Corporate Culture: Porovnání verzí
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
McGregor definuje kulturu jako: <i>„soubor naučeného chování, sbírka názorů, zvyků a tradic, které jsou společné dané skupině lidí“</i>. Podle G. Hofstedeho a G. J. Hofstedeho jde o <i>„kolektivní naprogramování mysli, které odlišuje příslušníky jedné skupiny nebo kategorie lidí od druhých“</i>. | McGregor definuje kulturu jako: <i>„soubor naučeného chování, sbírka názorů, zvyků a tradic, které jsou společné dané skupině lidí“</i>. Podle G. Hofstedeho a G. J. Hofstedeho jde o <i>„kolektivní naprogramování mysli, které odlišuje příslušníky jedné skupiny nebo kategorie lidí od druhých“</i>. | ||
| + | |||
| + | Kulturu můžeme rozčlenit do několika úrovní. I. Brooks rozlišuje: | ||
| + | *nadnárodní kultura (znaky společné pro mnoho zemí a států) | ||
| + | *národní kultura | ||
| + | *pracovní kultura (pravidla chování pracovního sektoru) | ||
| + | *organizační a společenská kultura (kultura na úrovni konkrétní organizace, podniku, firmy) | ||
| + | *profesní kultura (společné znaky zaměstnanců jedné profese) | ||
| + | *subkultura | ||
| + | |||
| + | Členění kultury podle G. Hofstedeho a G. J. Hofstedeho: | ||
| + | *národní úroveň | ||
| + | *úroveň regionální, národnostní, náboženské nebo jazykové příslušnosti | ||
| + | *úroveň rodu - pohlaví | ||
| + | *úroveň generace | ||
| + | *úroveň sociální třídy | ||
| + | *úroveň kultury organizace, útvarů, spolků či odborů | ||
Verze z 26. 12. 2011, 16:21
Autor: Eva Šteinigerová
Klíčová slova:
Synonyma: organizační kultura, firemní kultura, podniková kultura
Související pojmy:
nadřazené - kultura, národní kultura
podřazené - kultura bezpečnosti
Kultura
Pojem kultura vychází z latinského slova colere, které nese význam vzdělávat, pěstovat a původně se používalo v oblasti zemědělství. Nárůst užívání tohoto pojmu v dnešním smyslu slova začíná na počátku 20. století, a to zejména v anglosaských zemích. V širším pojetí pro nás dnes kultura představuje vše, co je spjato s lidskou činností v materiální nebo duchovní rovině. V užším pojetí rozumíme kulturou zvyklosti, symboly, normy, rituály, hodnoty, které nacházejí uplatnění v chování členů daného společenství.
McGregor definuje kulturu jako: „soubor naučeného chování, sbírka názorů, zvyků a tradic, které jsou společné dané skupině lidí“. Podle G. Hofstedeho a G. J. Hofstedeho jde o „kolektivní naprogramování mysli, které odlišuje příslušníky jedné skupiny nebo kategorie lidí od druhých“.
Kulturu můžeme rozčlenit do několika úrovní. I. Brooks rozlišuje:
- nadnárodní kultura (znaky společné pro mnoho zemí a států)
- národní kultura
- pracovní kultura (pravidla chování pracovního sektoru)
- organizační a společenská kultura (kultura na úrovni konkrétní organizace, podniku, firmy)
- profesní kultura (společné znaky zaměstnanců jedné profese)
- subkultura
Členění kultury podle G. Hofstedeho a G. J. Hofstedeho:
- národní úroveň
- úroveň regionální, národnostní, náboženské nebo jazykové příslušnosti
- úroveň rodu - pohlaví
- úroveň generace
- úroveň sociální třídy
- úroveň kultury organizace, útvarů, spolků či odborů