Interpretativní repertoáry: Porovnání verzí
| Řádek 18: | Řádek 18: | ||
==Výzkum Justina Charlebois== | ==Výzkum Justina Charlebois== | ||
| − | + | Ve svém článku J. Charlebois představuje výsledky studie, zabývající se genderovými interpretativními repertoáry neboli "pohledy na svět", které byly získány od skupiny japonských žen, když byly diskurzivně zkonstruovány jejich genderové identity metodou částečně strukturovaných rozhovorů. Studie představuje kritickou diskurzivní psychologii, která vidí jazyk nejen jako okno do lidských myslí, ale i jako diskurzivní zdroj, který jedinci využívají v různých diskurzivních funkcích. Zúčastněné zaujaly různé pozice ve vztahu k repertoárům, které navrhují, že japonská společnost může být ve stavu neústalých změn, kdy se dominantní repertoáry diskurzivně přeformulovávají a mění. Výsledky této studie ukazují, že zatímco interpretativní repertoáry představují kulturní "zdravý rozum", jedinci mají prostředky, aby diskurzivně rozvinuli, odporovali a občas dokonce překonstruovali tyto diskurzivní zdroje. <ref>CHARLEBOIS, J. The discursive construction of femininities in the accounts of Japanese women. Discourse Studies. 2010-12-05, vol. 12, issue 6, s. 699-714. DOI: 10.1177/1461445610381859. Dostupné z: http://dis.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461445610381859 </ref> | |
==3. příklad (výzkum)== | ==3. příklad (výzkum)== | ||
Verze z 21. 10. 2013, 18:16
Co jsou "Interpretativní repertoáry"
Michaela Hortová
Kde se IR uplatňují
Výzkum N. Gilberta a M. Mulkaye
Pravděpodobně nejznámější využití konceptu interpretativních repertoárů bylo využito vědci Nigelem Gilbertem a Michaelem Mulkayem. Ve svém díle Opening Pandora's Box[1] se zabývají vědeckým diskurzem týkajícím se oxidativní fosforylace. Během tříletého sociologického výzkumu se vědci dotazovali biochemiků v Anglii a Spojených státech, formou interview se snažili zjistit, „co se tam vlastně děje“ a setkali se s mnoha názory, všechny byly přijatelné a dokazatelné, dokázali však identifikovat dva hlavní - a protikladné - repertoáry[2]:
Empirický repertoár (empiricist repertoire), kdy je činnost vědců popisována pouze jako reakce na přirozený svět, je neosobní a bezproblémová. Jeho využití je chápáno jako potřeba zdůraznit pravdivost vědcových názorů a činností.
Kontingentní repertoár (contingent repertoire) označuje činnost a soudy vědců, kteří se chovají a své názory tvoří i podle osobních sklonů a sociálního postavení. Je často využíván z performativních důvodů, kdy vědci zpochybňují teorie a činnosti jiných vědců, se kterými mluvčí nesouhlasí.
Výzkum Justina Charlebois
Ve svém článku J. Charlebois představuje výsledky studie, zabývající se genderovými interpretativními repertoáry neboli "pohledy na svět", které byly získány od skupiny japonských žen, když byly diskurzivně zkonstruovány jejich genderové identity metodou částečně strukturovaných rozhovorů. Studie představuje kritickou diskurzivní psychologii, která vidí jazyk nejen jako okno do lidských myslí, ale i jako diskurzivní zdroj, který jedinci využívají v různých diskurzivních funkcích. Zúčastněné zaujaly různé pozice ve vztahu k repertoárům, které navrhují, že japonská společnost může být ve stavu neústalých změn, kdy se dominantní repertoáry diskurzivně přeformulovávají a mění. Výsledky této studie ukazují, že zatímco interpretativní repertoáry představují kulturní "zdravý rozum", jedinci mají prostředky, aby diskurzivně rozvinuli, odporovali a občas dokonce překonstruovali tyto diskurzivní zdroje. [3]
3. příklad (výzkum)
Poznámky a citace
- ↑ GILBERT, G a M MULKAY. Opening Pandora's box: a sociological analysis of scientists' discourse. New York: Cambridge University Press, 1984, viii, 202 p. ISBN 05-212-7430-3.
- ↑ Burchell, K. (2007). Empiricist selves and contingent “others”: The performative function of the discourse of scientists working in conditions of controversy. Public Understanding of Science, 16, 145-162.
- ↑ CHARLEBOIS, J. The discursive construction of femininities in the accounts of Japanese women. Discourse Studies. 2010-12-05, vol. 12, issue 6, s. 699-714. DOI: 10.1177/1461445610381859. Dostupné z: http://dis.sagepub.com/cgi/doi/10.1177/1461445610381859
