Přístupnost webu: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 28: Řádek 28:
 
1. Umožnit těžce zrakově postiženým uživatelům snadnější orientaci na webových stránkách pomocí portálu přístupných stránek.
 
1. Umožnit těžce zrakově postiženým uživatelům snadnější orientaci na webových stránkách pomocí portálu přístupných stránek.
  
2. Poukázat na principy bezbariérového webu a motivovat tvůrce webů k dodržování těchto principů.<ref>O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
+
2. Poukázat na principy bezbariérového webu a [[motivace|motivovat]] tvůrce webů k dodržování těchto principů.<ref>O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
 
</ref>
 
</ref>
  

Verze z 18. 10. 2014, 15:22

Autor: Iva Michálková

Klíčová slova:

Synonyma:

Související pojmy:

nadřazené

podřazené


Zákon o přístupnosti v ČR

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Jejich autory byly kapacity v oboru a ačkoliv se jednalo o všeobecně respektovaná a uznávaná pravidla, postupem času se ukázalo, že mají řadu slabin. Bylo potřeba provést revizi pravidel, a tak Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný projekt Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového marketingu; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem tohoto snažení jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.[1]

Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

Metodika Blind Friendly Web 2.3

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek. Projekt je rozdělen do dvou etap: První etapa trvala od roku 2000 do roku 2007 a důvodem pro vznik bylo zjištění, že značná část webových stránek neodpovídá požadavkům bezbariérového používání. Cílem první etapy tedy bylo:

1. Umožnit těžce zrakově postiženým uživatelům snadnější orientaci na webových stránkách pomocí portálu přístupných stránek.

2. Poukázat na principy bezbariérového webu a motivovat tvůrce webů k dodržování těchto principů.[2]

Výstupem této etapy byl vznik metodického materiálu z roku 2004 Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.[3] A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI. Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008[4], která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.

Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele. Jejím autorem je Mgr. Radek Pavlíček a jeho metodika obsahuje 25 pravidel rozčleněných do tří základních odvětví podle důležitosti: pravidla s nejvyšší, střední a s nejnižší prioritou. Každá z těchto částí pak obsahuje několik dopodrobna rozebraných bodů.

WCAG 1.0 a 2.0

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C). Verze 1.0 byla vyvinuta na konci 90. let a její definice tvrdí, že „Obsah je přístupný, pokud může být používán někým s postižením.“ Obsahuje 14 hlavních pokynů a 65 specifických kontrolních bodů. Každý kontrolní bod má pak různý stupeň priority od jedné do tří podle jejich dopadu na přístupnost. Tato metodika se stala významným souborem zásad pro tvorbu webu a je v současné době základem hodnocení webových přístupností a pokynů v mnoha zemích. Verze 2.0 byla spuštěna v roce 2008 a její vznik byl reakcí na dramatické změny v oblasti tvorby webu. Neobsahuje žádnou explicitní definici přístupnosti, ale pokyny pro tvorbu webu již nejsou technologicky specifické a požadavky jsou organizovány do čtyř hlavních zásad přístupnosti, dvanácti směrnic a šedesáti jedna kritérií úspěšnosti. Prioritní úrovně 1 až 3 používané u WCAG 1.0 jsou u verze 2.0 nahrazeny označením A jako nejnižší až AAA jako nejvyšší úrovně. Čtyři obecné zásady přístupnosti položily základy potřebné pro přístup k datům a používání webového obsahu. WCAG 2.0 uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. Nicméně obsahuje pouze pokyny, které se zabývají problémy specifickými pro osoby se zdravotním postižením a zahrnuje otázky blokace nebo většího narušení přístupu na web.[5]

Dogma W4

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. Zásady W4D sestávají z třinácti stručných bodů, které seznamují potencionálního tvůrce s těmi nejdůležitějšími požadavky na vzhled a funkčnost stránek.[6]

Section 508

Hlavním koordinátorem této metodiky je ITAW „IT Accessibility and Workforce“, která poskytuje podpůrné technologické řešení k odstranění bariér pro osoby se zdravotním postižením a taktéž vychází z metodiky WCAG. Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti. Část věnovaná přístupnosti obsahuje šestnáct bodů.[7]

Poznámky

  1. ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
  2. O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
  3. Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
  4. Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf
  5. RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
  6. STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
  7. THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

Použitá literatura

Odkazy