Teorie informace: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 19: Řádek 19:
  
 
== Norbert Wiener ==
 
== Norbert Wiener ==
Norbert Wiener se narodil v roce 1894 v městě Columbia, které leží ve státě Missouri. Byl geniální, číst se naučil již ve třech letech, střední školu dokončil již v 11 letech a ve 14 letech získal bakalářský titul, v 18 letech získal doktorát z matematické logiky. Poté působil jako profesor.<ref>KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037</ref> Zkoumal, jak se stroje dorozumívají mezi jejich jednotlivými částmi a také jak jsou řízeny jako celek. Podle něho byla informace vhodným nosičem, který umožňuje realizaci vztahů mezi složkami systému a obsah toho, co měníme s vnějším prostředím při přizpůsobování se mu.<ref name="bachratý">BACHRATÝ, Adam. Pravdivost informace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. s.12 Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz.<ref name="bachratý"/>
+
Norbert Wiener se narodil v roce 1894 v městě Columbia, které leží ve státě Missouri. Byl geniální, číst se naučil již ve třech letech, střední školu dokončil již v 11 letech a ve 14 letech získal bakalářský titul, v 18 letech získal doktorát z matematické logiky. Poté působil jako profesor.<ref>KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037</ref> Zkoumal, jak se stroje dorozumívají mezi jejich jednotlivými částmi a také jak jsou řízeny jako celek. Podle něho byla informace vhodným nosičem, který umožňuje realizaci vztahů mezi složkami systému a obsah toho, co měníme s vnějším prostředím při přizpůsobování se mu.<ref name="bachratý">BACHRATÝ, Adam. Pravdivost informace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. s.12 Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz.</ref name="bachratý">
  
 
== Další pojetí teorie informace ==
 
== Další pojetí teorie informace ==

Verze z 19. 5. 2013, 13:14

Historie

Teorie informace se poprvé objevila ve 40. letech 20. století. Jejími tvůrci byli matematici Claude Elwood Shannon a Norbert Wiener. Myšlenky teorie informace se objevuje v Shannonově díle Matematická teorie komunikace a v díle Wienera Kybernetika a společnost.
Protože Shannon a Wiener byli oba matematikové je v jejich pojetí informace měřitelnou veličinou. V jejich pojetí je teorie informace pouze matematicko-statistická, její význam, hodnota a smysl v ní není vůbec řešen.[1]

Teorie informace, informace a entropie

Teorie informace zkoumá matematickou reprezentaci podmínek a parametrů ovlivňujících přenos a zpracování informací.
Informace je energetická veličina, jejíž hodnota je úměrná zmenšení entropie systému.
Entropie je míra neuspořádanosti soustavy, růst vyjadřuje přechod od organizovaných, málo pravděpodobných stavů ke stavům chaotickým, vysoce pravděpodobným.

Jednotky informace

Bit- základní jednotka informace, má hodnotu 0 nebo 1
Byte- 1 byte = 8 bitů, 256 možných kombinací 0 a 1 [2]

Claud Elwood Shannon

Claude Elwood Shannon se narodil v roce 1916 v Gaylordu, který se nachází ve státě Michigan. Od dětství byl jeho idolem Thomas Edison, což ho vedlo k velkému zájmu o mechanické a elektrické přístroje. Později tedy studoval elektrické inženýrství v Michiganu. Při studiu ho začala velmi zajímat matematika, takže kromě elektrického inženýrství vystudoval nakonec i matematiku. Podílel se na sestrojení analogového počítače. Měl velký podíl na vývoji informatiky.[3]
Podle shannona se teorie informace zabývá vylepšováním přenosu zpráv pomocí komunikačních technologií. Podle něho je informace vlastnost, která odstraňuje apriorní (vrozenou) neznalost příjemce.[4]

Norbert Wiener

Norbert Wiener se narodil v roce 1894 v městě Columbia, které leží ve státě Missouri. Byl geniální, číst se naučil již ve třech letech, střední školu dokončil již v 11 letech a ve 14 letech získal bakalářský titul, v 18 letech získal doktorát z matematické logiky. Poté působil jako profesor.[5] Zkoumal, jak se stroje dorozumívají mezi jejich jednotlivými částmi a také jak jsou řízeny jako celek. Podle něho byla informace vhodným nosičem, který umožňuje realizaci vztahů mezi složkami systému a obsah toho, co měníme s vnějším prostředím při přizpůsobování se mu.Chybná citace: Chybí ukončovací </ref> k tagu <ref>
Projevem informace je podle něho organizovanost. Informaci dělí na kynetickou a strukturní. Uvádí pojem infon, který je hypotetická kvantová částice, která se skládá pouze z informace. Infon je nehmotný, bez energie a hybnosti.

Poznámky

  1. CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení. Praha: Karolinum, 1998. Str. 12
  2. BALÁŠ, Martin; MACHÁČEK, Martin. Základy informatiky a teorie informace [online prezentace]. Dostupný z WWW: http://www.ulozto.cz/xr1bzJm/zaklady-informatiky-a-teorie-informace-2-ppt
  3. KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (10.): Claude Shannon. CIO Speciál. 26.12.2010. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-10-claude-shannon-6969
  4. BACHRATÝ, Adam. Pravdivost informace. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2009. s.12. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Michal Lorenz.
  5. KAPOUN, Jan.Průkopníci informačního věku (11.): Norbert Wiener. CIO Speciál. 13.2.2011. Dostupné z: http://businessworld.cz/cio-bw-special/prukopnici-informacniho-veku-11-norbert-wiener-7037

Použitá literatura