Knihovnické školství 1918-1938

Autor: Petra Trembošová

Události po 1. světové válce výrazně ovlivnily vývoj jak československého knihovnického školství, tak knihovnictví jako celku. Mimo osobnostních vlastností je pro povolání knihovníka určující také vzdělání, avšak za Rakouskouherské monarchie neexistovaly střední ani vysoké školy, které by poskytovaly vzdělání v tomto oboru a připravili knihovníky na výkon jejich povolání, i přesto ale České země měli poměrně rozsáhlou síť knihoven. Situace na Slovensku byla podstatně horší. Vznik demokratického státu a dostupnost knihoven široké veřejnosti měl za důsledek rostoucí zájem o kulturu, čímž vrostly také požadavky na profesi knihovníka, které se do té doby věnovali vědci, učitelé, básníci spisovatelé, a další lidé bez odborného knihovnického vzdělání, které do 20. let 20. století nemělo žádnou pevnou základnu. Meziválečné období může být obecně charakterizováno jako rozkvět československého knihovnického školství.

1918 - 1920

Toto období je typické snahou vytvořit základnu v rámci ministerstva školství. Angloamerické knihovnictví mělo velký vliv na vývoj v Českolovensku a stalo se vzorem i pro vytvoření knihovnického vtdělávacího systému. Pod jeho vlivem se již před první světovou válkou objevila myšlenka zavést knihovnické kurzy.