Kulturní modely (Dimenze kultury) (Hall, Hofstede)

Výzkumy používající teorii

Výzkum první

Na výzkumu s názvem Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United Stated and Japan pracovali společně Erich B. Bergiel, Blaise J. Bergiel a John W. Upson, všichni z University of West Georgia. Cílem této studie je zjistit, jak velký vliv měly drastické změny v posledních desetiletích na Hofstedeho kulturní dimenze, konkrétně se věnuje kulturnímu sbližování Spojených států amerických a Japonska.

Dotazník, který byl hlavní výzkumnou metodou, byl doručen studentům středně velkých univerzit v severovýchodní části USA a jižní části Japonska. Celkový počet vyhovujících dotazníků byl 237, z toho 107 zastupovalo studenty z USA a 130 dotazníků zodpověděli studenti z Japonska. Další demografické údaje posílily ekvivalenci tohoto vzorku: 31 % japonských dotazovaných byly ženy, v americkém vzorku bylo 50 % žen; většina respondentů z obou zemí byla ve věku 20 – 24 let; a konečně 33 % dotazovaných v Japonsku absolvovalo nejméně 15 let školní docházky a 34 % amerických respondentů absolvovalo nejméně 16 let školní docházky.

Výzkumným nástrojem byl Hofstedeho Value Survey Model 2008. Jedná se o dotazník s 34 položkami, který umožňuje srovnání kulturních hodnot respondentů z různých zemí. Respondenti uváděli své odpovědi prostřednictvím pětibodového měřítka. Value Survey Model 2008 posuzuje celkem sedm kulturních dimenzí: vzdálenost moci, individualismus – kolektivismus, vyhýbání se nejistotě, maskulinitu – femininitu, dlouhodobou orientaci + dvě další dimenze, které objevil Minkov v roce 2007: shovívavost – omezování, monumentalismus – flexhumita (angl. flexhumity). Výsledek pro každou dimenzi se počítal pomocí Hofstedova vzorce, díky kterému se výsledky většinou pohybují v hodnotě 0 až 100. Dotazník byl poprvé přeložen do japonštiny a po drobných úpravách se oba dotazníky shodovaly.

Nevýhodou tohoto dotazníkového modelu je, že se nedají provést přímá srovnání nových výsledků z obou zemí. Místo toho jsou nová data vložena do stávajícího rámce, respektive je vložen rozdíl mezi starými a novými výsledky dat. V případě tohoto výzkumu byla takto upravena data z USA a byla porovnána s původními a novými výsledky z Japonska.

Výsledky studie ukázali konvergenci mezi oběma zeměmi v takové míře, kterou neočekávali ani výzkumníci. Zjistilo se, že zatímco USA byla v době původního výzkumu více individuální, femininní a vzdálenost moci byla menší, v průběhu posledních let se poměr mezi zeměmi obrátil a nyní je v této pozici Japonsko. V dimenzi dlouhodobé orientace byla taktéž zaregistrována konvergence. Zato u dimenze vyhýbání se nejistotě byla zpozorována větší divergence než u původních dat. Poslední dvě dimenze byly zkoumány poprvé a bylo zjištěno, že USA je více shovívavá a monumentalistická než Japonsko. Výzkum tedy ukázal, že s rostoucí globalizací se nutně zvyšuje i vzájemný vliv různých zemí.

Použitá literatura a zdroje

• BERGIEL, Erich B., Blaise J. BERGIEL a John W. UPSON. Revisiting Hofstede’s Dimensions: Examining the Cultural Convergence of the United States and Japan. American Journal of Management. 2012, Vol. 12, No. 1, pp. 69-79.