Kulturní průmysl: Porovnání verzí
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. | Termín ''kulturní průmysl'' (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. | ||
| − | ''"Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."''<ref>CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.</ref> Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali. | + | ''"Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."''<ref>CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13. </ref> Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali. |
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.<ref>NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf</ref> | Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín ''kulturní průmysly'', který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.<ref>NĚMEC, Michal. ''Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze'' [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf</ref> | ||
Verze z 27. 5. 2014, 19:50
Autor: Dana Katrňáková
Klíčová slova: kultura, průmysl
Synonyma: kulturní průmysly, kreativní průmysly
Související pojmy:
- nadřazené:
- podřazené:
Definice
Termín kulturní průmysl (culture industry) poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. "Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."[1] Kultura se stala prodejním zbožím a přestala plnit vysněné funkce, jež jí oba muži připisovali.
Na konci 60. let 20. století se objevuje nový termín kulturní průmysly, který poprvé použili francouzští sociologové Morin, Huet a Miege. Na rozdíl od německých kolegů popírali sjednocení v rámci kulturního průmyslu, protože dle jejich názoru nelze hovořit o žádné jednotné struktuře v kulturních průmyslech. Kulturní průmysly jsou tvořeny velmi různorodými obory lidské činnosti a každý z těchto oborů má svoje vlastní pravidla organizace.[2]
Poznámky:
- ↑ CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění, 2013, s. 13.
- ↑ NĚMEC, Michal. Význam kulturních a kreativních průmyslů v Evropské unii, České republice a hl. m. Praze [online]. Praha: Útvar rozvoje hl. m. Prahy, Odbor strategické koncepce, 2013, s. 6. Dostupné z: http://www.iprpraha.cz/uploads/assets/soubory/data/strategicky_plan/Analyzy/kulturni-a-kreativni-prumysly-mn_unor2013.pdf
