Zdrojový kód: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 36: Řádek 36:
 
Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.<ref> KOLEKTIV AUTORŮ. ''Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6. </ref>
 
Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.<ref> KOLEKTIV AUTORŮ. ''Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6. </ref>
 
Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají  patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty. <br> <ref> JELÍNEK, Lukáš. ''Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2. </ref>
 
Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají  patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty. <br> <ref> JELÍNEK, Lukáš. ''Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2. </ref>
 +
 +
= Programy využívající Otevřený zdrojový kód =
 +
 +
Apache - webový server
 +
7-Zip - komprese dokumentů
 +
Eclipse - software pro vývoj integrovaného prostředí
 +
XviD-  video kodek pro MPEG-4
 +
VLC media player - video přehrávač
 +
Mozilla Firefox - webový prohlížeč
 +
Linux - operační systém
 +
Solaris - operační systém
 +
Inkscape - vektorový grafický editor
 +
Gimp - aplikace pro úpravu rastrové grafiky
 +
Coolplayer - přehrávač pro přehrávání zvuku
 +
Blender - software pro modelování a vykreslování 3D počítačové grafiky
 +
FreeMind - software pro tvorbu myšlenkových map
 +
OpenOffice.org - kancelářský balík
 +
PDF Creator - aplikace sloužící pro konverzi dokumentů do PDF formátu
 +
MyPaint - software pro grafickou úpravu, který využívají digitální malíři
 +
Pidgin - klient pro instant messaging
 +
hMailServer - e-mailový server
 +
MySQL - databázový systém
 +
Crystal Space - systém pro vývoj 3D aplikací
 +
OmegaT - překladatelský nástroj
 +
Cygwin - kolekce programů napodobující v operačním systému Windows chování unixových systémů
 +
Stellarium - počítačový program pro simulaci planetária
 +
Celestia - 3D astronomický program
 +
Thunderbird - poštovní klient
 +
Ekiga - software, který umožňuje používat VoIP <ref> ''Help.Ubuntu: Official Ubuntu Documentation'' [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: https://help.ubuntu.com/community/ListOfOpenSourcePrograms </ref>
  
 
= Použité zdroje =
 
= Použité zdroje =
  
 
<references />
 
<references />

Verze z 13. 6. 2013, 19:27

Autor: Renáta Šajnarová

Klíčová slova: zdrojový kód, otevřený zdrojový kód
Nadřazená slova: zdrojový kód, strojový kód, otevřený zdrojový kód
Podřazená slova: jazyky nižší úrovně, jazyky vyšší úrovně, překladač, kompilátor


Charakteristika

Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, Java atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. [1]

Ukázka z části zdrojového kódu v programovacím jazyce C++

 6: int main(void)
 7: {
 8:     std::cout << "Hello World\n";
 9:     return 0;
10: } [2]

Pojmy spjaté se zdrojovým kódem

Assemblery - jazyky nižší úrovně, které jsou silně spjaty se strojovým jazykem. Místo fyzických adres se používají symbolické adresy. Strojové povely se zadávají skrz mnemoniksy (zkratky z písem).

Jazyky nižší úrovně - tyto jazyky se od sebe liší svou syntaxí a klíčovými slovy.
[3]

Překladač - překládá zdrojový kód programovacího jazyka do strojového kódu. V širším pojetí se zde překládá počítačový jazyk do dvojkové soustavy. Každý programovací jazyk má svůj překladač.

Kompilátor - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu.
Kompilace má tři fáze :
1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu
2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí
3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí
[1]

Otevřený zdrojový kód

Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.[4] Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty.
[5]

Programy využívající Otevřený zdrojový kód

Apache - webový server 7-Zip - komprese dokumentů Eclipse - software pro vývoj integrovaného prostředí XviD- video kodek pro MPEG-4 VLC media player - video přehrávač Mozilla Firefox - webový prohlížeč Linux - operační systém Solaris - operační systém Inkscape - vektorový grafický editor Gimp - aplikace pro úpravu rastrové grafiky Coolplayer - přehrávač pro přehrávání zvuku Blender - software pro modelování a vykreslování 3D počítačové grafiky FreeMind - software pro tvorbu myšlenkových map OpenOffice.org - kancelářský balík PDF Creator - aplikace sloužící pro konverzi dokumentů do PDF formátu MyPaint - software pro grafickou úpravu, který využívají digitální malíři Pidgin - klient pro instant messaging hMailServer - e-mailový server MySQL - databázový systém Crystal Space - systém pro vývoj 3D aplikací OmegaT - překladatelský nástroj Cygwin - kolekce programů napodobující v operačním systému Windows chování unixových systémů Stellarium - počítačový program pro simulaci planetária Celestia - 3D astronomický program Thunderbird - poštovní klient Ekiga - software, který umožňuje používat VoIP [6]

Použité zdroje

  1. 1,0 1,1 WINKLER, Peter. Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7.
  2. BÍLEK, Petr. Sally. [online]. [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.sallyx.org/sally/c/c03.php
  3. ŠALOUN, Petr. Programovací jazyk C++ pro zelenáče. Praha: Neocortex, 2005. ISBN 80-86330-18-4.
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
  5. JELÍNEK, Lukáš. Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2.
  6. Help.Ubuntu: Official Ubuntu Documentation [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: https://help.ubuntu.com/community/ListOfOpenSourcePrograms