Informační šum: Porovnání verzí
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Charakteristika == | == Charakteristika == | ||
| − | Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> | + | Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.<ref>CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.</ref> Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí emailu, telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref><br> |
1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br> | 1) '''rychlost''', kterou chci informaci předat<br> | ||
2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br> | 2) '''náklady''', které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)<br> | ||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) | 5) '''zpětná vazba''', kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned) | ||
<ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref> | <ref>VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi''. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33. </ref> | ||
| + | Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. <ref>VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. ''Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky''. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31. </ref> | ||
== Poznámky == | == Poznámky == | ||
Verze z 10. 5. 2013, 13:29
Autor: Jana Otevřelová
Klíčová slova:
Synonyma: komunikační šum, informační bariéra
Související pojmy:
nadřazené - komunikace, sociální komunikace
podřazené - ---
Charakteristika
Člověk, jakožto tvor společenský, ke své existenci potřebuje komunikovat. Je to tedy jeden z předpokladů jeho existence. K tomu, aby se s ostatními dorozuměl, využívá prostředků přímé sociální komunikace řečové a mimořečové. Celý tento soubor prostředků mu umožňuje předávat informace svému okolí.[1] Pokud je sdělení, pocházející od odesílatele, zakódováno, je třeba zvolit nejvíce vhodný komunikační kanál. Mezi nejběžnější komunikační kanály patří komunikace tváří v tvář, komunikace pomocí emailu, telefonu, projevy, diskuze a i neverbální (mimořečové) prostředky. Přičemž je velmi důležité při výběru komunikačního kanálu zvážit množství faktorů jako:[2]
1) rychlost, kterou chci informaci předat
2) náklady, které při komunikaci vzniknou (např. poslání dopisu)
3) přesnost, které chci docílit (rozdíl při komunikaci z očí do očí oproti komunikaci ústní)
4) rozsah sdělení (např. pokud chci informaci předat více lidem, bude výhodnější buď ji předat hromadně ústně či emailem)
5) zpětná vazba, kterou chci získat (je výhodnější komunikace z očí do očí, neboť zpětnou vazbu získáváme ihned)
[3]
Bohužel při této výměně informací dochází k celé řadě šumů, které jsou způsobeny jak vnějším prostředním, tak i osobností příjemce a odesílatele informace. Z čehož lze usoudit, že šum nevzniká pouze vinou komunikátora, ale i vinou může být i samotná osobnost toho, kdo sdělení přijímá. [4]
Poznámky
- ↑ CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2., přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1037-X. S. 69.
- ↑ VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33.
- ↑ VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. Manažer. Komunikace. ISBN 978-80-247-2614-4. S. 33.
- ↑ VYSEKALOVÁ, Jitka a kol. Psychologie reklamy: nové trendy a poznatky. 3., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2007. Expert. ISBN 978-80-247-2196-5. S. 31.
