Zdrojový kód: Porovnání verzí
Řádek 36: | Řádek 36: | ||
Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.<ref> KOLEKTIV AUTORŮ. ''Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6. </ref> | Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.<ref> KOLEKTIV AUTORŮ. ''Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6. </ref> | ||
Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty. <br> <ref> JELÍNEK, Lukáš. ''Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2. </ref> | Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty. <br> <ref> JELÍNEK, Lukáš. ''Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2. </ref> | ||
+ | |||
+ | = Programy využívající Otevřený zdrojový kód = | ||
+ | |||
+ | Apache - webový server | ||
+ | 7-Zip - komprese dokumentů | ||
+ | Eclipse - software pro vývoj integrovaného prostředí | ||
+ | XviD- video kodek pro MPEG-4 | ||
+ | VLC media player - video přehrávač | ||
+ | Mozilla Firefox - webový prohlížeč | ||
+ | Linux - operační systém | ||
+ | Solaris - operační systém | ||
+ | Inkscape - vektorový grafický editor | ||
+ | Gimp - aplikace pro úpravu rastrové grafiky | ||
+ | Coolplayer - přehrávač pro přehrávání zvuku | ||
+ | Blender - software pro modelování a vykreslování 3D počítačové grafiky | ||
+ | FreeMind - software pro tvorbu myšlenkových map | ||
+ | OpenOffice.org - kancelářský balík | ||
+ | PDF Creator - aplikace sloužící pro konverzi dokumentů do PDF formátu | ||
+ | MyPaint - software pro grafickou úpravu, který využívají digitální malíři | ||
+ | Pidgin - klient pro instant messaging | ||
+ | hMailServer - e-mailový server | ||
+ | MySQL - databázový systém | ||
+ | Crystal Space - systém pro vývoj 3D aplikací | ||
+ | OmegaT - překladatelský nástroj | ||
+ | Cygwin - kolekce programů napodobující v operačním systému Windows chování unixových systémů | ||
+ | Stellarium - počítačový program pro simulaci planetária | ||
+ | Celestia - 3D astronomický program | ||
+ | Thunderbird - poštovní klient | ||
+ | Ekiga - software, který umožňuje používat VoIP <ref> ''Help.Ubuntu: Official Ubuntu Documentation'' [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: https://help.ubuntu.com/community/ListOfOpenSourcePrograms </ref> | ||
= Použité zdroje = | = Použité zdroje = | ||
<references /> | <references /> |
Verze z 13. 6. 2013, 19:27
Autor: Renáta Šajnarová
Klíčová slova: zdrojový kód, otevřený zdrojový kód
Nadřazená slova: zdrojový kód, strojový kód, otevřený zdrojový kód
Podřazená slova: jazyky nižší úrovně, jazyky vyšší úrovně, překladač, kompilátor
Charakteristika
Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, Java atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. [1]
Ukázka z části zdrojového kódu v programovacím jazyce C++
6: int main(void) 7: { 8: std::cout << "Hello World\n"; 9: return 0; 10: } [2]
Pojmy spjaté se zdrojovým kódem
Assemblery - jazyky nižší úrovně, které jsou silně spjaty se strojovým jazykem. Místo fyzických adres se používají symbolické adresy. Strojové povely se zadávají skrz mnemoniksy (zkratky z písem).
Jazyky nižší úrovně - tyto jazyky se od sebe liší svou syntaxí a klíčovými slovy.
[3]
Překladač - překládá zdrojový kód programovacího jazyka do strojového kódu. V širším pojetí se zde překládá počítačový jazyk do dvojkové soustavy. Každý programovací jazyk má svůj překladač.
Kompilátor - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu.
Kompilace má tři fáze :
1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu
2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí
3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí
[1]
Otevřený zdrojový kód
Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.[4]
Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty.
[5]
Programy využívající Otevřený zdrojový kód
Apache - webový server 7-Zip - komprese dokumentů Eclipse - software pro vývoj integrovaného prostředí XviD- video kodek pro MPEG-4 VLC media player - video přehrávač Mozilla Firefox - webový prohlížeč Linux - operační systém Solaris - operační systém Inkscape - vektorový grafický editor Gimp - aplikace pro úpravu rastrové grafiky Coolplayer - přehrávač pro přehrávání zvuku Blender - software pro modelování a vykreslování 3D počítačové grafiky FreeMind - software pro tvorbu myšlenkových map OpenOffice.org - kancelářský balík PDF Creator - aplikace sloužící pro konverzi dokumentů do PDF formátu MyPaint - software pro grafickou úpravu, který využívají digitální malíři Pidgin - klient pro instant messaging hMailServer - e-mailový server MySQL - databázový systém Crystal Space - systém pro vývoj 3D aplikací OmegaT - překladatelský nástroj Cygwin - kolekce programů napodobující v operačním systému Windows chování unixových systémů Stellarium - počítačový program pro simulaci planetária Celestia - 3D astronomický program Thunderbird - poštovní klient Ekiga - software, který umožňuje používat VoIP [6]
Použité zdroje
- ↑ 1,0 1,1 WINKLER, Peter. Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7.
- ↑ BÍLEK, Petr. Sally. [online]. [cit. 2013-06-12]. Dostupné z: http://www.sallyx.org/sally/c/c03.php
- ↑ ŠALOUN, Petr. Programovací jazyk C++ pro zelenáče. Praha: Neocortex, 2005. ISBN 80-86330-18-4.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
- ↑ JELÍNEK, Lukáš. Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2.
- ↑ Help.Ubuntu: Official Ubuntu Documentation [online]. [cit. 2013-06-13]. Dostupné z: https://help.ubuntu.com/community/ListOfOpenSourcePrograms