Právní jednání: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
*právní jednání není v rozporu s dobrými mravy a jednající strana není uvedena záměrně v omyl | *právní jednání není v rozporu s dobrými mravy a jednající strana není uvedena záměrně v omyl | ||
Právní jednání může být konáno ústně, písemně nebo i mlčky (například nákup v obchodě) | Právní jednání může být konáno ústně, písemně nebo i mlčky (například nákup v obchodě) | ||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | |||
| + | [[Soubor:OPVK MU rgb.jpg|700px]] | ||
Verze z 26. 3. 2014, 06:49
Právním jednáním (nebo také právním úkonem - starší termín) se rozumí projev vůle jednajícího (fyzická osoba, právnická osoba, úřád), který jej právně zavazuje a týká se především vzniku, změny či zániku právního vztahu. Může se jednat o právní jednání jednostranné - např. výpověď pracovní smlouvy nebo vícestranné - sepsání kupní smlouvy. Aby bylo takové jednání platné, musí splňovat určité základní podmínky:
- jednající je dostatečně mentálně vyspělý k takovému jednání - příkladem je zletilost
- jednající není zbaven způsobilosti k právnímu jednání
- jednající koná ve stavu duševní příčetnosti
- jednající svou vůli projevuje svobodně a vážně - například jednání v žertu
- právní jednání je srozumitelné a jednoznačné
- právní jednání není v rozporu s dobrými mravy a jednající strana není uvedena záměrně v omyl
Právní jednání může být konáno ústně, písemně nebo i mlčky (například nákup v obchodě)
