Mapa kontaktních míst

Charakteristika

Mapa kontaktních míst (kontaktní místo = touchpoint) je jeden z nástrojů designu služeb. (Neplést s jiným nástrojem – cesta službou, která z  mapy kontakt. míst vychází). Patří mezi analytické, vizualizační nástroje. Pomáhá pochopit uživatelovu spokojenost se službou v jednotlivých bodech. Oproti nástroji Cesta službou nemá za cíl body chronologicky seřadit. Jedná se hierarchii důležitosti z pohledu zákazníka.   

''Mapa kontaktních míst představuje jednoduchou vizualizaci všech míst, kde dochází k interakci s uživatelem.''

Důležité je na začátku definovat naprosto všechny kontaktní body, na které zákazník při průchodu službou narazí. Ať už se jedná o fakturu, web, recepci, obchod, bankomat, nebo informační telefonní  linku, všechna místa interakce na zákazníka působí. „Kontaktní body jsou situace a místa, v nichž lidé zažívají služby.“ Místa zachytíme pomocí ikon, fotografií kontaktních míst, popisu.  Pro definování je dobré použít některou z výzkumných metod, protože ne vždy se podaří přijít na místa kontaktu beze zbytku. Následně je dělíme podle důležitosti a kvality z pohledu zákazníka i z pohledu poskytovatele služby. Důraz je kladen na porovnání rozdílu mezi „deklarovanými prioritami organizace (např. personalizace, zapojení uživatelů) a skutečnou zkušeností, kterou si (zákazníci, pozn.) z jejích služeb lidé odnášejí“.

Otázky, které je dobré položit si při hodnocení jednotlivých míst dle A. Hazdry zní:

1. Jaká jsou vaše hlavní a vedlejší kontaktní místa z pohledu zákazníka?
2. Komunikujete na všech místech tak, aby zákazník odcházel spokojený?

Pozor je třeba dát i na prostředí, ve kterém služba probíhá. To, co zákazníci vnímají podvědomě, může mít dopad na zkušenosti ze samotné služby. Ať už se jedná o špatnou orientaci v obchodě (v kamenném i e-shopu), otlučené vchodové dveře, naštvanou recepční či nemožnost najít parkovací místo. To vše jsou zkušenosti, které zákazník jistě nerad postupuje a k jejichž opakovanému absolvování jej přesvědčí jen kvalitní produkt nebo nízká cena.

Nakonec na mapě vizualizujeme vzájemnou provázanost míst. Mapa tak pomáhá lépe odhalit základ častých problémů a pomáhá s jejich eliminací. Na povrch vyplynou také místa, která nesplňují požadavky zákazníka na kvalitní interakci. Pokud jsou to kontaktní místa okrajová, je dobré posoudit, zda se vyplatí investovat energii a peníze do jejich zlepšení. Po negativní odpovědi se nabízí jejich zrušení.

Cílem je jednotně působící služba, vstřícná uživateli i poskytovateli služby. Služba by měla nabízet dostatek interakce uživateli a poskytovat mu hladký průchod všemi kontaktními body. 

Dělení kontaktních míst a příklady užití

Online

• aktivní – vše na webu, čeho je zákazník přímo aktivní součástí: e-shop, blogy, sociální sítě, webináře
• pasivní – vše na webu, čeho je zákazník jen konzumentem – webová prezentace, recenze jiných zákazníků, videa (YouTube)

Offline

• aktivní – místo, na kterém se zákazník se službou potká face to face – prodejna, přímý prodej, adresná pošta, produkt, doporučení známého, bankomat
• pasivní – nedochází k přímému oslovování konkrétního zákazníka – tisk, televize, rádio, obaly, letáky

Příklad užité mapy kontaktních míst: knihovna North Carolina State University.

Možné následné kombinace metod designu služeb: cesta službou (Customer journey map) – ideálně ve spojení s další metodou – persóna, metoda Bi-zón, blueprint.