Prvotisk: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 28: Řádek 28:
 
== Prvotisky českého původu ==
 
== Prvotisky českého původu ==
  
−
Počet prvotisků, které vznikly na území Čech, není příliš velký. Většina jich byla vytištěna v českém jazyce a z velké části pochází z produkce českých tiskařů. ''Ze 44 tisků vzniklých v Čechách je jenom 5 latinských a 39 českých. ''<ref>  HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. ''Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách.'' 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14. </ref> Na Moravě to bylo celkem 26 prvotisků.
+
Počet prvotisků, které vznikly na území Čech, není příliš velký. Většina jich byla vytištěna v českém jazyce a z velké části pochází z produkce českých tiskařů. ''Ze 44 tisků vzniklých v Čechách je jenom 5 latinských a 39 českých. ''<ref>  HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. ''Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách.'' 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14. </ref> Na Moravě to bylo celkem 26 prvotisků. Nejstarší skupinu českých prvotisků tvoří čtyři české tisky - Kronika trojanská, dvě vydání Nového zákona a neilustrovaný Pasionál. Mezi nejstarší tři latinské prvotisky patří Statua Synodalia Arnesti, Agenda Pragensis a Misale ecclesiae Pragensis. <ref>  HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. ''Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách.'' 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 17. </ref>
  
 
== Prvotisky na území České republiky ==
 
== Prvotisky na území České republiky ==

Verze z 19. 5. 2013, 19:31

Autor: Miroslava Töpferová

Klíčová slova: knihtisk, tisk, Gutenberg, tiskárna

Synonyma: inkunábule

Související pojmy:

nadřazené - knihtisk

podřazené -

Úvod

Ekvivalentem pojmu prvotisk je nadnárodní termín inkunábule, který poprvé zavedl münsterský děkan Bernard von Mallinckrodt (1591 – 1946). [1] Ve svém traktátu z roku 1639 „De ortu et progressu artis typographiae“ , ve kterém se zmiňuje o významu doby počátku typografie. Odtud pak byl tento termín přenesen na všechny tisky, které vznikly od vynálezu knihtisku až do roku 1500. [2] "Tuto časovou hranici poprvé vymezil německý pastor Johann Saubert st. v katalogu Historia bibliothecae reip. Norinbergensis (Nürnberg 1643)." [3]

Vznik prvních prvotisků

Prvotisky jsou blokové knihy a artefakty, vyrobené technikou knihtisku, pomocí pohyblivých liter. Období jejich vzniku řadíme mezi počátky knihtisku, tedy přibližně 1440 až 31. prosinec 1500 (toto datum je zároveň i časová hranice, která odděluje prvotisky od starých tisků).

První období dějin tištěné knihy, které nazýváme obdobím prvotisků, umožnil vynález knihtisku Johana Gutenberga. Díla zhotovená metodou knihtisku byla nazývána umělá , navzdory tomu, že první tištěné knihy byly díky použitým typům liter od rukopisných k nerozeznání. "Liturgické knihy tištěné na pergamenu byly dále rukopisně iluminovány a tiskaři podobně jako písaři doplňovali prázdné strany či půlstrany disparátními krátkými texty."[4]

Rozšíření prvotisků po Evropě

Rozšíření knihtisku do dalších míst Evropy napomohla paradoxně také nešťastná náhoda, kdy tiskárna v říjnu 1462 při mohutném požáru Mohuče vyhořela. Gutenbergovi pomocníci zůstali bez práce a byli nuceni odejít do světa za obživou. Tímto způsobem se šířilo jejich umění a prudce tak stoupla produkce knih. „Odhady počtu titulů vytištěných před rokem 1500 ve více než 260 místech Evropy se pohybují od 27 do 40 tisíc.“ [5] Před rokem 1500 existovalo na 252 místech Evropy více než 1100 tiskáren.

Prvotisky českého původu

Počet prvotisků, které vznikly na území Čech, není příliš velký. Většina jich byla vytištěna v českém jazyce a z velké části pochází z produkce českých tiskařů. Ze 44 tisků vzniklých v Čechách je jenom 5 latinských a 39 českých. [6] Na Moravě to bylo celkem 26 prvotisků. Nejstarší skupinu českých prvotisků tvoří čtyři české tisky - Kronika trojanská, dvě vydání Nového zákona a neilustrovaný Pasionál. Mezi nejstarší tři latinské prvotisky patří Statua Synodalia Arnesti, Agenda Pragensis a Misale ecclesiae Pragensis. [7]

Prvotisky na území České republiky

Největší sbírku prvotisků, na území České republiky vlastní Národní knihovna. Jedná se o více než 4200 prvotisků a tato sbírka raných tisků patří současně k největším souborům v Evropě.


Poznámky

  1. ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723.
  2. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14.
  3. ↑ VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127. S. 723.
  4. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 13.
  5. ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x. S. 189
  6. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 14.
  7. ↑ HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9. S. 17.

Externí odkazy

Databáze literárních památek (jazykově českých prvotisků) obsahující stručnou charakteristiku, bibliografii a faksimile titulního listu a všech ilustrací. Dostupný z WWW: <http://www.clavmon.cz/clavis/index.htm >.

Použitá literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-x.
  • HEJNOVÁ, Miroslava, Zdeněk UHLÍŘ a Julius HŮLEK. Ve znamení nové doby: první dvě století tištěné knihy v Čechách. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000, 130 s. ISBN 80-7050-362-9.
  • TOBOLKA, Zdeněk Václav. Knihopis českých a slovenských tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století. Praha: Státní tiskárna, 1925, 47 s.
  • VOIT, Petr. Encyklopedie knihy : starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století. Petr Voit. 1. vyd. Praha : Libri, 2006. 1350 s., [160] s. obr. příl, il., faksim, 31 cm. (Bibliotheca strahoviensis. Series monographica ; II.) ISBN 8072773127.
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Prvotisk&oldid=33967“