Kulturní průmysl: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
:''podřazené:'' | :''podřazené:'' | ||
| + | |||
| + | ==Definice== | ||
| + | |||
| + | Termín kulturní průmysl poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. | ||
| + | ''"Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."''<ref>CIKÁNEK, Martin. ''Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II.'' Praha: Institut umění, 2013, s. 13.</ref> | ||
| + | |||
| + | ==Poznámky:== | ||
| + | <references /> | ||
Verze z 27. 5. 2014, 19:42
Autor: Dana Katrňáková
Klíčová slova:
Synonyma: kulturní průmysly, kreativní průmysly
Související pojmy:
- nadřazené:
- podřazené:
Definice
Termín kulturní průmysl poprvé použili v roce 1944 nejvýznamnější představitelé Frankfurtské školy, němečtí filosofové Theodor W. Adorno a Max Horkheimer. Průmysl a kultura představovaly podle filosofů dva odlišné termíny, které se ovšem v moderní demokratické době spojily v termín jeden. Tuto skutečnost vnímali negativně a ke kultuře před koncem první poloviny dvacátého století zaujímali zcela kritický postoj. "Adorno s Horkheimerem stejně jako mnozí jiní autoři píšící o kultuře v 19. a 20. století totiž chápali termín kultura především jako takzvané vysoké umění – tedy výjimečné výsledky kreativity lidského ducha."[1]
Poznámky:
- ↑ CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku II. Praha: Institut umění, 2013, s. 13.
