Doménová analýza: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Doménová analýza''' je teorie z oblasti informační vědy, úzce spjatá s organizací znalostí. Za jejího zakladatele je považován dánský vědec a odborník na organizaci znalostí, Birger Hjørland. | '''Doménová analýza''' je teorie z oblasti informační vědy, úzce spjatá s organizací znalostí. Za jejího zakladatele je považován dánský vědec a odborník na organizaci znalostí, Birger Hjørland. | ||
| − | |||
== Kognitivní a sociálně-kognitivní paradigma == | == Kognitivní a sociálně-kognitivní paradigma == | ||
Poprvé se v odborné literatuře objevuje na začátku 90. let 20. století. V oboru informační vědy a knihovnictví tou dobou převládalo kognitivní paradigma, jehož zájem se soustředil na jedince a na kognitivní procesy, odehrávající se v jeho mozku. Individua byla zkoumána jednotlivě, nezávisle na ostatních individuích nebo na jejich sociálním či kulturním kontextu. Znalost byla v rámci tohoto paradigmatu definována jako individuální mentální stav. Z různých důvodů postupně přestávalo tohle paradigma vyhovovat a ve vědeckých kruzích se začala formovat alternativa tzv. metodologického individualismu3, jak bylo tohle pojetí též někdy nazýváno. | Poprvé se v odborné literatuře objevuje na začátku 90. let 20. století. V oboru informační vědy a knihovnictví tou dobou převládalo kognitivní paradigma, jehož zájem se soustředil na jedince a na kognitivní procesy, odehrávající se v jeho mozku. Individua byla zkoumána jednotlivě, nezávisle na ostatních individuích nebo na jejich sociálním či kulturním kontextu. Znalost byla v rámci tohoto paradigmatu definována jako individuální mentální stav. Z různých důvodů postupně přestávalo tohle paradigma vyhovovat a ve vědeckých kruzích se začala formovat alternativa tzv. metodologického individualismu3, jak bylo tohle pojetí též někdy nazýváno. | ||
Verze z 24. 10. 2013, 02:53
Doménová analýza je teorie z oblasti informační vědy, úzce spjatá s organizací znalostí. Za jejího zakladatele je považován dánský vědec a odborník na organizaci znalostí, Birger Hjørland.
Kognitivní a sociálně-kognitivní paradigma
Poprvé se v odborné literatuře objevuje na začátku 90. let 20. století. V oboru informační vědy a knihovnictví tou dobou převládalo kognitivní paradigma, jehož zájem se soustředil na jedince a na kognitivní procesy, odehrávající se v jeho mozku. Individua byla zkoumána jednotlivě, nezávisle na ostatních individuích nebo na jejich sociálním či kulturním kontextu. Znalost byla v rámci tohoto paradigmatu definována jako individuální mentální stav. Z různých důvodů postupně přestávalo tohle paradigma vyhovovat a ve vědeckých kruzích se začala formovat alternativa tzv. metodologického individualismu3, jak bylo tohle pojetí též někdy nazýváno.
