Kulturologie: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Kateřina Šťastná '''Klíčová slova:''' antropologie, kultura, věda, změny '''Synonyma:''' věda o kultuře, teorie kultury '''Související pojmy:''...) |
|||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''nadřazené'' antropologie</blockquote> | + | ''nadřazené'': antropologie</blockquote> |
<blockquote> | <blockquote> | ||
| − | ''podřazené'' kultura</blockquote> | + | ''podřazené'': kultura</blockquote> |
==Charakteristiky== | ==Charakteristiky== | ||
Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy. | Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu ''colere'', které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy. | ||
| − | Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí. | + | |
| + | ==Vznik a vývoj kulturologie== | ||
| + | Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. ''kultorologia'', ang. ''culturology'') ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studii. | ||
Verze z 4. 6. 2013, 11:27
Autor: Kateřina Šťastná
Klíčová slova: antropologie, kultura, věda, změny
Synonyma: věda o kultuře, teorie kultury
Související pojmy:
nadřazené: antropologie
podřazené: kultura
Charakteristiky
Kulturologii můžeme považovat za jednu z antropologických disciplín, tudíž se zaměřuje na člověka a jeho výtvory. Samo slovo kultura vzniklo z latinského pojmu colere, které obecně znamená zušlechťování nebo pěstování, vztahovalo se však k zemědělství. Jako metaforu vzdělávání a vylepšování lidského ducha (v platonském smysl) bylo toto slovo použito poprvé Cicerem. Později získal pojem širší význam: znamená všechny produkty, které lidská společnost vytváří, ale v některých smyslech i společnost samu. Zahrnuje tedy vše, co nebylo stvořeno přírodními procesy.
Vznik a vývoj kulturologie
Na počátku kulturologie samotné stojí zcela filozofické nebo antropologické pojetí. Johann Gottfried Herder i Wilhelm von Humboldt spatřují, jež kulturu vemezují jako nástroj lidské adaptace na přírodní prostředí.(Soukup) Sám pojem kultorologie (rus. kultorologia, ang. culturology) ale pochází z ruského prostředí přelomu 19. a 20. století a spojuje se se jmény Michaila Bachtina, Alexeie Loseva, Sergeje Averintseva a dalších. Během Stalismu podléhalo studium a veškerý kulturní výzkum učení o rovnosti proletářské třídy v rámci marxistické teorie. Na významu jakožto věda o lidských kulturách jako integrálních systémech a jejich vlivu na lidské chování nabyla až v rámci propojení se zápaními kulturními studii.
