Allen Kent

Allen Kent se narodil 24. října 1921 v USA, do Informační vědy je zapojen od roku 1945 až do současnosti a je považován za průkopníka v této oblasti. Je emeritním profesorem na University of Pittsburgh, kde také založil Katedru informační vědy. Z univerzity odešel s hodností profesora Význačných služeb.

Život

Rodiče Samuel Kaslofsky a Anna Begun Kaslofsky, byli polští přistěhovalci židovského původu. Příjmení si jejich syn změnil po pracovní schůzce na popud  prezidenta společnosti American Agricultural Chemicals z New Yorku. Po schůzce se dohodnul s rodiči a jméno si změnil. Jak se vyjádřil v rozhovoru pro … netuší, zda změna jména měla v konečném důsledku vliv na jeho kariéru.

 Se svou ženou Rosalin Kossoff Kent se seznámil na pravidelném setkání občanů v židovském centru, kde se setkávali nejen mladí lidé židovského původu. Vzali se v Rochesteru, státu New York, a to 24. ledna 1943, kam byl Allen během vojenské služby převelen. Se svou manželkou má celkem 4 děti.

Studium

Jako předmět svého studia na vysoké škole si zvolil chemii, ačkoliv jeho velkou láskou vždy byla matematika. Jak se sám vyjádřil, studium společenských věd jej příliš nezajímalo. Vybral si školu a bez přijímacích zkoušek (v té době se přijímalo podle známek ze střední školy) nastoupil na universitu. V únoru roku 1938 tedy začal se svým studiem na státní škole City University of New York (CUNY). Roku 1942 svá studia úspěšně zakončil promocí.

Během studia si přividělával především na to, aby měl prostředky na učebnice, jež na rozdíl od studia musel platit. Živil se jako Bell boy, v Catskillském Grandhotelu, kde nosil hostům zavazadla, pronajímal pinballové hrací stoly a v roce 1938 vykonával pozici shelf readera v knihovně univerzity, kde studoval. Pracovní náplní shelf readera bylo procházet regály s knihami a kontrolovat, zda jsou knihy správně řazeny podle označení. Podle jeho vlastních slov, se jednalo o nejnudnější práci, jakou kdy vykonával a často při ní usínal.

Jako spousta jeho vrstevníků též využíval služeb agentury NYA (National Youth Administration) jež pomáhala najít vzdělání a příležitostnou práci mladým lidem ve věku od 16 – 25 let. Zde měl 2 práce, první z nich byla překladatelská činnost pro německého chemika, jemuž překládal knihu z jeho rodného jazyka do angličtiny, druhou byla pozice lékárnického učně ve Flushing Hospital New York. Později byl z personální agentury NYA propuštěn, když byl přistižen při řízení auta (nepředpokládalo se totiž, že by měl prostředky na vlastní vůz).

Kariéra

Jeho první prací byla funkce kontrolora objednávek materiálu pro War Department (US), kde například kontroloval plamenomety. Odtud byl povolán do Rochesteru (NY), kde se následně žení.

1945

Je povolán do Londýna, kde pro Air Documents Research Office pomáhá se zkoumáním materiálů ukořistěným nacistům v Peenemunde, jež se týkaly raketového výzkumu a výzkumu. Rok poté odchází v aktivní vojenské služby. Je mu nabídnuta funkce chemika v nově zakládané firmě, jejíž podnikatelským záměrem byla výroba sacharinu. Allen Kent však brzy zjistí, že kvůli hledání postupu pro výrobu sacharinu musí zdlouhavě procházet abecedně indexované spisy, bez toho aby je šlo efektivněji prohledávat.

Naučil se indexování a abstrakci během práce v Interscience publishers, Inc. v New Yorku, zde poprvé poznal J. W. Perryho, který se zabýval indexačními problémy. Toho pak následuje roku 1951 do Massachusetts Institute of Technology (M.I.T.) – Center for International Studies, zde byl A. Kent jmenován výzkumným pracovníkem. Spolu s J. W. Perrym se zaobírá problémem třídění informací, na které soudobé počítače nestačily. Neuměly totiž operovat na bázi znaků a sloužily především pro numerické operace. To se změnilo s příchodem principu děrných štítků za přičinění Hanse Petera Luhna. H.P. Luhn (pracovník IBM) vytvořil zařízení pro čtení děrných štítků, které umožňovalo vkládání dat, nezávisle na pozici či značícím poli. Pomocí děrných karet se pak na principu fotocitlivých buněk vyhledala odpovídající karta s informacemi.

Později se ustavil tým na M.I.T., jehož členy byli A.Kent, J.W.Perry a M.M.Berry. Tento tým se začal zabývat možnostmi kontrolovaného slovníku, který by sloužil pro vyhledávání jednotlivých parametrů dat. Odpovědí měl být projekt sémantického kódového slovníku. Toto vedlo k analýze vědeckých a technických termínů, jejímž důsledkem byl tesaurový kódovací systém, který umožňoval vyhledávání skrze dodatečné smyslové fazety (tj. bližší udání kategorií vyhledávané informace). Celý tým se v následujících letech přestěhoval na Battelle Memorial Institute. Zde se zabývají projektem na vytvoření mechanizovaného systému vyhledávání v Aberdeen Proving Grounds. A. Kent tu působil jako hlavní dokumentační inženýr. Měli poměrně volné pole působnosti, protože v té době byl obor zabývající se vyhledáváním informací v plenkách. Zabývali se především tím, jak správně naindexovat termíny, které by uživatele dovedly k požadované infromaci. Tedy zásadním úkolem, jak charakterizovat uložená dat(infromace) tak, aby byly uživatelem snadno nalezitelné. Řešením by mohl být jednotný dotazovací jazyk, jež by vyloučil nechtěnné či neužitečné (irelevantní) informace. Zabývali se proto zkoumáním slov, frází a jednotlivých syntaxí a jejich vlivem na dokument.

1955

 A. Kent a J. W. Perry se připojují ke Case Western Reserve University, kde spolu s J. H. Sherem vybudovali Centrum pro dokumentaci a komunikační výzkum (Center for Documentation and Communication Research - CDCR). A. Kent se zde stal profesorem knihovnictví, a nakonec se stal zástupcem ředitele.

Poté začnou zkušební program užitnosti mechanického vyhledávání pro obor metalurgie. To vede v roce 1955 k sestrojení vyhledávacího a třídícího stroje (Western Reserve University searching Selector), pracujícího na principu vkládání požadavků pomocí děrných štítků. Tento stroj byl schopen vyhledávat až 10 dotazů během jednoho vyhledávání ve své databázi pásek. Reserve University searching Selector byl pak komercializován společností General Electric Co. Pod názvy GE-250 a GE-225. Zajímavost: Vývoj třídícího a vyhledávacího stroje byl natolik zásadní záležitostí, že byl Allen Kent pozván na interview ze kterého vznikl článek v časopise Harper's Bazaar – A Machine That Does Research (roku 1952) V roce 1958, tedy po třech letech monitorování zkušebního projektu informačních služeb v metalurgii a samozřejmě za přispění stroje WRU, se ukázalo, že je použitelný i v praxi.

Užitím toho stroje pro komerční účely vznikly 2 služby, poskytované firmou General Electric. Uživatelé si formou korespondence žádali o zaslání dokumentů týkajících se různých vědních oborů. Jednalo se o služby:

1. retrospektivní služba - Vyhledávání starších informací uložených v archivech.
2. současné novinky - Klienti služby se zaměřením na současné dění si dopisovali o články určitého tématu a byly jim servírovány aktuální články o stáří ne delším než 2 týdny.
   V nabídce byla dokonce i celé předpřipravené balíky vztahující se k určenému tématu a samozřejmě i bibliografické záznamy.

 1958

Za podpory senátora Huberta H. Humphreyho dal Allen Kent podnět k vybudování národního centra pro řízení vědeckých a technických informací.

V září a říjnu roku 1958 odjíždí služebně do bývalého SSSR, aby se infromoval o nových trnadech v šíření vědecké dokumentace. Šlo o porovnání výsledků práce informačního vyhledávání dvou zemí (USA a SSSR). Přesto, že panovala rivalita mezi USA a SSSR, během jeho pracovního pobytu mu byl umožněn přístup k vědecké dokumentaci a mohl tak porovnat úroveň šíření vědeckého materiálu obou států. Byl dobře přijat zajména proto, že sovětští kolegové znali jeho publikace, které v SSSR vycházely. Při rozhovoru pro NCJW (National Council of Jewish Women) se jej modrátorka zeptala, jaký byl rozdíl mezi americkou a sovětskou dokumentací. Odpověděl tehdy: “Byly jako noc a den“. Své zážitky ze zahraniční služební cesty popisuje v článku Soviet documentation. Během služební cesty navštívil i centrální instituci pro vědeckou dokumentaci Institute of Scientific Information of the Academy of Science of the U.S.S.R. v Moskvě. Tato centrála sbírala obrovská kvanta vědeckého materiálu, který uchovávala ve formě mikrofiší a mikrofilmů a dále jej šířila mezi vědeckou obec. Jendalo se o tisíce vědeckých publikací.

Začal tedy s pilotním programem zaštítěným Centrem pro dokumentaci a výzkum komunikace (center for Documentation and Communication Research, WRU), jenž měl sloužit pro detailní analýzu a šíření vzdělávacího výzkumného materiálu, založeného na poždavcích a zájmech uživatelů. Primárním cílem bylo vyzkoušet první velký mechanizovaný vyhledávací systém v oblasti, která není tak náročná, jako je sféra vědeckého výzkumu a vývoje. Proto tedy vzdělávací programy.

1962 Allen Kent publikuj svou první učebnici informačního vyhledávání (jež byla přeložena do mnoha řečí).

V roce 1963 se přesunul na University of Pittsburgh, kde se připojil ke Katedře Knihovnictví a vytvořil Centrum systémů pro dostupnost vědomostí (Knowledge Availability Systems Center), brzy po příjezdu byl jmenován poradcem Dr. Stafforda Warrena, asistentem prezidentů J. F. Kennedyho a L. Johnsona, pro účely poradenství při návrhu systému Národní vědecké knihovny.

1964 se koná první z národních konferencí o infromačních technologiích, knihovnické automatizaci a sdílení zdrojů. Tématem zahájení se stávají na popud tehdejšího kancléře Edwarda H. Lichtfielda „Systémy k dosažení vědomostí“ (Knowledge avilibility systems) Čestnými doktoráty byli vyznamenáni: C.E.Shannon, Warreb Weaver, S.R. Ranganathan, Sir Charles Snow a Quincy Mumford.

O rok později je uveden první díl Encyklopedie knihovnictví a infromační vědy. Původně měla mít 9 dílů, postuipem času se však rozrostal na 35 částí (dílo obsahuje více než 20 000 stran a má více než 1300 přispěvatelů celosvětově)

Mezi lety 67 a 70 je předsedou Národní poradenské komise pro informační systémy, v národním institutu neurologických chorob.

Od roku 69 jmenován jako ředitel kanceláře komunikačních programů (zodpovídali se mu Director of Libraries a také Director of  Academic Computer Center.) Byl též předsedou Výkonné komise počítačového centra a Universitních knihoven. V roce 1970 zde založil Katedru Informační vědy. Založil interdisciplinární doktorský studijní program v oblasti informační vědy a byl jeho předsedou 11 let (1969 - 1980). 

1971 – 1974 působil jako předseda správní rady EDUCOM - v prezidentském období Henryho Chaunceye

1975-1981 koweeitoval s Jackem Balzerem a Albertem Holzmanem 16 díl Encyklopedie počítačové vědy technologieOd

Od roku 1976 působil jako Profesor

1981 se podílel na vývoji nového studijního programu v oboru telekomunikací.

1986 iniciátor Encyklopedie mikropočítačů.

Zajímavosti

1. Vlasy Kentovi údajně (podle vlastního názoru) vypadaly po léčbě sirnými léky v období jeho vojenského výcviku.
2. Spouštěcím mechanismem úmyslu zřídit centrum pro sběr a šíření vědeckých materiálů bylo roku 1957 vypuštění sovětské sondy Sputnik. To dokazovalo jistý pokrok, či spíše náskok, který měl bývalý sovětský svaz, co se týče vědecké komunikace a šíření materiálů vývoje a výzkumu.
3. Své původní jméno si na Kent změnil po dohodě s rodiči, po rozhovoru s budoucím zaměstnavatelem (presidentem Americal Agricultural Chemicals NY) Ten mu říkal, že v jejich pobočce pracuje pár poláků s podobným jménem. Kent se rozhodl změnit jméno, netušil ani v nejmenším, jestli to nakonec mělo vliv na jeho kariéru.
4. Jeho žena si nedodělala vysokou školu, protože od mládí jej následovala na jeho služebníh cestách a stěhovali se tedy z místa na místo. (to musím ještě ověřit)