Kolektivní licenční smlouva: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: je dohoda, kterou kolektivní správce autorských práv a uživatel licence, přičemž jsou stanoveny podmínky užití autorského díla. == Kolektivní správa autors...) |
|||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
== Přehled kolektivních správců autorských práv v ČR == | == Přehled kolektivních správců autorských práv v ČR == | ||
| − | [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura | + | [http://www.dilia.cz/ DILIA], divadelní, literární, audiovizuální agentura, |
| − | [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním | + | [http://www.osa.cz/ OSA],Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, |
| − | [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl | + | [http://www.ooas.cz/ OOA-S], Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, |
| − | [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský | + | [http://www.gestor.cz/ Občanské sdružení Gestor], ochranný svaz autorský, |
| − | [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů | + | [http://www.oaza.cz/ OAZA], Ochranná asociace zvukařů - autorů.<ref>http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/kolektivni-sprava/default.htm</ref> |
Verze z 19. 5. 2013, 00:15
je dohoda, kterou kolektivní správce autorských práv a uživatel licence, přičemž jsou stanoveny podmínky užití autorského díla.
Kolektivní správa autorských práv
Institut kolektivní správy má počátek ve Francii, kde v roce 1850 vznikl první kolektivní správce. V roce 1882 v Itálii, 1902 v Německu a v roce 1926 v USA. První československý kolektivní správce práv – Ochranný svaz autorský – vznikl v roce 1919.[1]
Kolektivní správce působí jako prostředník mezi autorem a uživatelem licence. Autor svěří kolektivnímu správci právo uzavírat licenční smlouvy na jeho díla, ten vykonává potřebné administrativní úkony a autorovi vyplácí honorář. Uživatel licence má jednáním s kolektivním správcem možnost získat současně jedním úkonem licenci na velké množství děl. Kolektivní správu autorských práv řeší § 95 – 105 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) [2]
Kolektivním správcem je právnická osoba, hospodařící neziskově, sdružující nositele práv. Oprávnění k výkonu kolektivní správy uděluje na základě písemné žádosti Ministerstvo kultury ČR. Kolektivní správci mají zákonnou povinnost vůči nositelům práv, uživatelům a ministerstvu kultury. Povinně jsou kolektivně spravovaná práva na odměnu za:
- užití uměleckého výkonu, zaznamenaného na zvukový záznam vyjma osobní potřebu
- užití zvukového záznamu vyjma osobní potřebu
- zhotovení rozmnoženiny pro osobní potřebu na podkladě zvukového nebo zvukově obrazového záznamu
- zhotovení rozmnoženiny díla pro osobní potřebu fyzické osoby nebo pro vnitřní potřebu právnické osoby
- opětovný prodej originálu díla uměleckého
- půjčování originálu nebo rozmnoženiny vydaného díla.[3]
Kolektivní správu nelze vykonávat v případě databází, dále televizního a rozhlasového vysílání. [4]
Přehled kolektivních správců autorských práv v ČR
DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura,
OSA,Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním,
OOA-S, Ochranná organizace autorská -- Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl,
Občanské sdružení Gestor, ochranný svaz autorský,
OAZA, Ochranná asociace zvukařů - autorů.[5]
Licenční smlouvy českých knihoven
Na základě kolektivní licenční smlouvy ze dne 2. 1. 2004 s dodatkem ze dne 3. 7. 2006 o půjčování zvukových záznamů, zachycujících autorská díla, umělecké výkony výkonných umělců a jiné zvuky, uzavřené mezi kolektivními správci OSA, DILIA a INTERGRAM a Národní knihovnou ČR mohou knihovny zapsané v evidenci knihoven MK ČR absenčně půjčovat výše uvedené zvukové záznamy. [6]
V souladu s ustanovením AZ o nedivadelním (živém) provozování děl uzavřely agentura DILIA a Národní knihovna ČR 31. 10. 2006 hromadnou smlouvu o veřejném čtení.[7] Za veřejné se nepovažuje čtení, které se uskuteční v rámci spolupráce se školami jako součást vyučování a čtení pro zdravotně postižené osoby.
Licence k tzv. elektronickému dodávání dokumentů, tj. zpřístupňování autorského díla včetně zhotovení rozmnoženiny zveřejněného díla, je řešena smlouvou, kterou uzavřely DILIA Národní knihovna ČR.[8]
Poznámky
- ↑ Nobilisová Zuzana. Zpráva ze semináře Autorský zákon v zemích Evropské unie. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 1 [cit. 2013-05-18]. Dostupný z WWW: <http://www.inflow.cz/zprava-ze-seminare-autorsky-zakon-v-zemich-evropske-unie>. ISSN 1802-9736.
- ↑ http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=49278&fulltext=&nr=121~2F2000&part=&name=&rpp=100#local-content/
- ↑ § 96 autorského zákona
- ↑ Autorské právo v otázkách a odpovědích
- ↑ http://www.mkcr.cz/autorske-pravo/kolektivni-sprava/default.htm
- ↑ http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZvukPujcPodm.htm
- ↑ http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8421-verejna-cteni-informace-pro-knihovny
- ↑ http://www.dilia.cz/index.php/component/k2/item/8418-elektronicke-dodavani-dokumentu-edd
