Zdrojový kód: Porovnání verzí
| Řádek 9: | Řádek 9: | ||
Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce. Dle použitého jazyka, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, Java atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. <ref name="Velkýpočítačovýlexikon"> WINKLER, Peter. ''Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7. </ref> | Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce. Dle použitého jazyka, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, Java atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. <ref name="Velkýpočítačovýlexikon"> WINKLER, Peter. ''Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů''. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7. </ref> | ||
| + | |||
| + | 1: /*------------------------------------------------*/ | ||
| + | 2: /* hello.cpp */ | ||
| + | |||
| + | 4: #include <iostream> | ||
| + | |||
| + | 6: int main(void) | ||
| + | 7: { | ||
| + | 8: std::cout << "Hello World\n"; | ||
| + | 9: return 0; | ||
| + | 10: } | ||
| + | |||
| + | 12: /*------------------------------------------------*/ | ||
= Pojmy spjaté se zdrojovým kódem = | = Pojmy spjaté se zdrojovým kódem = | ||
Verze z 12. 6. 2013, 20:55
Autor: Renáta Šajnarová
Klíčová slova: zdrojový kód, otevřený zdrojový kód
Nadřazená slova: zdrojový kód, strojový kód, otevřený zdrojový kód
Podřazená slova: jazyky nižší úrovně, jazyky vyšší úrovně, překladač, kompilátor
Charakteristika
Zdrojový kód (z angl. source code) je zápis textu určitého programu v programovacím jazyce. Dle použitého jazyka, který může mít vyšší úroveň (Ada, Basic, C, C#, Pascal, Java atd.), nebo nižší úroveň (assemblery). Zdrojový kód se vždy překládá kompilátorem, assemblerem či překladačem do strojového kódu. Tento program se nachází v binární soustavě a může být přečten procesorem. Různé typy procesorů používají různé typy strojových kódů. [1]
1: /*------------------------------------------------*/ 2: /* hello.cpp */
4: #include <iostream>
6: int main(void)
7: {
8: std::cout << "Hello World\n";
9: return 0;
10: }
12: /*------------------------------------------------*/
Pojmy spjaté se zdrojovým kódem
Assemblery - jazyky nižší úrovně, které jsou silně spjaty se strojovým jazykem. Místo fyzických adres se používají symbolické adresy. Strojové povely se zadávají skrz mnemoniksy (zkratky z písem).
Jazyky nižší úrovně - tyto jazyky se od sebe liší svou syntaxí a klíčovými slovy.
[2]
Překladač - překládá zdrojový kód programovacího jazyka do strojového kódu. V širším pojetí se zde překládá počítačový jazyk do dvojkové soustavy. Každý programovací jazyk má svůj překladač.
Kompilátor - načítá text ze zdrojového souboru a překládá jej do formy lehce spustitelného programu.
Kompilace má tři fáze :
1, slovníkovou analýzu, která se zaměřuje na klíčová slova ve zdrojovém kódu
2, sémantickou analýzu, kde se kontroluje platnost instrukcí
3, generaci kódu, kde se hodnotí datové struktury z analýz do strojových instrukcí
[1]
Otevřený zdrojový kód
Historie otevřeného zdrojového kódu začíná v 80. letech, kdy byl nadací Free Software Foundation (FSF) vytvořen projekt GNU, který měl sloužit jako alternativa k vývoji softwaru. Pojem GNU je akronym a znamená "GNU není Unix". GNU mělo poskytovat uživatelům svobodný software, který by je neomezoval v jeho používání. Každý uživatel tohoto softwaru může získat jeho zdrojový kód a pokud bude dodržovat jeho licenci, tak s ním může zacházet dle vlastního uvážení. Proti nadaci FSF vznikla iniciativa Open Source Initiative (OSI). Této iniciativě jde o to, aby byl zdrojový kód dostupný, aby byly přes tvořeny lepší aplikace, a hlavně aby bylo možné nalézt chyby v programech.[3]
Pro opravu chyb ve zdrojových kódech se používají patche (záplaty), které se zasílají původním tvůrcům. Záplaty vznikají tím, že se vygeneruje soubor patche programem diff. Ten umožňuje používat různé formáty.
[4]
Použitá literatura
- ↑ 1,0 1,1 WINKLER, Peter. Velký počítačový lexikon: Co je co ve světě počítačů. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2009. ISBN 978-80-251-2331-7.
- ↑ ŠALOUN, Petr. Programovací jazyk C++ pro zelenáče. Praha: Neocortex, 2005. ISBN 80-86330-18-4.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Ubuntu: Praktická příručka uživatele Linux. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-1900-6.
- ↑ JELÍNEK, Lukáš. Jádro systému Linux: Kompletní průvodce programátora. První vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2008. ISBN 978-80-251-2084-2.
