|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | '''Autor:''' Jonáš Prstek
| |
| − | '''Klíčová slova:''' hudebniny, notový zápis, hudba, partitura
| |
| − | '''Synonyma:''' ---
| |
| | | | |
| − | '''Související pojmy:'''
| |
| − |
| |
| − | <blockquote>
| |
| − | ''nadřazené'' - hudba, hudební literatura</blockquote>
| |
| − | <blockquote>
| |
| − | ''podřazené'' - notový zápis, partitura</blockquote>
| |
| − |
| |
| − | == Úvod ==
| |
| − | Jako hudebniny označujeme dokumenty zachycující hudbu v písemné podobě, rozlišujeme přitom hudební tisky a hudební rukopisy<ref>Hudebniny. NÁRODNÍ KNIHOVNA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní knihovna České republiky [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.nkp.cz/sbirky/podle-typu-dokumentu/hudebniny</ref>. Motivem pro vynález notového záznamu byla snaha zachytit hudbu pro účel pozdější reprodukce. První pokus o přenesení hudby do psané podoby lze najít už u dávných civlizací blízkého východu. Prvním předchůdcem dnešních not byly od 8. stol. takzvané neumy, značky doplňující text chorálu, které měly naznačovat správný způsob modulace hlasu zpěváka. Neumy neumožňují dobovou hudbu přesně rekonstruovat: nedá se z nich odvodit ani výška toho kterého tónu, ani metrum. Pozdější vývoj notového zápisu umožnil přesný záznam nejprve výšek jednotlivých not, postupem času i rytmus. V průběhu klasicismu se podoba notového záznamu ustálila do dnešní podoby.
| |
| − |
| |
| − | == Poznámky ==
| |
| − | <references/>
| |
