M-banking: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 117: Řádek 117:
 
*KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.
 
*KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.
 
*NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví'' [online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jiří Dvořák. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/>.
 
*NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví'' [online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jiří Dvořák. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/>.
−
*
+
 
−
*
 
 
   
 
   
  

Verze z 5. 11. 2014, 11:31

Autor: Milan Lučan

Klíčová slova: M-banking, Bankovnictví,

Synonyma:

Související pojmy: M-Payment,Ticketing,Mobilní marketing,phonebanking.

nadřazené - M-comerce, Bankovnictví,

podřazené GSM banking, java banking, wap banking


Charakteristiky

„M-banking je využítí chytrého nebo jiného telefonu k vykonání úkonů jako jsou: zjištění zůstatku na účtu, poslání peněz na jiný bankovní účet, zaplacení účtů, nebo vyhledání nejbližšího bankomatu zatímco nejsme přítomní u počítače.."[1] K těmto úkonům se nejčastěji využívá smartphone nebo tablet.


Konceptuální model Mobilního bankovnictví

Mobilní bankovnictví můžeme primárně určit jako tři činnosti.

mobilní účetnické služby

mobilní makléřské služby

Mobilní finanční informační služby

První dvě z těchto činností se váží k manipulaci s penězy, třetí z nich slouží k informování uživatele o postupech, nařízeních a pravidlech bankovního systému. Znalost těchto informací je nutná pro vlastní realizaci bankovní operace.

Rozdělení

Mobilní bankovnictví představuje komunikaci mezi klientem a bankou prostřednictvím mobilního telefonu, která existuje v následujících formách:

SMS banking SMS bankovnictví – je historicky první technologie mobilního bankovnictví, také nejjednodušší. Komunikace zde probíhá opravdu prostřednictvím klasických SMS, tedy krátkých textových nešifrovaných zpráv (pouze standardní šifrování GSM). Byla to právě ona nepříliš vysoká bezpečnost a jednoduchost tohoto způsobu komunikace, která si vyţádala jedno z nejsofistikovanějších řešení, pouţívaného napříč všemi kanály elektronického bankovnictví i často mimo něj: autentizační kalkulátory. Celkově SMS bankovnictví nabízí shodné výhody jako ostatní mobilní bankovnictví, tedy přístup v dosahu GSM odkudkoliv na světě 24hodin, 7dní v týdnu a relativně široký rozsah nabízených bankovnictví operací atd. Navíc je zde ještě výhoda pouţití jakéhokoliv mobilního telefonu, bez nutnosti vybavenosti dalšími technologiemi, a za předpokladu pouţití autentizačního kalkulátoru i výborná bezpečnost. Služba je však v současnosti na ústupu, vytlačována modernějšími mobilními technologickými kanály. [2]


GSM SIM Toolkit Komunikace prostřednictvím GSM SIM Toolkit je velmi jednoduchá a uživatelsky přívětivější. Jedná se o softwarové rozhraní, které umožňuje libovolně měnit menu v mobilním telefonu. Jako první tuto technologii začali v ČR komerčně využívat společnost RadioMobil společně sExpandia Bankou v roce 1998. Stali se tak jedněmi z prvních společností na světě, které uvedly bankovní aplikaci na bázi GSM SIM Toolkit do komerčního provozu (ve stejném období se to povedlo ve Velké Británii společnosti Cellnet a ve Švédsku společnosti Tellia). Bezpečnost je zajištěna dvojicí čísel BPUK (PUK - Personal Unblocking Key pro bankovní aplikaci) a BPIN (PIN pro bankovní aplikaci) [3]

WAP banking Na rozdíl od webových stránek, které se zobrazují na monitor počítače, počítá W@P s výstupem na malý displej mobilního telefonu. Proto se soustředí především na informace textového charakteru. K zajištění bezpečnosti se používá elektronický klíč. Poprvé možnosti W@Pu předvedla v roce 2000 Expandia Banka.[4]

JAVA banking Dalo by se říci, ţe jde o následníka wapového bankovnictví, tedy způsobu komunikace na pomezí mobilního a internetového bankovnictví. V tomto případě je ještě o něco blíţe internetovému bankovnictví a to i portfoliem nabízených, zvláště pasivních sluţeb, avšak stále realizovaných z mobilního telefonu. Vyuţitím aplikací JAVA32, jednoho z nejpopulárnějších programovacích jazyků na světě, umoţňuje díky své přenositelnosti pouţití na všech mobilních telefonech touto technologií vybavených a mnohých dalších zařízení. Po nainstalování dané aplikace pak přináší v porovnání se staršími metodami mobilního bankovnictví větší komfort a přehlednost. Jedná se také v podstatě o zjednodušenou verzi internetové komunikace, avšak s propracovanější grafikou a lepší orientací oproti WAP.[5]


Smartbanking „Smartbanking“. Tato technologie klientům umožňuje obsluhovat svůj účet prostřednictvím chytrých telefonů. Aplikaci mobilního telefonu, prostřednictvím které klient svůj účet ovládá, si klient stáhne od výrobce telefonu. Touto službou je možné provádět vybrané aktivní i pasivní transakce, v závislosti na konkrétní nabídce služeb banky. Je však třeba konstatovat, ţe nabídka variant a funkčností Smartbankingu se velmi rychle rozšiřuje. [6]


mobilní platby prostřednictvím NFC technologií Nová metoda mobilních plateb umoţňuje drţitelům platebních karet realizovat platby ze svých chytrých telefonů bezpečnou a pohodlnou cestou, bez nutnosti speciálního hardwarového vybavení (např. NFC33) nebo speciálního softwaru (SIM toolkit). Postačí jen chytrý telefon a připojení k internetu. Instalace funkčnosti mobilních plateb je jednoduchá. Drţitel karty si stáhne aplikaci od výrobce telefonu obdobně jako u výše uvedeného Smartbankingu. Aplikace provede uţivatele procesem aktivace, během kterého je navázán bezpečný komunikační kanál mezi telefonem a centrálním systémem a uţivatelem vytvořen bezpečnostní kód „mPin“ pro přístup k aplikaci. [7]

Tento seznam nám také ukazuje historický vývoj m-bankingu podle technologie která byla v danou dobu nejvhodnější. M-banking je v současnosti trendem bez kterého by si mnoho lidí nedokázalo představit fungování podniku. Možnost na dálku provádět bankovní operace je oboustraně výhodná. Na straně uživatele minimalizuje výdaje spojené s cestou do banky a mnohdy urychlují provedení obchodní operace jakou může být třeba nákup zboží. Na straně banky pak M-banking omezuje množství lidí kteří každodenně přicházejí na pobočky banky, to bankám umožňuje omezit množství bankovních úředníků nutných pro bezproblémové fungování systému.



Poznámky

  1. ↑ investinganswers. M-banking In: Financial Dictionary [online]. © 2001-20014 [cit. 2014-11-01]. Dostupné z: http://www.investinganswers.com/financial-dictionary/personal-finance/m-banking-2610
  2. ↑ NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jiří Dvořák. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/>.
  3. ↑ CAHA, Petr. Elektronické obchodování [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  4. ↑ CAHA, Petr. Elektronické obchodování [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  5. ↑ CAHA, Petr. Elektronické obchodování [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  6. ↑ KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.
  7. ↑ KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.

Použitá literatura

  • MÁČE, M.: Platební styk: klasický a elektronický. Grada Publishing, Praha 2006. Vydání

1., 220 stran. ISBN 80-247-1725-5.

  • CAHA, Petr. \textit{Elektronické obchodování} [online]. 2003 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Antonín Stehlík. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/15712/esf_m/>.
  • www.investinganswers.com
  • KLÍČOVÁ, Lucie. Elektronické bankovnictví a elektronická komunikace ve vybraných bankách [online]. 2013 [cit. 2014-11-03]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jan Krajíček. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/382231/esf_m/>.
  • NECHUTA, Aleš. Model elektronického bankovnictví [online]. 2011 [cit. 2014-11-05]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Jiří Dvořák. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/206656/esf_m/>.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=M-banking&oldid=44955“