Vlněna: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| − | Prostorný bývalý továrenský komplex na zpracování vlny se nachází v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízova. Na tomto místě stály textilní továrny průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassných a Paula Neumarka, které vznikly již v druhé polovině 19. století. Správní budova firmy, bývalý palác Edmunda Bochnera von Stražisko, byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. <ref>ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/</ref> Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 – 1938 pravděpodobně i architekt [[Ernst Wiesner]]. <ref> ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.</ref> Po konfiskaci majetku rodiny Stiassny zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Objekt byl využíván až do roku 1997, kdy nastal konec výroby. Areál tvoří různorodé budovy, ty hlavní jsou tvořeny železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní. Největším objektem je budova ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu, na nároží mezi ulicemi Dornych a Přízova. <ref>ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/ </ref> Nejhodnotnější části areálu je neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století. | + | Prostorný bývalý továrenský komplex na zpracování vlny se nachází v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízova. Na tomto místě stály textilní továrny průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassných a Paula Neumarka, které vznikly již v druhé polovině 19. století. Správní budova firmy, bývalý palác Edmunda Bochnera von Stražisko, byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. <ref>ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. ''Databáze průmyslového dědictví Moravy ''[online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/</ref> Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 – 1938 pravděpodobně i architekt [[Ernst Wiesner]]. <ref> ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.</ref> Po konfiskaci majetku rodiny Stiassny zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Objekt byl využíván až do roku 1997, kdy nastal konec výroby. Areál tvoří různorodé budovy, ty hlavní jsou tvořeny železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní. Největším objektem je budova ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu, na nároží mezi ulicemi Dornych a Přízova. <ref>ŠŤASTNÁ, Viola. ''Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely'' [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/ </ref> Nejhodnotnější části areálu je neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století. |
== Současnost == | == Současnost == | ||
V současné době se areál nachází v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti. | V současné době se areál nachází v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti. | ||
| − | Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka [[Lenka Pilařová]], malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti [[Alžběta Sukačová]], Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref> | + | Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka [[Lenka Pilařová]], malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti [[Alžběta Sukačová]], Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. <ref> KOŠTANSKÁ, Martina. ''Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem''. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/</ref> |
== Současné využití objektu == | == Současné využití objektu == | ||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
== Budoucnost objektu == | == Budoucnost objektu == | ||
| − | Mezi poslední plány s areálem patří snaha developerů do deseti let celý objekt zbourat a postavit místo něj nový bytový a obchodní komplex. Investor, kterým je firma CTP Invest a která objekt v roce 2011 zakoupila, zde plánuje postavit třináct nových domů. Budou zde restaurace, obchody a služby pro lidi. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Tato přestavba areálu počítá se zachováním nejvýznamnějšího objektu areálu – Bochnerovým palácem. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře. <ref>KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.</ref> Demolice je prozatím naplánována na prosinec 2014, přesto se skupina nadšenců, kteří by rádi viděli toto místo využité pro kulturní a obecně prospěšné účely, nevzdává myšlenky na oživení této části Brna. | + | Mezi poslední plány s areálem patří snaha developerů do deseti let celý objekt zbourat a postavit místo něj nový bytový a obchodní komplex. Investor, kterým je firma CTP Invest a která objekt v roce 2011 zakoupila, zde plánuje postavit třináct nových domů. Budou zde restaurace, obchody a služby pro lidi. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Tato přestavba areálu počítá se zachováním nejvýznamnějšího objektu areálu – Bochnerovým palácem. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře. <ref>KREJSOVÁ, Vladimíra. ''Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum''. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.</ref> Demolice je prozatím naplánována na prosinec 2014, přesto se skupina nadšenců, kteří by rádi viděli toto místo využité pro kulturní a obecně prospěšné účely, nevzdává myšlenky na oživení této části Brna. |
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
| Řádek 34: | Řádek 34: | ||
== Použitá literatura == | == Použitá literatura == | ||
| − | * KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/. | + | * KOŠTANSKÁ, Martina. ''Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem''. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/. |
| − | * KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html. | + | * KREJSOVÁ, Vladimíra. ''Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum''. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html. |
| − | * ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/ | + | * ŠŤASTNÁ, Viola. ''Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely ''[online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/ |
| − | * ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8. | + | * ZATLOUKAL, Pavel. ''Brněnská architektura 1815-1915: průvodce''. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8. |
| − | * ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm. | + | * ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. ''Databáze průmyslového dědictví Moravy ''[online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm. |
Verze z 20. 6. 2014, 14:33
Autor: Miroslava Töpferová
Klíčová slova: továrna, podnik, objekt, brownfields, ateliér, investor
Synonyma: textilní továrna
Související pojmy:
nadřazené – průmyslový areál
podřazené -
Historie
Prostorný bývalý továrenský komplex na zpracování vlny se nachází v Brně, mezi ulicemi Dornych a Přízova. Na tomto místě stály textilní továrny průmyslníků Alfreda a Ernsta Stiassných a Paula Neumarka, které vznikly již v druhé polovině 19. století. Správní budova firmy, bývalý palác Edmunda Bochnera von Stražisko, byla postavena v roce 1867 podle návrhu Josefa Arnolda. Nacházela se zde jedna z nejmodernějších přádelen na mykanou přízi ve střední Evropě. [1] Dílčí úpravy a dostavby budov prováděl pro svého investora mezi lety 1924 – 1938 pravděpodobně i architekt Ernst Wiesner. [2] Po konfiskaci majetku rodiny Stiassny zakoupil továrnu na začátku války německý továrník Julius Kunert. Po druhé světové válce byla továrna znárodněna a sloučena do národního podniku Vlněna. Objekt byl využíván až do roku 1997, kdy nastal konec výroby. Areál tvoří různorodé budovy, ty hlavní jsou tvořeny železobetonovými skelety a jsou převážně pěti až šestipodlažní. Největším objektem je budova ve tvaru písmene L se zkosenou hranou rohu, na nároží mezi ulicemi Dornych a Přízova. [3] Nejhodnotnější části areálu je neorenesanční Bochnerův palác z 60. let 19. století.
Současnost
V současné době se areál nachází v neutěšeném stavu. Přes snahu památkářů, aby byl objekt jako komplex uznán kulturní památkou, případně alespoň jeho nejhodnotnější část, Ministerstvo kultury tyto návrhy zamítlo. Jedním z původních záměrů jak budovy využít, bylo po vzoru západních realizací vystavět v prostorech loftové byty. Tento projekt však nebyl uskutečněn z důvodu přílišné finanční náročnosti. Areál Vlněny patří mezi tzv brownfieldy, tedy místa, která jsou zanedbaná a nedostatečně využitá. Částečně jsou nyní prostory využívány pro dílny desítek řemeslníků a ateliéry brněnských umělců. Mezi nejznámější ateliéry patří ten s názvem Šestá větev (dříve sídlil v areálu Zbrojovky Brno), který zde sídlí již čtvrtým rokem. Působí zde například malířka Lenka Pilařová, malířka, konzervátorka a restaurátorka Olga Piperová Taušová, dále designér lamp Jan Novotný a architekti Alžběta Sukačová, Martin Hlavsa a Petr Bureš. Nachází se zde také hospoda, tiskárna, několik prodejen či autoservis. [4]
Současné využití objektu
Od roku 2013 vznikají projekty na oživení areálu. Konají se zde výstavy a koncerty a objekt Vlněny je využíván především nezávislou scénou, kdy mění na dočasný pop-up klub, který má za úkol přitáhnout do této opomíjené části města Brna návštěvníky. Mezi účinkujícími byla například Monika Načeva a Justin Lavash. Konalo se zde také několik ročníků multižánrového festivalu Vlna.
Budoucnost objektu
Mezi poslední plány s areálem patří snaha developerů do deseti let celý objekt zbourat a postavit místo něj nový bytový a obchodní komplex. Investor, kterým je firma CTP Invest a která objekt v roce 2011 zakoupila, zde plánuje postavit třináct nových domů. Budou zde restaurace, obchody a služby pro lidi. Dále je zde počítáno i s dvoupatrovými garážemi, kancelářemi, byty či studii. Tato přestavba areálu počítá se zachováním nejvýznamnějšího objektu areálu – Bochnerovým palácem. Zde má v přízemí vzniknout restaurace a v horních patrech kanceláře. [5] Demolice je prozatím naplánována na prosinec 2014, přesto se skupina nadšenců, kteří by rádi viděli toto místo využité pro kulturní a obecně prospěšné účely, nevzdává myšlenky na oživení této části Brna.
Poznámky
- ↑ ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/
- ↑ ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.
- ↑ ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/
- ↑ KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/
- ↑ KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.
Použitá literatura
- KOŠTANSKÁ, Martina. Vlněna i přes výhružky stále stojí, o víkendu ožila městským festivalem. Munimedia.cz [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Dostupné z: http://www.munimedia.cz/prispevek/vlnena-i-pres-vyhruzky-stale-stoji-o-vikendu-ozila-mestskym-festivalem-7647/.
- KREJSOVÁ, Vladimíra. Bývalá brněnská textilka Vlněna půjde k zemi. Místo ní vznikne nové centrum. Deník.cz: Ekonomika [online]. 2013 [cit. 2014-06-19]. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/vlnena-investor-zdemoluje-50-budov-postavi-12-novych-20130906-ciah.html.
- ŠŤASTNÁ, Viola. Zhodnocení možností konverze průmyslových objektů na bytové účely [online]. 2014 [cit. 2014-06-20]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce František Svoboda. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/341749/ff_m/
- ZATLOUKAL, Pavel. Brněnská architektura 1815-1915: průvodce. Brno: Obecní dům, 2006, 248 s. ISBN 80-239-7745-8.
- ZEMÁNKOVÁ, Helena. Vlnena-Prízová. VILÉM, Petr. ATELIER REKONSTRUKCÍ PAMÁTEK A4 FAKULTY ARCHITEKTURY VYSOKÉHO UCENÍ TECHNICKÉHO V BRNE. Databáze průmyslového dědictví Moravy [online]. 2004 [cit. 2014-06-18]. Dostupné z: http://www.fa.vutbr.cz/home/zemankova/textil/01.htm.
