Globální firma: Porovnání verzí
(Založena nová stránka: '''Autor:''' Lukáš Závodný '''Klíčová slova:''' globální firma, outsorcing, svět, trh, výroba, propojení '''Související pojmy:'''globální marketing, glob...) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | |||
'''Autor:''' Lukáš Závodný | '''Autor:''' Lukáš Závodný | ||
'''Klíčová slova:''' globální firma, outsorcing, svět, trh, výroba, propojení | '''Klíčová slova:''' globální firma, outsorcing, svět, trh, výroba, propojení | ||
| − | '''Související pojmy:'''globální marketing, globalizace, světová ekonomika, kolaborace, nadnárodní společnost | + | '''Související pojmy:''' globální marketing, globalizace, světová ekonomika, kolaborace, nadnárodní společnost |
'''Nadřazené:''' --- | '''Nadřazené:''' --- | ||
Verze z 15. 5. 2013, 17:37
Autor: Lukáš Závodný
Klíčová slova: globální firma, outsorcing, svět, trh, výroba, propojení
Související pojmy: globální marketing, globalizace, světová ekonomika, kolaborace, nadnárodní společnost
Nadřazené: ---
Podřazené: místní firma
Charakteristika
Globální firma je firmou, která jak napovídá název, má svoji působnost po celém světě v rámci globalizace. Dalo by se říct, že vidí svět, jako jeden velký trh[3]. Není omezená pouze na stát, nebo okolní státy, ve kterých zahájila svoji působnost. Ovšem nejedná se o nadnárodní společnosti v pravém slova smyslu. Globální společnosti se snaží outsorcovat svoji výrobu a propojovat se s mnoha dalšími firmami a dodavateli, aby všichni ušetřili náklady na výrobu, dosáhli lepší konkurenceschopnosti a větších zisků. Ve své podstatě se snaž í napojit na ,,globální tovární halu“, která jim umožní propojit se s desítkami firem, které jim pomohou s poskládáním všech komponent dohromady[1]. Mezi známé globální firmy patří BMW, Liflen, General Motors a další.
Počátek Globálních firem
Jako počátek globálních firem můžeme považovat přesouvání výroby amerických firem do Evropy, aby pomohli Evropu obnovit po druhé světové válce. Opravdový rozvoj globálních firem ale začal asi v 70. letech 20. století. V této době došlo k vyvrcholení postupného zpomalování po válce rychle rostoucí ekonomiky, což bylo doprovázeno krachem Brettonwoodských dohod, ropnou krizí v první polovině 70. let a následnou hlubokou ekonomickou recesí[2]. Firmy si začaly uvědomovat, že konkurenční výhody získají, když začnou využívat znalostí a dovedností lidí zvnějška jejich firmy. V současnosti začínají výrobní podniky přijímat čtyři principy wikinomie: otevřenost, rovnocenné propojování, sdílení a globální jednání. Všechny tyto principy jsou velmi důležité pro vznik globální firmy[1].
Co lze považovat za globální firmu?
Za globální firmy můžeme považovat takové firmy, které úspěšně začaly podnikat v celosvětovém měřítku. Ale neznamená to, že pouze postavili pobočky v jiných zemích, ale že se úspěšně propojili s různými dodavateli a jinými firmami. BMW se dnes primárně zaměřuje na marketing, partnerství a zákaznické vztahy a také si udržuje inženýrské znalosti a dovednosti a dodavatel vyrábí většinu komponentů a sestavuje i samotný vůz[1]. Něco takového je možné díky outsorcování své výroby mezi různé dodavatele, kteří vynikají ve svých oborech a zároveň je tento postup výhodnější pro samotnou firmu. Výhodnější z toho důvodu, že se může soustředit pouze na to, v čem vyniká a přidávat svým výrobkům přidanou hodnotu. Zároveň jsou pro firmu náklady na výrobu mnohem výhodnější. Takže za globální firmu můžeme považovat takovou firmu, která díky podnikání ve světě získává výhody ve výrobě, marketingu, atd. výhody nad svojí konkurencí[3].
Výhody a nevýhody plynoucí z globálních firem
Napíši zde jen několik příkladů, jelikož je jich velké množství a postačující bude jen nastínění toho, jaké následky má působení globálních firem na světě. Mezi výhody, jaké působení globálních firem, znamená pro svět, můžeme zahrnout vytvoření nových pracovních míst, aplikaci nových moderních technologií a výrobních postupů, zvýšení příjmů do státních rozpočtů. Také i fakt že díky globálním firmám se na trh dostane velké množství výrobků, které by se jen prostřednictvím místních firem na náš trh nedostalo. Jako nevýhody můžeme považovat to, že většinu výdělků, která firma získá, nezanechá v místě prodeje, ale přemístí do sídla firmy, odkud je přerozdělí. To znamená, že jakkoliv je velké úsilí místní výrobní linky, nebo prodejny, vždy jsou hodnoceny stejně, jako ostatní. Nebo také přesuny peněz mimo kontrolu národních vlád států [2].
Použité zdroje
- TAPSCOTT, Don a Anthony WILLIAMS. Wikinomie. Praha 10: Fragment s.r.o., 2010. ISBN 978-80253-0863-9.
- ČERBA, Otakar. Globalizace. In: Databázové systémy GIS [online]. 2003 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch09.html
- KOTLER, Philip, Veronika WONG, et al. Moderní marketing. Praha: Grada publishing a.s., 2007. ISBN 978-80-247-1545-2.
- FROLÍK, Zbyněk. Česká globální firma. In: Flozofie úspěchu [online]. 2011 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z: http://www.filosofie-uspechu.cz/prednaska-ing-zbynek-frolik-ceska-globalni-firma/
