Ellisův model informačního chování

1 Ellisův model informačního chování

Modely informačního chování se snaží popsat a objasnit procesy při hledání informací a také okolnosti, které hledání ovlivňují.
Jedním z modelů Informačního chování je Ellisův model, který je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování. Kognitivní přístup sjednocuje tradiční a na uživatele orientovaný přístup. Je to posun od technických, mechanických a na dokument orientovaných pohledů k interaktivnímu, na „real-life“ založenému výzkumu.
Od 80. let 20. století lze sledovat přesun od přístupu, v jehož centru stojí systém, k přístupu, kde v centru stojí uživatel, což bylo doprovázeno také přesunem od kvantitativních metod k metodám kvalitativním. S těmito změnami jsou spojena jména Davida Ellise, Brendy Dervin, Carol Collier Kuhlthau a Toma Wilsona, a jejich výzkumy informačního chování a informačních potřeb a také ve větší míře snahy o modelování informačního chování. (Wilson, 1999)
Informační chování je charakterizováno jako chování uživatelů při vyhledávání informací. Jde o interakci člověka s informačními zdroji a systémy v určité konkrétní situaci. Chování je projevem toho, jak člověk vnímá, zpracovává a pamatuje si informace a jak jejich prostřednictvím řeší své problémy. Tedy jak dané informace dokáže využít ve svém životě. Na informační chování člověka má vliv víc faktorů: vnitřní psychické procesy, sociální prostředí, situace, v které vznikla informační potřeba .
Ellis(1989) a Ellis(1993) podrobně popsal model Informačního chování, který je založený na empirickém výzkumu a byl testován na studii chování sociálních vědců při hledání informací, sledováním výzkumníků z řad fyziků a chemiků a výzkumných pracovníků v průmyslové firmě. Model není vysvětlován jako diagramový model a výraz „etapy“ nahrazuje výrazem „prvky“. Ellisův model je tudíž rozdělen do jednotlivých prvků. Vzájemné vztahy a interakce prvků v každém vzorku vyhledávání budou záviset na jedinečných okolnostech aktivit vyhledávání informací dotyčnou osobou v daném okamžiku.

Ellisův model informačního chování
Zdroj: WILSON, Tom. "Models in information behaviour research" Journal of Documentation.

• Zahájení – prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako je dotazování chytrého kolegy
• Řetězení– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení známých položek pomocí citačních indexů
  
• Prohlížení – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
  
• Rozlišování – používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování množství získaných informací
  
• Monitorování – udržet současnou vnímavost při vyhledávání
  
• Extrakce – selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací
  
• Ověření – kontrola důvěrohodnosti informací
  
• Závěr – spojení částečných závěrů do finálního závěru
  

U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje. Ověření by mělo být předposledním prvkem. Extrakce musí navázat na prohlížení. Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, rozlišování je proces filtrace.

K dosažení cílů výzkumu se u tohoto modelu používá kvalitativní metodologický přístup. Kvalitativní přístup umožňuje pochopit jevy a události. Jeho cílem je vysvětlování zkoumaného problému a vytváření teorií. Jde do hloubky a sleduje menší vzorek populace. Dává důraz na pozorování informačního chování člověka, jeho tvorbu významů (sense). Charakteristickou metodou pro kvalitativní přístup je v první řadě pozorování - přímé a nepřímé. Dalšími metodami jsou kvalitativní rozhovor, neformální rozhovor nebo případová studie. Kvalitativní výzkum není přesně standardizovaný. Cíle i metody se mohou měnit v průběhu výzkumu.

2 Příklady použití Ellisova modelu informačního chování

2.1 První příklad (výzkum)

Ve výzkumu, který prováděli profesor Fakulty informačních studií na Univerzitě v Torontu Chun Wei Choo a jeho studenti Brian Detlor a Don Turnbull nazvaném Information seeking on the Web: An integrated model of browsing and searching jsou prezentovány poznatky o tom, jakým způsobem znalostní pracovníci vyhledávají externí informace potřebné pro jejich práci. Této studie se zúčastnilo třicet čtyři pracovníků ze sedmi společností a jednalo se především o IT specialisty, manažery a výzkumný, marketingový a poradenský personál pracující v organizacích, které zahrnovaly velké podniky veřejných služeb, banky a poradenské firmy. Účastníci výzkumu byli požádáni o vyplnění podrobného dotazníku a také byl s nimi veden individuální rozhovor tak, aby porozuměli svým informačním potřebám a preferencím při vyhledávání informací. Dále byla na počítače respondentů nainstalována aplikace WebTracker a jejich aktivity při používání webu byly nepřetržitě monitorovány po dobu dvou týdnů. Ve druhém kole osobních rozhovorů účastníci poukazovali na kritické incidenty při využívání informací z webu. Údaje z obou rozhovorů a protokoly z WebTrackeru byly využity pro analýzu. Následně byl vyvinut model popisující společné znaky vyhledávání informací. Na jedné ose modelu byly vykresleny části podle čtyř skenovaných režimů identifikujících Aguilara, Weicka a Dafta: neřízené prohlížení, podmíněné prohlížení, neformální a formální hledání. Každý režim je charakterizován svými vlastními informačními potřebami a strategiemi informačního vyhledávání. Na druhé ose modelu byly části vykresleny v souladu s výskytem jedné, nebo více ze šesti výše zmíněných kategorií zjištěné Ellisem: zahájení, řetězení, prohlížení, diferenciace, monitorování a získávání. Cílem výzkumu bylo:

• Vypracování behaviorálního modelu vyhledávání informací na webu založeném na prohlížení (browsing) a vyhledávání (searching) lišícího se informačními potřebami a aktivitou při hledání informací.
• Vypracování pracovních postupů pro měření vyhledávání informací na webu pomocí analýzy jednání založeném na prohlížení
• Vytvořit kombinaci několika různých doplňujících se metod sběrem kvalitativních a kvantitativních údajů o tom, jakým způsobem uživatelé hledají a používají informace vyhledané na webu v jejich přirozeném pracovním prostředí.

Ellis tvrdil, že systémy založené na hypertextu jsou schopny implementovat funkce zmíněné v jeho modelu chování. Ve výzkumu je zmíněno, že pokud si představíme World Wibe Web jako hypertextový informační systém složený z mnoha sítí, tak většinu kategorií z Ellisova modelu je již možné použít v běžných vyhledávacích softwarech webových prohlížečů. Uživatel může začít s prohlížením webu na jedné z několika oblíbených výchozích stránek a poté následovat hypertextové odkazy související s žádanými informačními zdroji (zahájení), může klikat na odkazy oběma směry jak dopředu, tak dozadu (řetězení), skenovat webové stránky z vybraných zdrojů (prohlížení), vytvořit záložku zdroje pro budoucí použití (diferenciace), přihlásit se k odběru e-mailové služby, která upozorní uživatele na novinky (monitorování) a hledat konkrétní zdroj, nebo webovou stránku kvůli veškerým informacím na určité téma, které stránka obsahuje (získávání). Další rozšíření možných aktivit při vyhledávání na webu jsou k dispozici v následující tabulce.

Tabulka 1: Chování při vyhledávání informací a pohyby na webu

	Zahájení	Řetězení	Prohlížení	Diferenciace	Monitorování	Získávání
Kroky literární rešerše (Ellis a spol., 1989, 1993, 1997)	Identififace zdroje zájmu	Následování odkazů nalezených v daném dokumentu	Skenování obsahů nebo položek	Vyhodnocení nebo omezení informací v závislosti na jejich užitečnosti	Příjem pravidelných zpráv, nebo shrnutí z vybraných zdrojů	Systematicky zpracovaný zdroj identifikuje obsah zájmu
Předpokládané kroky na webu	Identifikace webových stránek / stránky obsahující nebo odkazující na informace o zájmu	Následování odkazů spouštějících tématicky související stránky	Skenování nejvyšší úrovně stránek: seznamy, nadpisy, mapy stránek	Výběr užitečných stránek a záložek, tisk, kopírování, vkládání, atd.; Výběr diferencovaných předem vybraných stránek	Příjem aktualizací webu pomocí např. agentů, nebo profilů; Vracení se na "oblíbené" stránky	Systematické prohledávání lokální stránky pro získání informací o předmětu zájmu na těchto stránkách

Výzkum dále pracuje s možnou kombinací Ellisova modelu informačního chování a Aguilarovým způsobem snímání a rozšiřuje je na nový model chování při vyhledávání informací na webu. Následující tabulka uvádí čtyři hlavní způsoby vyhledávání informací na webu: neřízené prohlížení, podmíněné prohlížení, formální a neformální vyhledávání. Počet zobrazení každého módu určuje, k jakým aktivitám informačního hledání může podle navržené teorie dojít nejčastěji.

Tabulka 2: Behaviorální módy a kroky vyhledávání informací na webu

	Zahájení	Řetězení	Prohlížení	Diferenciace	Monitorování	Získávání
Neřízené prohlížení	Identifikace, výběr výchozí stránky a webů	Následování odkazů na původních stránkách
Podmíněné prohlížení			Prohlížení úvodní stránky, záhlaví, mapy stránek	Záložkování, tisk, kopírování; Jít přímo na známé stránky	Vracení se na "oblíbené" nebo záložkované stránky pro nové informace
Neformální vyhledávání				Záložkování, tisk, kopírování; Jít přímo na známé stránky	Vracení se na "oblíbené" nebo záložkované stránky pro nové informace	Pomocí (lokálních) vyhledávačů získat informace
Formální vyhledávání					Vracení se na "oblíbené" nebo záložkované stránky pro nové informace	Pomocí vyhledávačů získat informace

2.2 Druhý příklad (výzkum)

Studie metadatového knihovníka Xuemei Ge z Brown-Danielské knihovny z Tennesseeské státní univerzity nazvaná Information-seeking Behavior in the Digital Age: A Multidisciplinary Study of Academic Researchers(informace-vyhledávací chování v digitální době: Více oborová studie o akademických výzkumnících) se zaměřuje na to jak elektronické informační zdroje ovlivňují informace-vyhledávající procesy v sociálních a humanitních vědách. Zkoumá informace-vyhledávající chování učenců v těchto oborech a rozšiřuje model Davida Ellise o informace-vyhledávajícím chování na sociální vědce, což zahrnuje 6 charakteristik: Zahájení, Řetězení, Prohlížení, Rozlišování, Monitorování a Extrakci. Studie byla prováděna v Tennesseeské státní univerzitě. Třicet aktivních sociálních a humanitních věd fakulty, stejně jako studenti doktorských programů, byly dotazováni na jejich využívání elektronických informačních zdrojů pro výzkumné účely, jejich vnímání elektronických a tiskových materiálů, jejich názory týkající se modelu Ellis a způsoby, jak by se dal model aplikovat na ně samotné. Na základě výsledků dotazování, výzkumník poskytne návrhy na to, jak by se mohly stávající informační služby a produkty zlepšit, aby lépe sloužily sociálně a humanitně-vědným výzkumníkům. Autor dává doporučení pro zlepšení knihovnických služeb a technologií, aby lépe vyhovovaly potřebám učenců sociálních a humanitních věd. Tato studie zaujímá kvalitativní přístup k informace-vyhledávacímu chování za pomoci dotazovací metody jako primárního nástroje pro sběr dat. Přítomnost tazatele zlepšuje míru odezvy a kvalitu odpovědí, protože tazatelé mohou objasnit otázky a pokládat i doplňující otázky. Rozhovory byly nahrány a přepsány. Jak postupovat při dotazování? Dotazovací design byl polostrukturovaný a zahrnoval jak uzavřené, tak i otevřené otázky. Po přezkoumání existující literatury, byly vyvinuty otázky, které popisovaly užití informačních vzorů, metod vyhledávání informací a užití informační technologie se zvláštním důrazem na elektronické zdroje. Postup při dotazování byl navržen tak, aby systematicky sbíral data (viz příloha A). Zásady dotazování sestávaly ze série třinácti otázek, které mají řídit dotazovací proces. Počáteční dotazovací otázky byly vyvinuty z domén, které vzešly z přehledu literatury v souladu s výzkumníkovou zkušeností. Tato studie zkoumala, do jaké míry jsou specifické elektronické zdroje významné pro vědce ze sociálních a humanitních oborů. Studie zjistila, že pro tyto výzkumníky hrály elektronické informační zdroje zásadní roli při hledání informací. Při hodnocení 8 typů internetových informačních technologiích, zaujímají Web, databáze a e-časopisy první, druhé a třetí místo v důležitosti, následované online katalogy a e-maily. Výzkumníci sociálních věd používají elektronické informační zdroje častěji než humanitní výzkumníci. Doktorandi a odborní asistenti, byť akademicky mladší, jsou aktivnější v používání elektronických informačních zdrojů než jejich starší kolegové. Všichni účastníci v některém bodě zkoumali využití elektronických zdrojů pro svůj výzkum a budou pokračovat v jejich využívání jako prostředku ke shromažďování informací. Se snadným přístupem k informacím kdykoliv a kdekoliv, roste i touha těchto výzkumníků po využívání co nejvíce dosažitelných elektronických zdrojů. Avšak v některých oborech jsou elektronické zdroje vnímány jako méně dostupné a méně nezbytné výzkumníkově poli odbornosti. Studie také prozkoumala do jaké míry zůstává Ellisův model relevantní ve věku elektronických zdrojů a potvrdila, že charakteristiky navrhované Ellisovým modelem pokračují ve hraní důležité role při výzkumných aktivitách.

Příloha A Jak postupovat při dotazování Úkolová analýza Toto je nejdůležitější část dotazování.Účastníci budou požádáni, aby odpověděli na řadu otázek, jako jaké jsou jejich informační vzorce, metody lokalizování informace, problémy, které se vyskytly v procesu výzkumu, metody jak udržet krok s novým vývojem v této oblasti, pomoc-vyhledávající chování a užití informačních technologií, se zvláštním důrazem na elektronické zdroje.

Zahájení dotazovacích otázek Pořadí účastníka: _____________ Oddělení: _____________ č. ______________ [Přivítej, krátce představ projekt, odsouhlaste formu a nastavte nahrávání] 1. Mohl byste stručně popsat jeden ze svých nedávno dokončených výzkumných projektů, ve kterých jste používal různé informační zdroje? 2a. Používáte e-mail ke shromažďování informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud je odpověď Ne, tak přejdi k otázce číslo 3] 2b. Jak často používáte e-mail ke shromažďování informací pro váš výzkum? 2c. Jak dlouho využíváte e-mail ke shromažďování informací pro váš výzkum? 2d. Jak byste hodnotil důležitost e-mailu jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 3a. Používáte listservs ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud Ne, přejdi k otázce 4] 3b. Jak často používáte listservs ke shromažďování informací pro váš výzkum? 3c. Jak dlouho využíváte listservs ke shromažďování informací pro váš výzkum? 3d. Jak byste hodnotil důležitost listservs jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 3e. Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané listservs použité pro váš výzkum? 4a. Používáte Web ke shromažďování informací pro váš výzkum

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud Ne, přejdi k otázce 5] 4b. Jak často používáte Web ke shromažďování informací pro váš výzkum? 4c. Jak dlouho využíváte Web ke shromažďování informací pro váš výzkum? 4d. Jak byste hodnotil důležitost Web jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 5a. Používáte FTP ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud Ne, přejdi k otázce 6] 5b. Jak často používáte FTP ke shromažďování informací pro váš výzkum? 5c. Jak dlouho využíváte FTP ke shromažďování informací pro váš výzkum? 5d. Jak byste hodnotil důležitost FTP jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 6a. Používáte Online katalogy ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud Ne, přejdi k otázce 7] 6b. Jak často používáte Online katalogů ke shromažďování informací pro váš výzkum? 6c. Jak dlouho využíváte Online katalogů ke shromažďování informací pro váš výzkum? 6d. Jak byste hodnotil důležitost Online katalogů jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 7a. Používáte E-časopisy ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud Ne, přejdi k otázce 8] 7b. Jak často používáte E-časopisy ke shromažďování informací pro váš výzkum? 7c. Jak dlouho využíváte E-časopisy ke shromažďování informací pro váš výzkum? 7d. Jak byste hodnotil důležitost E-časopisů jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 7e. Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané E-časopisy použité pro váš výzkum? 8a. . Používáte Databáze ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud Ne, přejdi k otázce 9] 8b. Jak často používáte Databáze ke shromažďování informací pro váš výzkum? 8c. Jak dlouho využíváte Databáze ke shromažďování informací pro váš výzkum? 8d. Jak byste hodnotil důležitost Databází jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 8e. . Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané Databáze použité pro váš výzkum? 9a. Používáte Portály ke sběru informací pro svůj výzkum?

Ano. Ne. Důvody přoč nepoužívat tento zdroj:______________________________ [Pokud Ne, přejdi k otázce 10] 9b. Jak často používáte Portály ke shromažďování informací pro váš výzkum? 9c. Jak dlouho využíváte Portály ke shromažďování informací pro váš výzkum? 9d. Jak byste hodnotil důležitost Portálů jako nástroje pro sběr informací pro váš výzkum? Použijeme stupnici od 1 do 5, 1 je pro nejméně důležité a 5 pro nejvíce 1 2 3 4 5 9e. Mohl byste mi prosím dát několik příkladů pro vaše nejčastěji používané Portály použité pro váš výzkum? [Pro neuživatel e-zdrojů. přejděte na otázky 12 a 13.] 10. Jak jsou výše uvedené informační zdroje použité ve vašem výzkumném procesu? {Toto je nejdůležitější otázka ze všech. Ujistěte se, že rozvede jak byly použity elektronické zdroje a proč} e-mail: listserv: Web: FTP: online katalogy: databáze: elektonické časopisy: portály: 11. Ve srovnání mezi informačními zdroji tištěnými a elektonickými, jaké procento vašich výzkumných informačních potřeb je splněno u jednotlivých typů zdrojů? Tištěné informace_______________________ Elektronické informace___________________ 12. Je tu model, který zobrazuje 6 typů informačního vyhledávání. Mám zájem o vaše zkušenosti při hledání informací o vašem výzkumu. Mohl byste se podívat na model[dát dotazovanému kopii modelu] a poskytnout mi svůj komentář? 13.Je tu něco, co byste chtěl dodat k tomu co jsme zde probírali? {Děkuji mnohokrát!}

Použitá literatura a zdroje

• MARCIA, J. Bates. Úvod do metateorií, teorií a modelů. ProInflow [online]. 31.05.2011. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z www: <http://pro.inflow.cz/uvod-do-metateorii-teorii-modelu>. ISSN 1804–2406.)
  
• ELLIS, David. (1989) Behaviroual approach to information retrieval system design [online]. In: Journal of Documentation. Vol. 45 Iss: 3, pp.171 – 212. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z www: http://www.emeraldinsight.com/journals.htm?articleid=1650085
  
• INGWERSEN, Peter. Information Retrival Interaction [online]. London: Taylor Graham, 1992. ISBN 0-947568-54-9. Ch. 3. Information retrival, pp. 49-60. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z www: http://pure.iva.dk/ws/files/31047349/Ingwersen_IRI.pdf
  
• PRÁGEROVÁ, Linda. In: Inflow. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto spoločenského fenoménu [online]. 7.5.2010. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z www: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu
  
• WILSON,Tom. Models in information behaviour research [online]. In: Journal of Documentation. Vol. 55, No. 3, June 1999. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z www: http://210.48.147.73/silibus/model.pdf
  
• WILSON, Tom. Information csience and research methods [online]. In: InformartionR.net [online]. Profesor Tom Wilson's home-page. [cit. 2013-10-13]. Dostupné z www: http://informationr.net/tdwúpubl/papers/slovak02.html
  
• CHOO, Chun Wei, Brian DETLOR a Don TURNBULL. Information seeking on the Web: An integrated model of browsing and searching. First Monday: Peer-reviewed Journal on the Internet [online]. 2000, roč. 5, č. 2 [cit. 2013-10-14]. Dostupné z: http://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/article/view/729/638