KISK:Informační vzdělávání: Porovnání verzí
Z WikiKnihovna
| Řádek 92: | Řádek 92: | ||
== Základní didaktické principy == | == Základní didaktické principy == | ||
| − | |||
| − | + | Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220) | |
| − | + | <span style="font-size:larger;">'''Úvod'''</span> | |
| − | + | <span style="font-size:larger;">'''1. Komplexní rozvoj studenta'''</span> | |
| − | + | '''<span style="font-size:larger;">2. Uvědomělost a aktivita</span>''' | |
| − | + | <span style="font-size:larger;">'''3. Vědeckost'''</span> | |
| − | + | <span style="font-size:larger;">'''4. Individuální přístup'''</span> | |
| − | + | <span style="font-size:larger;">'''5. Spojení teorie a praxe'''</span> | |
| − | + | '''<span style="font-size:larger;">6. Názornost</span>''' | |
| − | + | <span style="font-size:larger;">'''7. Přiměřenost'''</span> | |
| − | 9. Soustavnost | + | '''<span style="font-size:larger;">8. Trvalost</span>''' |
| + | |||
| + | <span style="font-size:larger;">'''9. Soustavnost'''</span> | ||
== Bloomova taxonomie == | == Bloomova taxonomie == | ||
Verze z 29. 4. 2013, 19:06
VIKMB12 - Informační vzdělávání
Stránka slouží studentům předmětu VIKMA32 - Informační vzdělávání.
V rámci zakončení předmětu, je třeba aby studenti vypracovali následující wikihesla. Pracují ve dvojicích a rozsah jednoho hesla by měl být cca. 9000 znaků. Nezapomeňte do patičky vámi vypracovaného hesla doplnit i vaše jméno včetně uča.
Historie e-learningu (do současnosti)
Blended learning
Jana Lánová
M-learning
Dana Katrňáková
E-learning 2.0
Josef Moravec
Game Based Learning
Zdeněk Hruška, Jana Otevřelová
Learning management systems (LMS)
Michal Denár, Soňa Príborská
Standardy v e-learningu (SCORM, AICC atd.)
Webináře
Nová média v informačním vzdělávání
Andrea Szászová, Ľudmila Osičková
Pedagogické vědní disciplíny
Zpracovala: Veronika Chromá (361743), Myroslava Kutsyn (97894)
1) Základní
2) Hraniční
- pedagogická psychologie je odvětví psychologie zabývající se výchovně-vzdělávacími otázkami v praxi z psychologického hlediska. Zkoumá jednotlivce (zejména děti a mládež), jeho chování, učení, formování osobnosti s ohledem na to, jak působí výchova - např. zkoumá výchovné pracovníky a žáky v rámci jejich vztahů, jak vzájemně působí. Do pedagogické výchovy spadají další subdisciplíny: učení a poznávání – zkoumá jak se žák učí a jaké kognitivní procesy k němu využívá (pozornost, paměť atd.)[1]
- sociologie výchovy se a zkoumá jakou funkci plní výchova ve společnosti, jak funguje v roli sociálního institutu, jaký vztah je mezi sociální strukturou a školským systémem. Hlavními tématy sociologie výchovy je vzdělanostní struktura a vzdělanostní mobilita, sociální stratifikace a vzdělávání, rovnost vzdělávacích příležitostí. V souvislosti s pojmem sociologie výchovy se také velmi často objevují synonyma „pedagogická sociologie, sociologie vzdělávání, vzdělávání, sociologická pedagogika“.[2]
- kybernetická pedagogika jedním z teoretických přístupů k technologii vzdělání (didaktické technologii), jež je sama "rodnou sestrou" obecné didaktiky.[3]
- dramatická výchova. Pod pojmem dramatická výchova se rozumí využívání postupu a elementu dramatického chování. Jedním z hlavních cílů dramatické výchovy je rozvoj osobnosti (sebevyjádření, sebepoznávaní, seberegulace atd), také se zabývá rozvojem sociálním (komunikace, vztahy, spolupráce) a rozvojem esteticko-uměleckým (vztah k divadelnímu umění a umění vůbec). Klíčovým pojmem v dramatické výchově je vzájemné jednání (interakce) osob v situacích. Aby k tomu došlo, je nutno vytvořit „dramatickou situaci“, nějaký konflikt – neshody, obtíže, problém aj. Jedinec, který řeší tyto problémy, je nucen si vybrat z několika variant, různých postojů, názorů, což následně přináší výrazné emoce. Na základě zkušeností tyto prožitky zůstávají v paměti mnohem více zabarveny emocionálně. V dramatické výchově se také pracuje s tvořivostí, projevuje se zde partnerství, spolupráce, sdílení.[4]
- artefiletika je vzdělávání a výchova, které vychází z výtvarného umění, estetické stránky přírody a hmotné kultury. Prostřednictvím uměleckých aktivit se artefiletika snaží rozvíjet sociální kompetence, rozšiřovat kulturní kapitál jedince.[5]
- sociální pedagogika sleduje vliv sociálního prostředí na výchovu a vzdělání člověka, zabývá se jevy, jenž negativně ovlivňují a ohrožují jedince, vztahy mezi jedincem (sociální skupinou) a sociálním prostředím (sociální společnosti) ve výchově a vzdělávání. Cílem sociální pedagogiky je pomoc sociálně znevýhodněným, rizikovým skupinám – drogově závislým, trestaným, nezaměstnaným.[6]
- environmentální výchova. Ekologická výchova či environmentální výchova vede jednotlivce k odpovědnému chování vůči přírodě, životnímu prostředí. Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti: energie (alternativní energie), ochrana přírody, změna klimatu, znečištění životního prostředí, ozonová díra, hospodaření s odpady.[7]
- multikulturní výchova je proces, jehož prostřednictvím by měl jednotlivec vytvářet pozitivní postoje, vnímání, hodnocení kultur odlišných od jeho vlastní. Multikulturní výchova spojuje přístupy pedagogiky, psychologie, sociolingvistiky, antropologie, nicméně jádro této discipliny leží v pedagogice. Jednou ze základních otázek multikulturní výchovy je zjistit, v jakém věku se u dětí formují negativní postoje vůči příslušníkům jiných kultur. V rámci výzkumu bylo zjištěno, že takovéto předsudky vznikají u dětí v poměrně útlém věku (5-6 let). Proto na základě určitých vzdělávacích programů začleněných do školního vzdělávání lze formovat v žácích pozitivní postoje k představitelům jiných kultur.[1]
- ekonomika vzdělávání
- školská statistika
- školní zdravotnictví a školní hygiena
3) Aplikované
Aplikované - lze je dělit:
- podle věkových stadií (předškolní pedagogika, pedagogika základní školy, středoškolská, vysokoškolská, andragogika a gerontopedagogika)
- podle společenských oblastí (pedagogika volného času aj.)
- podle výchovných zařízení (mimoškolská pedagogika, školní pedagogika, mimoškolská pedagogika, předškolní pedagogika)
Citace a odkazy na použitou literaturu
- ↑ 1,0 1,1 PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia v oboru. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, s. 74-79. ISBN 80-717-8399-4. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „Průcha, Přehled pedagogiky“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ PRŮCHA, Jan. Pedagogický slovník. 3., rozš. a přeprac. vyd. Praha: Portál, 2001, s. 221 . ISBN 80-717-8579-2.
- ↑ HLAVÁČ, Michal. KYBERNETICKÁ PEDAGOGIKA. In: SMĚRY VZDĚLÁVACÍ KYBERNETIKY [online]. 4.1. 2005 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://it.pedf.cuni.cz/strstud/edutech/2004_Vzdel_kyber_Hlavac/
- ↑ CISOVSKÁ, Hana. Dramatická výchova a sociální učení v základním vzdělávání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2012, s.57-64. ISBN 978-80-7464-204-3.
- ↑ Artefiletika. In: Metodický portál RVP.CZ - unikátní PROSTOR PRO UČITELE, sdílení zkušeností a spolupráci [online]. 25.4.2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/A/Artefiletika
- ↑ ČÁBALOVÁ, Dagmar. Pedagogika. Vyd. 1. Praha: Grada, 2011, 272 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4729-930. Str.183-184
- ↑ Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Environmentální výchova [online]. c2013 [citováno 27. 04. 2013]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Environment%C3%A1ln%C3%AD_v%C3%BDchova&oldid=10254362
Použitá literatura
Andragogika
Martina Sochorová, Iveta Jansová
Kolbův cyklus
Dominika Babáková, Edita Hečová
Konstruktivismus a Konektivismus
Michaela Kočová, Ester Březinová
RWCT
Metody a formy výuky
Górecká Lucie, Krausová Veronika
Základní didaktické principy
Autoři textu: Kateřina Mrázová (UČO ......), Barbora Pitašová (UČO 262220)
Úvod
1. Komplexní rozvoj studenta
2. Uvědomělost a aktivita
3. Vědeckost
4. Individuální přístup
5. Spojení teorie a praxe
6. Názornost
7. Přiměřenost
8. Trvalost
9. Soustavnost
Bloomova taxonomie
Denisa Šnédarová, Daniela Králová
Učební styly
Sylva Šimůnková, Eva Ogrocká
Kompetence učitele
Lea Mentlíková, Veronika Svobodová
Model TPCK
Rámcové vzdělávací programy
Marie Packová, Marie Škardová
Role tutora v distančním vzdělávání
Filip Kocián, Jakub Forman
Historie chápání pojmu informační gramotnost
Lukáš Rožnovský, Jitka Šiborová
Mediální gramotnost
Eva Durnova, Lucie Belejova
Dalibor Bláha
ICT gramotnost
Kateřina Kopecká (382631), Marie Štouračová (382413)
Funkční gramotnost
Tereza Deutschová, Sylvie Dyčková
Evropské instituce podporující problematiku informační gramotnosti
Lukáš Prorok, Eva Šteinigerová
České instituce podporující problematiku informační gramotnosti
Drahomír Hájek, Tomáš Ocásek
Aktivity ACRL na poli informační gramotnosti
Standardy informační gramotnosti
7 Pillars of Information Literacy Core Model – SCONUL
Lada Kadaníková, Veronika Víšková
BIG6 a BIG3
Jakub Alt, Josef Ludvíček
Odborná periodika se zaměřením na informační vzdělávání
Blanka Svobodová, Martin Mašek
Odborné akce se zaměřením na informační gramotnost
Výzkumy informační gramotnosti – přehled
Klíčové kompetence
Michaela Blažejová, Dominika Frömelová
