Informační šum: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Autor:''' Jana Otevřelová | '''Autor:''' Jana Otevřelová | ||
| − | '''Klíčová slova:''' | + | '''Klíčová slova:''' |
'''Synonyma:''' komunikační šum, informační bariéra | '''Synonyma:''' komunikační šum, informační bariéra | ||
'''Související pojmy:''' | '''Související pojmy:''' | ||
| + | <blockquote>''nadřazené'' - komunikace, sociální komunikace</blockquote><blockquote>''podřazené'' - ---</blockquote> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | == Charakteristika == | ||
| − | + | Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí emailu, telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br/>2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br/>3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br/>4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br/>5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br/>Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref> | |
| − | Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. | ||
| − | 1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br> | ||
| − | 2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br> | ||
| − | 3) '''přesnost''', které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)<br> | ||
| − | 4) '''rozsah sdělení''' (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)<br> | ||
| − | 5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br> | ||
| − | Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> | ||
| − | Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref> | ||
== Druhy šumu == | == Druhy šumu == | ||
| − | Informační šumy lze rozdělit do 4 základních skupin:<br> | + | |
| − | 1) '''fyzické''' - vznikají ve vnějším prostředí a nejčastěji jde o různé druhy hluku, poruchy sítě při telefonování nebo např. sluneční brýle, které brání v rozpoznání některých mimořečových prosředků<br> | + | Informační šumy lze rozdělit do 4 základních skupin:<br/>1) '''fyzické''' - vznikají ve vnějším prostředí a nejčastěji jde o různé druhy hluku, poruchy sítě při telefonování nebo např. sluneční brýle, které brání v rozpoznání některých mimořečových prosředků<br/>2) '''fyziologické''' - různé vady na straně příjemce nebo odesílatele mezi které nejčastěji patří vady zraku a sluchu nebo špatná artikulace a paměť (lze zařadit i takové pocity jako žízeň, hlad)<br/>3) '''psychologické''' - vznikají kvůli emocím jako láska, smutek, hněv nebo se jedná o předsudky ze strany odesílatele či příjemce<br/>4) '''sémantické''' - každý může pochopit sdělení jiným způsobem, což může vzniknout použitím slangu, odborných výrazů nebo např. cizího jazyku <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 34. </ref> |
| − | 2) '''fyziologické''' - různé vady na straně příjemce nebo odesílatele mezi které nejčastěji patří vady zraku a sluchu nebo špatná artikulace a paměť (lze zařadit i takové pocity jako žízeň, hlad)<br> | + | |
| − | 3) '''psychologické''' - vznikají kvůli emocím jako láska, smutek, hněv nebo se jedná o předsudky ze strany odesílatele či příjemce<br> | + | == Informační šum v systémech == |
| − | 4) '''sémantické''' - každý může pochopit sdělení jiným způsobem, což může vzniknout použitím slangu, odborných výrazů nebo např. cizího jazyku | ||
| − | <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 34. </ref> | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
| − | |||
| − | ==Použitá literatura== | + | <references /> |
| + | |||
| + | == Použitá literatura == | ||
| + | * CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X | ||
| + | * VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. | ||
| + | * VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. 294 s. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. | ||
Verze z 10. 5. 2013, 14:01
Autor: Jana Otevřelová
Klíčová slova:
Synonyma: komunikační šum, informační bariéra
Související pojmy:
nadřazené - komunikace, sociální komunikace
podřazené - ---
Charakteristika
Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.[1] Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí emailu, telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:[2]
1) rychlost, kterou chci informaci předat
2) náklady, které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)
3) přesnost, které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)
4) rozsah sdělení (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)
5) zpětná vazba, kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) [3]
Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. [4] Obecně informační šum vzniká v komunikačním procesu a samotný proces narušuje, zkresluje či doprovází. Šum tedy ovlivňuje nejenom přenášené sdělení, ale i podobu sdělení. Což způsobuje, že k příjemci se dostává informace pozměněná (chápe ji úplně jinak), získává jiný smysl. Tzn. že příjemce dostává informaci, kterou odesílatel nevyslal.[5]
Druhy šumu
Informační šumy lze rozdělit do 4 základních skupin:
1) fyzické - vznikají ve vnějším prostředí a nejčastěji jde o různé druhy hluku, poruchy sítě při telefonování nebo např. sluneční brýle, které brání v rozpoznání některých mimořečových prosředků
2) fyziologické - různé vady na straně příjemce nebo odesílatele mezi které nejčastěji patří vady zraku a sluchu nebo špatná artikulace a paměť (lze zařadit i takové pocity jako žízeň, hlad)
3) psychologické - vznikají kvůli emocím jako láska, smutek, hněv nebo se jedná o předsudky ze strany odesílatele či příjemce
4) sémantické - každý může pochopit sdělení jiným způsobem, což může vzniknout použitím slangu, odborných výrazů nebo např. cizího jazyku [6]
Informační šum v systémech
Poznámky
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.
- ↑ VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33.
- ↑ VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33.
- ↑ VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31.
- ↑ VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33.
- ↑ VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 34.
Použitá literatura
- CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 233 s. ISBN 80-246-1037-X
- VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 322 s. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4.
- VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. 294 s. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5.
