník porozuměl informačnímu požadavku a informačním potřebám uživatele. Velkou chybou informačních pracovníků bývá zaměřenost na pouhé získání informačního požadavku, ale bez pochopení informační potřeby uživatele.

Výběr informačního zdroje (2. etapa)

Výběr informačního zdroje je doslova strategickou záležitostí, která ovlivní konečnou relevanci a pertinenci vyhledaných dokumentů, a tím i spokojenost uživatele. Důležité je určit tzv. jádro informačních zdrojů, tj. najít zdroje, které pojednávají dostatečně kvalitativně i kvantitativně o daném problému - tématu, s kterým uživatel přichází. Vhodnými atributy dobrého rešeršního specialisty jsou:

• zkušenosti z rešeršní nebo obecně informační praxe,
• analytické myšlení,
• intuice,
• kreativita.

Uživatel nebo rešeršní specialista ke správné volbě informačního zdroje využívá:

• referenční příručky,
• dokumentaci,
• automatizovanou podporu výběru informačního zdroje.

Rešeršní strategie (3. etapa)

Rešeršní strategie (search strategy) je metodický postup, jak pomocí jednotlivých cílených kroků získat relevantní dokument. V době rozšíření online systémů je používán termín online rešeršní strategie (online search strategy). Pojem rešeršní strategie může být chápán v širším pojetí tj. včetně výběru informačního zdroje. Většinou je rešeršní strategie chápána v užším smyslu, tj. jako způsob vedení dialogu s konkrétním informačním systémem.

V rámci realizace rešerše informační pracovník či koncový uživatel komunikují s vybraným informačním systémem. Průběh komunikace zachycuje následující schéma:

 http://duha.mzk.cz/sites/duha.mzk.cz/files/souboryredakce/obrazek2.jpg

Obrázek 2 Komunikace s dialogovými informačními systémy [s využitím BUDIL; KASTL, 1989]

 Komunikace s dialogovými informačními systémy se dle FAULKNERA [1998, s.57-71] děje interaktivními – konverzačními styly, jejichž prvky tvoří:

• otázka a odpověď,
• řízené menu,
• formulář,
• příkazový (dotazovací) jazyk.

Výstup výsledků (4. etapa)

Výsledkem rešeršního procesu je zobrazení dokumentu v různém rozsahu, v tzv. zobrazovacích formátech. Množství a konkrétní podoba zobrazovacích formátů záleží na producentech a poskytovatelích informačních zdrojů. V této fázi také dochází k hodnocení výsledků rešerše. K hodnocení výsledků rešerše (rešeršního výstupu) se váží následující pojmy: relevance, pertinence, úplnost a přesnost.

„Relevance, relevantní informace – informace formálně nebo věcně shodné s dotazem zadaným uživatelem v přirozeném či selekčním jazyku“ [TDKIV]. Tj. dokument odpovídá informačnímu dotazu, resp. informačnímu požadavku, ale nemusí odpovídat informační potřebě koncového uživatele. Správně by měly být rozlišovány pojmy formální a věcná (obsahová relevance):

Formální relevance - je shoda formulace rešeršního dotazu se selekčními údaji dokumentu, [TDKIV].

Věcná relevance – je shoda obsahu informačního dotazu s obsahem vyhledaného dokumentu.[TDKIV]. Obsahová relevance bývá označována méně známým termínem pertinence, kterou TDKIV definuje takto: „informace, které vyhovují subjektivním požadavkům uživatele na obsah informace nebo dokumentu [TDKIV].

Úplnost, koeficient úplnosti – poměr počtu nalezených relevantních záznamů k počtu všech relevantních dokumentů v databázi (vyjádřeno v procentech) [TDKIV)].

Přesnost, koeficient přesnosti – poměr počtu nalezených relevantních záznamů k celkovému počtu záznamů v rešerši [TDKIV].

Vztahy úplnosti a přesnosti je nejlépe pozorovat z následujících obrázků [KOWALSKI, 1997, s. 4-7]. Obrázek 3 ukazuje vztahy mezi množinami dokumentů, které jsou účastny procesu vyhledávání v dialogovém informačním systému.

 http://duha.mzk.cz/sites/duha.mzk.cz/files/souboryredakce/obrazek3.jpg

Obrázek 3 Relevance vyhledávání

Následující obrázek 4 ukazuje ideální vztah mezi přesností a úplností:

 http://duha.mzk.cz/sites/duha.mzk.cz/files/souboryredakce/obrazek4.jpg

Obrázek 4 Ideální poměr a grafické vyjádření mezi přesností a úplností.

Obrázek 5 pak ukazuje reálný „souboj“ mezi přesností a úplností. Rozbor těchto vztahů směrem k uživatelským potřebám a jejich (uživatelsky) formulovaným požadavkům je jedním ze směrů výzkumů oblasti vyhledávání informací (information retrieval), o kterém se publikuje nejvíce v souvislosti s novými generacemi vyhledávacích prostředků.

 http://duha.mzk.cz/sites/duha.mzk.cz/files/souboryredakce/obrazek5.jpg

Obrázek 5 Reálný vztah mezi přesností a úplností vyhledávání

Dodání primárního dokumentu (5. etapa)

V rámci procesu vyhledávání informací má koncový uživatel zájem získat primární dokumenty. Jsou-li výstupem rešerše pouze bibliografické záznamy, je nutné učinit další krok – získat primární dokumenty, resp. kopie primárních dokumentů. Primární dokument může koncový uživatel získat buď samostatně, či s pomocí informačního profesionála – zprostředkovatele či zprostředkovatelské organizace, kterou bývá nejčastěji knihovna. Služby tohoto typu jsou dnes nazývány služby dodání dokumentu (DDS – document delivery services) nebo elektronické dodávání dokumentů (EDS – electronic delivery services). Tyto služby byly a jsou většinou zpoplatněny a uživateli nejsou v rámci rešeršního procesu poskytnuty automaticky, pokud neexistuje nějaká licence či dohoda o poskytování primárních dokumentů.

Organizacemi, které uživateli dodají primární dokument, jsou historicky knihovny se svými službami, např. meziknihovní výpůjční služby (MVS) nebo mezinárodní meziknihovní výpůjční služby (MMVS). Službami dodání primárních dokumentů za podstatně vyšších finančních nákladů se zabývají také dodavatelé a zprostředkovatelé informací (např. producenti dokumentů a informačních zdrojů, také databázová centra nebo informační firmy).

V současné době se prosazují další technologie (např. SFX), které umožňují propojení sekundárního dokumentu (bibliografického dokumentu) s primárním dokumentem (např. plnotextovým nebo v některém z používaných formátů typu PDF). Tato služba je nejlépe funkční a dosažitelná, když daná organizace má primární dokument předplacen nebo je součástí nějakého agregačního informačního systému, na který je daná knihovna či instituce napojena.

Struktura a úprava rešerše

V praxi se využívá neplatná norma pro formální úpravu rešerší ČSN 01 0198, který byla bez náhrady zrušena v roce 2002. Stará norma se využívá jako vodítko pro formu, ale nelze ji citovat jako normu.

Rešerše zahrnuje titulní list, analytický list a základní část (soupis dokumentů).

Titulní list

• obsahuje základní údaje nezbytné pro identifikaci a charakteristiku rešerše
• evidenční číslo, název a adresa vypracovatele, znaky MDT, předmětová hesla nebo
• klíčová slova, název rešerše (v případě vícejazyčné rešerše uvádíme název rešerše také v cizích jazycích), datum zpracování, počet záznamů, jméno zpracovatele

Analytický list

• obsahuje základní informace o zpracovaných druzích dokumentů a způsob jejich uspořádání
• obsahuje časové, geografické a jazykové vymezení, jak jsou dokumenty uspořádány a informační zdroje
•  může také obsahovat kombinace rešeršních dotazů, které byly při vyhledávání použity
• obsahuje údaje, které se ve výsledné rešerši objevují

Základní část

• soupis záznamů dokumentů nebo jejich částí
•  mohou být doplněny anotací, referátem nebo údajem o umístění dokumentu
• záznamy musí být uspořádané – způsoby uspořádání (chronologické, abecední, podle typu dokumentu)

Rešeršní strategie

• 1. Strategie rostoucích kamenů – Celkový dotaz se skládá z více samostatných dílčích dotazů (kamenů). Tyto dotazy následně spojíme pomocí operátoru And do výsledného dotazu=>kompletní rešeršní požadavek.
• 2. Strategie rostoucí perly – Vyhledávání podle nejužšího pojmu z rešeršního požadavku. Vhodné pro vyhledávání záznamů v elektronických katalozích a databázích.
• 3. Strategie osekávání – Obecné vyhledávání, které má za cíl vyhledání většího množství záznamů/dokumentů, které následně „osekáváme“.

Zdroje

• BROKLOVÁ, Zdeňka. Úvod do rešeršní a výzkumné činnosti [online]. Praha : KDF MFF UK, 2007/2008. [cit. 2011-05-18]. Dostupné z: http://kdf.mff.cuni.cz/~koupilova/vyuka/seminar/UvodDoResersniCinnosti.ppt
• ŠVEJDA, Jan. Rešeršní služby. In KTD : Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2011-05-18]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000364&local_base=KTD
• MÍRKOVÁ, Miluše. Bibliografická a rešeršní činnost. 2. lekce, Rešerše – 2. část [online]. Plzeň : Univerzitní knihovna ZČU, [2008] [cit. 2011-05-18]. Dostupné z: http://home.zcu.cz/~mirkova/Rekvalifikacni_kurz/BR_3_Reserse.ppt 
• HOŘÍNKOVÁ-KOUŘILOVÁ, Lenka; PAZDERSKÝ, Michal; ŠKYŘÍK, Petr. Informační etika a hodnocení informací. In Masarykova univerzita. Filozofická fakulta. Kurz práce s informacemi [online - e-learnigový kurz]. Brno : Masarykova univerzita. Filozofická fakulta, 2007 [cit. 2011-05-18]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/ff/js07/informace/materialy/kurz_prace_s_informacemi.html
• PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby I. . Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-12-04]. ISSN 1804-4255. Dostupný z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-i 
• BUDIL, J; KASTL, J. Automatizované informační systémy VTI – III: dialogová informační obsluha. Praha: SPN, 1989. 180 s.
• FAULKNER, CH. The essence of human-computer interaction. New York: Prentice Hall, 1998. xvi, 196 s. ISBN 0-13-751975-3.
• KOWALSKI, G. Information retrieval systems : theory and implementation. Boston: Kluwer Academic Publishers, 1997. xiii, 282 s. ISBN 0792399269.
• PAPÍK, R. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. 1. vyd. Praha: Velryba, 2011. 192 s. ISBN 978-80-85860-22-1.
• TDKIV: česká terminologická databáze z oblasti knihovnictví a informační vědy (báze KTD). In Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna, [cit. 2013-11-21]. Dostupný z: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Slovnik/index.htm
• PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby II.: Vyhledávání informací v elektronických informačních zdrojích z hlediska používaných termínů. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-12-04]. ISSN 1804-4255. Dostupný z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-ii-vyhledavani-informaci-v-elektronickych-informacnich-zdr 
• PAPÍK, Richard. Rešeršní strategie a rešeršní služby III.: subjekty producent – poskytovatel v rešeršním procesu. Duha [online]. 2014, roč. 28, č. 2 [cit. 2014-12-04]. ISSN 1804-4255. Dostupný z: http://duha.mzk.cz/clanky/resersni-strategie-resersni-sluzby-iii-subjekty-producent-poskytovatel-v-resersnim-procesu
• MATOUŠOVÁ, Miroslava. Rešerše : úvod do teorie a organizace rešeršních služeb. Praha: ÚVTEI : Ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací, 1988. 227 s.
• MARCHIONINI, Gary. Information seeking in electronic environments. Cambridge : Cambridge University Press, 1998. 224 s. ISBN 0-521-58674-7.
• PILECKÁ, Věra; PAPÍK, Richard. Elektronické informační zdroje v ČR. In Pražská síť podpory elektornického vzdělávání [online]. Praha : IMA [cit. 2014-03-10]. Dostupný z WWW: <http://pspev.cvut.cz/>.
• ŠUŠOL, Jaroslav. Elektronická komunikácia vo vede. Bratislava : Centrum VTI SR.  156 s.  ISBN 80-85165-88-0.