Rychločtení: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 18: Řádek 18:
 
Hlavním cílem rychločtení je získat z textu co nejvíce informací za nejkratší možnou dobu. Namísto jednotlivých slov s technikou rychločtení čteme slova po skupinkách, jsme schopni rozlišit pro nás relevantní informace od méně důležitých apod.  
 
Hlavním cílem rychločtení je získat z textu co nejvíce informací za nejkratší možnou dobu. Namísto jednotlivých slov s technikou rychločtení čteme slova po skupinkách, jsme schopni rozlišit pro nás relevantní informace od méně důležitých apod.  
  
„Běžný“ čtenář zvládne údajně přečíst cca 150-200 slov/min. Absolvent základního kurzu rychločtení pak zvládne 400-500 slov za minutu. Tyto číselné údaje se samozřejmě v jednotlivých zdrojí liší, nicméně průměr zůstává stejný. Čtenáři si mohou vyzkoušet online test rychločtení, který je automaticky vyhodnocen [[zde|http://www.gruber.cz/testy/test01.htm]].
+
„Běžný“ čtenář zvládne údajně přečíst cca 150-200 slov/min. Absolvent základního kurzu rychločtení pak zvládne 400-500 slov za minutu. Tyto číselné údaje se samozřejmě v jednotlivých zdrojí liší, nicméně průměr zůstává stejný. Čtenáři si mohou vyzkoušet online test rychločtení, který je automaticky vyhodnocen zde[[http://www.gruber.cz/testy/test01.htm]].
  
 
==Historie==
 
==Historie==

Verze z 5. 5. 2013, 10:59

Autor: Eva Šteinigerová

Klíčová slova: zpracování textu, efektivní čtení

Synonyma: efektivní čtení, speed reading, turbo reading, photo reading

Související pojmy:

nadřazené - racionální čtení

podřazené - mind mapping

Charakteristika

Jedná se o „zdokonalený typ vnímání a myšlenkového zpracování textu v situaci, kdy obtížnost textu je nanejvýš střední (běžná administrativa, běžné maily, popularizující články v časopisech) a cíl četby je nanejvýš střední (vystihnout hlavní myšlenku, hlavní příležitosti a hrozby, důležité detaily.[1]

Hlavním cílem rychločtení je získat z textu co nejvíce informací za nejkratší možnou dobu. Namísto jednotlivých slov s technikou rychločtení čteme slova po skupinkách, jsme schopni rozlišit pro nás relevantní informace od méně důležitých apod.

„Běžný“ čtenář zvládne údajně přečíst cca 150-200 slov/min. Absolvent základního kurzu rychločtení pak zvládne 400-500 slov za minutu. Tyto číselné údaje se samozřejmě v jednotlivých zdrojí liší, nicméně průměr zůstává stejný. Čtenáři si mohou vyzkoušet online test rychločtení, který je automaticky vyhodnocen zde[[1]].

Historie

Poprvé se metodě rychločtení začal věnovat americký filosof a psycholog Walter B. Pitkin ve dvacátých letech minulého století. Své poznatky shrnul v publikaci The Art of Rapid Reading, vydanou roku 1929. První kurzy rychločtení byly vyučovány na americké univerzitě Harvard a University of Texas. Do Evropy původem americká metoda rychločtení pronikla až během druhé světové války. Seznámení s touto metodou v Československu se datuje k roku 1984 a proběhlo prostřednictvím místních periodik a televize.

Základní kroky

Projekt Rozečti.se

Je to online výuková aplikace, prostřednictvím které je možné naučit se dovednosti rychlého čtení, tj. v průměru zdvojnásobit efektivitu čtení při práci nebo studiu.[2] Kurz se skládá z dvaceti předpřipravených výukových lekcí. Výuka kombinuje e-booky, videa a manuály k dílčím cvičením, tipy a rady. Praktická cvičení jsou zaměřena ke zlepšení práce očí a mozku. Absolvent výuky poté získává certifikát, který je možno uvádět ve svém životopise. Ing. Michal Zwinger coby zakladatel tohoto projektu zvítězil v soutěži Vodafone Nápad roku 2012.

Poznámky

Použitá literatura

  1. GRUBER, David. Rychločtení. In: David Gruber: Techniky duševní práce [online]. 2008 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.gruber.cz/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=50&Itemid=109
  2. Online výuka rychlého čtení Rozečti.se: Čím rychleji člověk čte, tím lépe text chápe. In: Startup.lupa.cz [online]. © 2011 – 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/online-vyuka-rychleho-cteni-rozecti-se-cim-rychleji-clovek-cte-tim-lepe-text-chape/