Corporate Culture

Autor: Eva Šteinigerová

Klíčová slova:

Synonyma: organizační kultura, firemní kultura, podniková kultura

Související pojmy:

nadřazené - kultura, národní kultura

podřazené - kultura bezpečnosti

Kultura

Pojem kultura vychází z latinského slova colere, které nese význam vzdělávat, pěstovat a původně se používalo v oblasti zemědělství. Nárůst užívání tohoto pojmu v dnešním smyslu slova začíná na počátku 20. století, a to zejména v anglosaských zemích. V širším pojetí pro nás dnes kultura představuje vše, co je spjato s lidskou činností v materiální nebo duchovní rovině. V užším pojetí rozumíme kulturou zvyklosti, symboly, normy, rituály, hodnoty, které nacházejí uplatnění v chování členů daného společenství.

McGregor definuje kulturu jako: „soubor naučeného chování, sbírka názorů, zvyků a tradic, které jsou společné dané skupině lidí“. Podle G. Hofstedeho a G. J. Hofstedeho jde o „kolektivní naprogramování mysli, které odlišuje příslušníky jedné skupiny nebo kategorie lidí od druhých“.

Kulturu můžeme rozčlenit do několika úrovní. I. Brooks rozlišuje:

• nadnárodní kultura (znaky společné pro mnoho zemí a států)
• národní kultura
• pracovní kultura (pravidla chování pracovního sektoru)
• organizační a společenská kultura (kultura na úrovni konkrétní organizace, podniku, firmy)
• profesní kultura (společné znaky zaměstnanců jedné profese)
• subkultura

Členění kultury podle G. Hofstedeho a G. J. Hofstedeho:

• národní úroveň
• úroveň regionální, národnostní, náboženské nebo jazykové příslušnosti
• úroveň rodu - pohlaví
• úroveň generace
• úroveň sociální třídy
• úroveň kultury organizace, útvarů, spolků či odborů

Podniková kultura je tedy jednou složkou kultury jako celku. Utváří se na základě národní kultury prostřednictvím pracovní oblasti. Existuje několik koncepcí národní kultury s ohledem na pracovní sféru.

• Koncepce vycházející z antropologického hlediska podle Kluckhohna a Strodtbecka.

Jedná se o kulturní profil z hlediska zařazení hodnot do šesti základních zaměření na svět.
1. povaha jednotlivců
2. vztah člověka k jeho prostředí
3. vztah člověka k jiným lidem
4. povaha lidské činnosti
5. časovy aspekt lidské činnosti
6. prostorový aspekt lidské činnosti

• Přístup A. Laurenta, který shledává ve všeobecně přijímaných názorech manažerů v zemi výsledek faktorů národní kultury.
  

1. postoj manažerů k hierarchii
2. ochota k vytváření obchvatů v hierarchii v organizaci
3. vztahy manažerů s podřízenými
4. význam manažerů ve společnosti

• G. Hofstede a J. G. Hofstede hovoří o pěti kulturních aspektech.
  

1. vzdálenost moci (společenský odstup mezi lidmi nestejné společenské vrstvy)
2. individualismus / kolektivismus /závislost jedince na skupině, přebírání iniciativy)
3. maskulinita / femininita (míra převládání mužských či ženských hodnot)
4. vyhýbání se nejistotě
5. dlouhodobá / krátkodobá orientace (vytrvalost, šetrnost, plnění společenských závazků)

• F. Trompenaarse určil takových kulturních aspektů sedm.
  

1. univerzalismus / partikularismus
2. kolektivismus / individualismus
3. emoční / neutrální hodnoty
4. konkrétní / nejasné vztahy
5. dosahující / přisuzovaný status
6. čas jako posloupnost / čas jako synchronizace
7. vnější / vnitřní orientace