Pravděpodobnost: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Denisa Karpeová '''Klíčová slova:''' matematika, statistika, jev '''Synonyma:''' '''Související pojmy:''' <blockquote>''nadřazené'' – matematika ,...)
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
'''Související pojmy:'''
 
'''Související pojmy:'''
 
<blockquote>''nadřazené'' – matematika , statistika<br/></blockquote><blockquote>''podřazené'' - <br/></blockquote>
 
<blockquote>''nadřazené'' – matematika , statistika<br/></blockquote><blockquote>''podřazené'' - <br/></blockquote>
 +
 +
 +
== Charakteristika ==
 +
Pravděpodobnost je úzce spjatá se statistikou. Pravděpodobnost je metoda, kterou můžeme spočítat kolikrát se nám vyskytne určitý jev. Teorie pravděpodobnosti je závislá na náhodných pokusech a náhodných jevech. Pravděpodobnost se značí písmenem P a udává se v procentech nebo též jako číslo z intervalu <0,1>.
 +
=== Náhodný pokus ===
 +
Náhodný pokus je proces, který je opakovatelný a závislý na náhodě. Příklad náhodného pokusu může být hrací ruleta, táhání čísel otázek u maturity nebo také sázení sportky. U náhodného pokusu musíme znát množinu všech možných výsledků, které mohou vyjít. Množina všech možných výsledků se značí ω omega. Nejzákladnější příklad uváděný ve školách je hrací kostka. Na kostce mohou padnou pouze čísla od jedné do šesti, proto množina náhodných pokusů by byla ω = 1,2,3,4,5,6.
 +
=== Náhodný jev ===
 +
Náhodný jev je jakékoli tvrzení o výsledku, o kterém lze po uskutečnění pokusu rozhodnout, zda je či není pravdivé.2 Jsou dva druhy náhodných jevů. Nemožný jev je jev, který nemůže nikdy nastat. Například, že ve sportce nepadnou čísla, ale písmena, zatímco jev jistý nastává vždy. Na hrací kostce vždy padne číslo menší než sedm.
 +
 +
 +
== Vlastnosti ==
 +
1) Pravděpodobnost náhodného jevu nabývá hodnot mezi jedničkou a nulou. Jedničku přiřazujeme ( P(a) =1 (pravděpodobnost jevu A se rovná jedna)), když je jev „jistý“, což znamená, že jev A nastává vždy, naopak nulu přiřazujeme když je jev nemožný, tudíž nemůže nastat.( P(a) =0 )
 +
2) Když se pravděpodobnost jen nepatrně liší od nuly, je prakticky jisté, že při jediném pokusu jev A nenastane
 +
3) Když se pravděpodobnost jen nepatrně liší od jedné, je prakticky jisté, že při jediném pokusu jev A nastane.
 +
4) Množina všech možných výsledků ω je vždy konečná. Tzn. Že nemůže mít nekonečně mnoho výsledků.
 +
5) Vždy padne pouze jeden výsledek, nemůžou padnout dva výsledky najednou.
 +
== Ukázkový příklady ==
 +
 +
Zadání: Vypočítejte jaká je pravděpodobnost, že na hrací kostce padne sudé číslo.
 +
Pravděpodobnost jevu A neboli sudého čísla- P(A)
 +
Množina všech výsledků – ω
 +
 +
Pravděpodobnost hodu sudého čísla vypočítáme, když počet příznivých výsledků vydělíme počtem všech možných výsledků.
 +
 +
P(A) = |2,4,6|/|1,2,3,4,5,6| = 3/6 = 0,5
 +
 +
Výsledek stačí vynásobit stem a máme 50%.
 +
 +
== Dělení pravděposobnosti ==
 +
== Příklady ==
 +
== Poznámky ==
 +
 +
 +
== Použitá literatura ==

Verze z 1. 8. 2014, 13:49

Autor: Denisa Karpeová

Klíčová slova: matematika, statistika, jev

Synonyma:

Související pojmy:

nadřazené – matematika , statistika

podřazené -


Charakteristika

Pravděpodobnost je úzce spjatá se statistikou. Pravděpodobnost je metoda, kterou můžeme spočítat kolikrát se nám vyskytne určitý jev. Teorie pravděpodobnosti je závislá na náhodných pokusech a náhodných jevech. Pravděpodobnost se značí písmenem P a udává se v procentech nebo též jako číslo z intervalu <0,1>.

Náhodný pokus

Náhodný pokus je proces, který je opakovatelný a závislý na náhodě. Příklad náhodného pokusu může být hrací ruleta, táhání čísel otázek u maturity nebo také sázení sportky. U náhodného pokusu musíme znát množinu všech možných výsledků, které mohou vyjít. Množina všech možných výsledků se značí ω omega. Nejzákladnější příklad uváděný ve školách je hrací kostka. Na kostce mohou padnou pouze čísla od jedné do šesti, proto množina náhodných pokusů by byla ω = 1,2,3,4,5,6.

Náhodný jev

Náhodný jev je jakékoli tvrzení o výsledku, o kterém lze po uskutečnění pokusu rozhodnout, zda je či není pravdivé.2 Jsou dva druhy náhodných jevů. Nemožný jev je jev, který nemůže nikdy nastat. Například, že ve sportce nepadnou čísla, ale písmena, zatímco jev jistý nastává vždy. Na hrací kostce vždy padne číslo menší než sedm.


Vlastnosti

1) Pravděpodobnost náhodného jevu nabývá hodnot mezi jedničkou a nulou. Jedničku přiřazujeme ( P(a) =1 (pravděpodobnost jevu A se rovná jedna)), když je jev „jistý“, což znamená, že jev A nastává vždy, naopak nulu přiřazujeme když je jev nemožný, tudíž nemůže nastat.( P(a) =0 ) 2) Když se pravděpodobnost jen nepatrně liší od nuly, je prakticky jisté, že při jediném pokusu jev A nenastane 3) Když se pravděpodobnost jen nepatrně liší od jedné, je prakticky jisté, že při jediném pokusu jev A nastane. 4) Množina všech možných výsledků ω je vždy konečná. Tzn. Že nemůže mít nekonečně mnoho výsledků. 5) Vždy padne pouze jeden výsledek, nemůžou padnout dva výsledky najednou.

Ukázkový příklady

Zadání: Vypočítejte jaká je pravděpodobnost, že na hrací kostce padne sudé číslo. Pravděpodobnost jevu A neboli sudého čísla- P(A) Množina všech výsledků – ω

Pravděpodobnost hodu sudého čísla vypočítáme, když počet příznivých výsledků vydělíme počtem všech možných výsledků.

P(A) = |2,4,6|/|1,2,3,4,5,6| = 3/6 = 0,5

Výsledek stačí vynásobit stem a máme 50%.

Dělení pravděposobnosti

Příklady

Poznámky

Použitá literatura