Přístupnost webu: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 28: Řádek 28:
 
1. Umožnit těžce zrakově postiženým uživatelům snadnější orientaci na webových stránkách pomocí portálu přístupných stránek.
 
1. Umožnit těžce zrakově postiženým uživatelům snadnější orientaci na webových stránkách pomocí portálu přístupných stránek.
  
−
2. Poukázat na principy bezbariérového webu a motivovat tvůrce webů k dodržování těchto principů.<ref>O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
+
2. Poukázat na principy bezbariérového webu a [[motivace|motivovat]] tvůrce webů k dodržování těchto principů.<ref>O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
 
</ref>
 
</ref>
  

Verze z 18. 10. 2014, 15:22

Autor: Iva Michálková

Klíčová slova:

Synonyma:

Související pojmy:

nadřazené

podřazené


Zákon o přístupnosti v ČR

V roce 2004 zavedla Česká republika pravidla přístupnosti pro weby veřejné správy a tato pravidla vznikla na půdě Ministerstva informatiky ČR. Jejich autory byly kapacity v oboru a ačkoliv se jednalo o všeobecně respektovaná a uznávaná pravidla, postupem času se ukázalo, že mají řadu slabin. Bylo potřeba provést revizi pravidel, a tak Ministerstvo informatiky vypsalo výzkumný projekt Přístupnost webových stránek veřejné správy, na jehož řešení se podílejí: H1.cz - poradenská firma poskytující analytické, poradenské, vzdělávací a kreativní služby v oblasti webdesignu a internetového marketingu; Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně; TyfloCentrum Brno - středisko sociálních služeb pro zrakově postižené v Jihomoravském kraji. Výstupem tohoto snažení jsou Nová pravidla přístupného webu pro účely novely Zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, provedenou zákonem č. 81/2006. Plné znění těchto pravidel je možné najít na stránkách http://www.pravidla-pristupnosti.cz/.[1]

Metodiky pro tvorbu přístupných webových stránek

Metodiky můžeme považovat za soubor doporučení či pravidel k tvorbě webových stránek. Následuje výčet nejvýznamnějších metodik u nás i v zahraničí, které za účelem zvýšení přístupnosti vznikly a které jsou dodneška respektovány.

Metodika Blind Friendly Web 2.3

Blind Friendly Web je projektem organizace SONS, který se jako první v ČR zabýval přístupností webových stránek. Projekt je rozdělen do dvou etap: První etapa trvala od roku 2000 do roku 2007 a důvodem pro vznik bylo zjištění, že značná část webových stránek neodpovídá požadavkům bezbariérového používání. Cílem první etapy tedy bylo:

1. Umožnit těžce zrakově postiženým uživatelům snadnější orientaci na webových stránkách pomocí portálu přístupných stránek.

2. Poukázat na principy bezbariérového webu a motivovat tvůrce webů k dodržování těchto principů.[2]

Výstupem této etapy byl vznik metodického materiálu z roku 2004 Best Practice – Pravidla pro tvorbu přístupného webu.[3] A na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C – WAI. Druhá etapa projektu začíná v roce 2008 vydáním Vyhlášky o přístupnosti č. 64/2008[4], která obsahuje pravidla pro tvorbu přístupných webových stránek.

Díky tomuto projektu pak vznikla v roce 2005 Metodika Blind Friendly Web 2.3, která nese podnázev Dokumentace zásad přístupnosti webových stránek pro těžce zrakově postižené uživatele. Jejím autorem je Mgr. Radek Pavlíček a jeho metodika obsahuje 25 pravidel rozčleněných do tří základních odvětví podle důležitosti: pravidla s nejvyšší, střední a s nejnižší prioritou. Každá z těchto částí pak obsahuje několik dopodrobna rozebraných bodů.

WCAG 1.0 a 2.0

Metodika Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) se stala jakýmsi standardem pro přístupnost na webu a jejím vývojem se zabývá pracovní skupina Web Accessibility Initiative (WAI), která spadá pod mezinárodní organizaci World Wide Web Consortium (W3C). Verze 1.0 byla vyvinuta na konci 90. let a její definice tvrdí, že „Obsah je přístupný, pokud může být používán někým s postižením.“ Obsahuje 14 hlavních pokynů a 65 specifických kontrolních bodů. Každý kontrolní bod má pak různý stupeň priority od jedné do tří podle jejich dopadu na přístupnost. Tato metodika se stala významným souborem zásad pro tvorbu webu a je v současné době základem hodnocení webových přístupností a pokynů v mnoha zemích. Verze 2.0 byla spuštěna v roce 2008 a její vznik byl reakcí na dramatické změny v oblasti tvorby webu. Neobsahuje žádnou explicitní definici přístupnosti, ale pokyny pro tvorbu webu již nejsou technologicky specifické a požadavky jsou organizovány do čtyř hlavních zásad přístupnosti, dvanácti směrnic a šedesáti jedna kritérií úspěšnosti. Prioritní úrovně 1 až 3 používané u WCAG 1.0 jsou u verze 2.0 nahrazeny označením A jako nejnižší až AAA jako nejvyšší úrovně. Čtyři obecné zásady přístupnosti položily základy potřebné pro přístup k datům a používání webového obsahu. WCAG 2.0 uvádí, že každý, kdo chce používat web, musí mít k dispozici obsah, který je vnímatelný, funkční, srozumitelný a stabilní. Nicméně obsahuje pouze pokyny, které se zabývají problémy specifickými pro osoby se zdravotním postižením a zahrnuje otázky blokace nebo většího narušení přístupu na web.[5]

Dogma W4

Tento manifest vznikl jako projekt čtyř webdesignerů v roce 2003. Autory jsou Petr Staníček, Marek Prokop, Martin Kopta a Pavel Kout a zkratka W4 znamená Worth World Wide Web. Tvůrci si nekladli za cíl vytvořit další závazné normy, ale snahou bylo spíše nastínit jednu z mnoha možných podob tvorby webu, aby byla zajištěna všeobecná přístupnost, bezbariérovost a přehlednost dokumentů. Zásady W4D sestávají z třinácti stručných bodů, které seznamují potencionálního tvůrce s těmi nejdůležitějšími požadavky na vzhled a funkčnost stránek.[6]

Section 508

Hlavním koordinátorem této metodiky je ITAW „IT Accessibility and Workforce“, která poskytuje podpůrné technologické řešení k odstranění bariér pro osoby se zdravotním postižením a taktéž vychází z metodiky WCAG. Section 508 vznikla v roce 1998 na základě žádosti kongresu s ohledem na zákon proti diskriminaci z roku 1973, který požadoval po federálních agenturách, aby jejich elektronické a informační zdroje byly přístupné i pro handicapované osoby a také vyžadoval podporu vzniku technologií, které přispějí k odstranění překážek v přístupnosti. Část věnovaná přístupnosti obsahuje šestnáct bodů.[7]

Poznámky

  1. ↑ ŠPINAR, David a Radek PAVLÍČEK. Pravidla tvorby přístupného webu. H1.CZ. Pravidlapřístupnosti [online]. 2006 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pravidla-pristupnosti.cz/
  2. ↑ O projektu. In: Blind Friendly [online]. 2008 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz/o-projektu
  3. ↑ Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/MI_best_practice.pdf
  4. ↑ Přístupné na http://blindfriendly.cz/download/doc/vyhlaska-64_2008.pdf
  5. ↑ RØMEN a SVANÆS. Validating WCAG versions 1.0 and 2.0 through usability testing with disabled users.Universal Access in the Information Society [online]. 2012, roč. 11, č. 4, s. 375-385 [cit. 2014-10-17]. ISSN 1615-5289. DOI: http://dx.doi.org/10.1007/s10209-011-0259-3. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s10209-011-0259-3/fulltext.html#Sec1
  6. ↑ STANÍČEK, Petr, Marek PROKOP, Martin KOPTA a Pavel KOUT. Dogma W4. Dogma W4D [online]. 2003 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: http://www.pixy.cz/dogma/dogmaw41/cs/
  7. ↑ THE UNITED STATES GOVERNMENT. Section508.gov [online]. 1998, 2011 [cit. 2014-10-17]. Dostupné z: https://www.section508.gov/

Použitá literatura

Odkazy

Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Přístupnost_webu&oldid=44334“