Zdrojový kód: Porovnání verzí
Řádek 28: | Řádek 28: | ||
'''Kompilátor''' - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu. <br> | '''Kompilátor''' - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu. <br> | ||
Kompilace má tři fáze : <br> | Kompilace má tři fáze : <br> | ||
− | 1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu <br> | + | 1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu, zda tato slova patří do programovacích jazyků a kontroluje platnost výrazů (zda není někde překlep...) <br> |
− | 2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí <br> | + | 2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí a zda poskládaná slova vůbec dávají sama o sobě smysl (tak jako v klasickém jazyku jako je čestina, kde má velký význam slovosled) <br> |
3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí <br> <ref name= "Velkýpočítačovýlexikon"></ref> | 3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí <br> <ref name= "Velkýpočítačovýlexikon"></ref> | ||
Verze z 26. 6. 2013, 11:03
Autor: Renáta Šajnarová
Klíčová slova: zdrojový kód, otevřený zdrojový kód
Nadřazená slova: zdrojový kód, strojový kód, otevřený zdrojový kód
Podřazená slova: jazyky nižší úrovně, jazyky vyšší úrovně, překladač, kompilátor
Charakteristika
Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, Java atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. [1]
Ukázka z části zdrojového kódu v programovacím jazyce C++
6: int main(void) 7: { 8: std::cout << "Hello World\n"; 9: return 0; 10: } [2]
Pojmy spjaté se zdrojovým kódem
Assemblery - jazyky nižší úrovně, které jsou silně spjaty se strojovým jazykem. Místo fyzických adres se používají symbolické adresy. Strojové povely se zadávají skrz mnemoniksy (zkratky z písem).
Jazyky nižší úrovně - tyto jazyky se od sebe liší svou syntaxí a klíčovými slovy.
[3]
Překladač - překládá zdrojový kód programovacího jazyka do strojového kódu. V širším pojetí se zde překládá počítačový jazyk do dvojkové soustavy. Každý programovací jazyk má svůj překladač.
Kompilátor - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu.
Kompilace má tři fáze :
1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu, zda tato slova patří do programovacích jazyků a kontroluje platnost výrazů (zda není někde překlep...)
2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí a zda poskládaná slova vůbec dávají sama o sobě smysl (tak jako v klasickém jazyku jako je čestina, kde má velký význam slovosled)
3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí
[1]
Otevřený zdrojový kód
Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.[4]
Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty.
[5]
Programy využívající Otevřený zdrojový kód
Apache - webový server
7-Zip - komprese dokumentů
Eclipse - software pro vývoj integrovaného prostředí
XviD - video kodek pro MPEG-4
VLC media player - video přehrávač
Mozilla Firefox - webový prohlížeč
Linux - operační systém
Solaris - operační systém
Inkscape - vektorový grafický editor
Gimp - aplikace pro úpravu rastrové grafiky
Coolplayer - přehrávač pro přehrávání zvuku
Blender - software pro modelování a vykreslování 3D počítačové grafiky
FreeMind - software pro tvorbu myšlenkových map
OpenOffice.org - kancelářský balík
PDF Creator - aplikace sloužící pro konverzi dokumentů do PDF formátu
MyPaint - software pro grafickou úpravu, který využívají digitální malíři
Pidgin - klient pro instant messaging
hMailServer - e-mailový server
MySQL - databázový systém
Crystal Space - systém pro vývoj 3D aplikací
OmegaT - překladatelský nástroj
Cygwin - kolekce programů napodobující v operačním systému Windows chování unixových systémů
Stellarium - počítačový program pro simulaci planetária
Celestia - 3D astronomický program
Thunderbird - poštovní klient
Ekiga - software, který umožňuje používat VoIP
[6]
Použité zdroje
- ↑ 1,0 1,1 WINKLER, Peter. Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7.
- ↑ BÍLEK, Petr. Sally. [online]. [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.sallyx.org/sally/c/c03.php
- ↑ ŠALOUN, Petr. Programovací jazyk C++ pro zelenáče. Praha: Neocortex, 2005. ISBN 80-86330-18-4.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
- ↑ JELÍNEK, Lukáš. Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2.
- ↑ Help.Ubuntu: Official Ubuntu Documentation [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: https://help.ubuntu.com/community/ListOfOpenSourcePrograms