Shiyali Ramamrita Ranganathan: Porovnání verzí

Z WikiKnihovna
Řádek 1: Řádek 1:
−
 
−
 
 
'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník.  Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době.  Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii.  Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.
 
'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník.  Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době.  Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii.  Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.
  
Řádek 29: Řádek 27:
 
Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět  tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.<ref>MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888</ref>
 
Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět  tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.<ref>MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888</ref>
  
−
= Dílo =
+
= Díla =
  
 
Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.
 
Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.
  
−
== Pět knihovních zákonů ==
+
== Pět zákonů knihovnictví ==
 
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době.  
 
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době.  
 
Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:  
 
Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní:  
Řádek 81: Řádek 79:
 
V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.
 
V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.
  
 +
==== Pět zákonů webu ====
 +
 +
 +
Knihovník Alireza Noruzi  zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“.
 +
 +
1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.
 +
 +
2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.
 +
 +
3. Každý webový zdroj má svého uživatele.
 +
 +
4. Šetři čas uživatelům.
 +
 +
5. Web je rostoucí organismus.<ref>NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z:
 +
http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html</ref>
 +
 +
</br>
 +
Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.
 +
 +
==== Odlišný pohled na knihovnictví ====
 +
 +
Ironická verze knihovnictví
 +
Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:
 +
 +
1. Knihy slouží k dosažení zisku.
 +
 +
2. Každý čtenář má účet.
 +
 +
3. Každá kopie má účet.
 +
 +
4. Vezměte hotovost čtenáři.
 +
 +
5. Knihovna je naříkající organismus.
 +
 +
Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal).
 +
Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.
 +
 +
== Colon classification (Dvojtečkové třídění) ==
 +
 +
Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích  a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.
 +
</br>
 +
Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému.  Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval.  Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.<ref>KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z:
 +
http://kelschindexing.com/colonclassification.html</ref>
 +
 +
, (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)
 +
 +
; (středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)
 +
 +
: (dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)
 +
 +
. (tečka)= Místo (kde informace probíhá)
 +
 +
‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)
 +
</br>
 +
Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST).
 +
Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem.  Při notaci se používali i daší znaménka jako např.:  + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu.
 +
Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem):
 +
B Matematika N Umění
 +
C Fyzika O Literatura
 +
D Inženýrství P Lingvistika
 +
E Chemie Q Náboženství
 +
F Technologie R Filosofie
 +
G Biologie S Psychologie
 +
H Geologie T Výchova
 +
I Botanika U Geografie
 +
J Zemědělství V Historie
 +
K Zoologie W Politická věda
 +
L Medicína X Ekonomie
 +
M Užité umění Y Sociologie
 +
Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo
 +
 +
1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika
 +
2 Knihovnická věda 6 Muzeologie
 +
3 Knižní věda 7 Systémový výzkum
 +
4 Masová komunikace 8 Management
 +
 +
Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.<ref>BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z:
 +
http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29</ref>
 +
</br>
 +
Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání.  Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.
 +
 +
 +
= Citace a odkazy na použité zdroje =
 +
<references/>
  
 
{{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}
 
{{DEFAULTSORT:Ranganathan, Shiyali Ranmarita}}
 
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Významné osobnosti informačních studií a knihovnictví]]

Verze z 19. 4. 2013, 08:16

Shiyali Ranmarita Ranganathan (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.



Shiyali Ranmarita Ranganathan
Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )
 
Shiyali, Tamil Nadu, Indie
Datum a
místo úmrtí 		27. září 1972
Bengalúru
  akutní bronchitida
  první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar
  Shiyali, Zurich, Londýn
  Indie
Vzdělání magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně
Pracoviště University of Madras
  čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další
Známý pro Pět zákonů knihovnictví
Dvojtečkové třídění
Classified Catalogue Code

Život

Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. [1] V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. [2] Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. [3] Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.[4] Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.[5]

Díla

Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.

Pět zákonů knihovnictví

Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: 1. Knihy jsou určeny pro použití.

2. Každý čtenář má svou knihu.

3. Každá kniha má svého čtenáře.

4. Ušetřete čas čtenáře.

5. Knihovna je rostoucí organismus[6]

První zákon

Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.

Druhý zákon

Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.

Třetí zákon

Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb.

Čtvrtý zákon

Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele.

Pátý zákon

V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. [7]

Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet.  V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“).  Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).[8]

Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.

Varianty

Pět nových zákonů knihovnictví

Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:

1. Knihovny slouží lidstvu.

2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.

3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.

4. Chraňme volný přístup k znalostem.

5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.[9]


V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.

Pět zákonů webu

Knihovník Alireza Noruzi zakomponoval web, na myšlenku pěti zákonů ve svém článku: „Uplatňování právních předpisů Ranganathana na web“.

1. Webové zdroje jsou určeny pro použití.

2. Každý uživatel má vlastní webový zdroj.

3. Každý webový zdroj má svého uživatele.

4. Šetři čas uživatelům.

5. Web je rostoucí organismus.[10]


Hlavní rozdíl mezi knihovnou a webem je, že obsah je tvořen samotnými uživateli. Nicméně má podobné cíle jako knihovna a v současnosti většina lidí hledá informace především na webu. Především pak pátý zákon je v této formě opravdu pravdivý, jelikož velikost webu nejde nijak změřit a roste každým okamžikem.

Odlišný pohled na knihovnictví

Ironická verze knihovnictví Jim Thompson v roce 1992 se podíval na zákony úplně jiným pohledem. Jeho modifikace rozhodně není nijak lichotivá k původní myšlence. Ve své verzi shazuje systém knihovnictví a vidí ho jako čistě výdělečnou organizaci s jediným cílem a to, vydělat peníze. Zde je jeho osnova:

1. Knihy slouží k dosažení zisku.

2. Každý čtenář má účet.

3. Každá kopie má účet.

4. Vezměte hotovost čtenáři.

5. Knihovna je naříkající organismus.

Rozsáhlá sbírka dalších modifikací se nachází na adrese v použitých zdrojích (SEN, Kanti Bimal). Pokud se přeneseme přes poslední ironickou verzi Thompsona, zjistíme, že většina ustanovení má jednu centrální myšlenku a to: Knihovny a webové stránky slouží k uspokojování informačních potřeb uživatelů.

Colon classification (Dvojtečkové třídění)

Po výše zmíněném počinu, je Ranganathanovo jméno velmi spojováno s jeho další teorií. V tomto případě se jedná o dvojtečkové třídění (v angl. Colon classification zkr. CC). S jeho metodou třídění přišel v roce 1933 ve stejně pojmenované knize o dvou svazcích a světu tak jako první představil fasetovou teorii. Fasety jsou aspekty dokumentu, které musí být analyzovány a poté určují obsah textu. Její princip je založen na analyticko-syntetické klasifikaci.
Záměr, který ho při vývoji hnal kupředu, byla nespokojenost s dosavadním Deweyovým desetinným tříděním. Rozpor viděl v tom, že dokumenty byly rozčleněny ještě dříve, než existovaly v systému. Sám přiznává, že se nechal inspirovat při návštěvě Londýna v hračkářství. Hračka, která využívala různé spojovací prvky pro tvoření nových objektů, mu vnukla prvotní námět. Nový systém organizace nejdříve zkoušel v knihovně v Madrasu, kde pracoval. Ze začátku postupoval způsobem pokus omyl, z chyb se poučoval a postupně svůj návrh vylepšoval. Název poté vychází z interpunkčního znaménka, které má za cíl oddělit více prvků. Dvojtečka je pouze jenom jeden z pěti prvků, jež systém využívá.[11]

, (čárka) = Osobnost (primární aspekt a výrazovost)

(středník)= Látka (z čeho se objekt skládá)
(dvojtečka)= Energie (akce související s předmětem)

. (tečka)= Místo (kde informace probíhá)

‘ (apostrof)= Čas (v jakém čase se děje)
Tato soustava je souhrnně označována PMST (z ang. Personality, Matter, Energy, Space and Time=PMST). Prostřednictvím těchto znamének se jednotlivé dokumenty daly blíže specifikovat a rozčlenit. Postupem času vydal Ranganathan, další edice. K větší změně došlo a ž u čtvrté edice v roce 1952, kdy došlo ke změně základních prvků. Pojem látka v budoucnu rozdělil na 2 podbody a to: vlasnost (MP) a metoda (MM). Určité pojmy se mohou dostat do dvou či více skupin. Pro takové případy se odlišuje jejich priorita číslem před písmenem. Při notaci se používali i daší znaménka jako např.: + označovalo víceslovný výraz nebo “ označovaly bibliografickou formu. Dokumenty se jednotlivě třídily do specifických kategorií. Jejichž seznam je zde(jednotlivé kategorie měly i své podsložky; ty se doplnily číslem za úvodním symbolem): B Matematika N Umění C Fyzika O Literatura D Inženýrství P Lingvistika E Chemie Q Náboženství F Technologie R Filosofie G Biologie S Psychologie H Geologie T Výchova I Botanika U Geografie J Zemědělství V Historie K Zoologie W Politická věda L Medicína X Ekonomie M Užité umění Y Sociologie Δ (delta) Mysticismus a spiritualismus Z Právo

1 Věda o komunikaci 5 Výstavní technika 2 Knihovnická věda 6 Muzeologie 3 Knižní věda 7 Systémový výzkum 4 Masová komunikace 8 Management

Poté následovaly ještě další dvě edice, přičemž poslední napsal 12 let před svou smrtí. V jeho práci pokračoval Documentation and Training Centre se zatím poslední sedmou edicí; ta se skládá z pěti částí. Nutno podotknout, že se jedná spíše o příručku jak pracovat s klasifikačním systémem.[12]
Dvojtečková klasifikace dala podle mnohých odborníků položit základy pro budoucí klasifikační systémy. Kritici tvrdí, že je tento typ určený spíše pro vysokoškolské knihovny než pro běžné veřejné, ale ne významu Ranganathanova díla to nic nemění. Otázkou pouze zůstává, jaký názor by měl sám Ranganathan na web a jeho strukturu. Odborníci přirovnávají světový vyhledávač Yahoo! právě k dvojtečkové metodě, jelikož i Yahoo! kombinuje fasety, aby dosáhl relevantních výsledků. Původní model se dlouhou dobu používal především v indických knihovnách, kde si autora i v současnosti velmi váží. Odborníky je dále vyzdvihována pružnost a přesnost oproti jiným metodám a jeho zřetel na aspekty hledání. Po Deweyho známější metodě desetinného třídění, se bohužel nakonec tak neprosadila a to kvůli své komplikovanosti.


Citace a odkazy na použité zdroje

  1. ↑ Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/
  2. ↑ ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation
  3. ↑ ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana
  4. ↑ Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/
  5. ↑ MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888
  6. ↑ Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931
  7. ↑ BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm
  8. ↑ NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf
  9. ↑ GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf
  10. ↑ NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webology.org/2004/v1n2/a8.html
  11. ↑ KELSCH, Susan. Ranganathan’s Colon Classification in 1500 Words or Less [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://kelschindexing.com/colonclassification.html
  12. ↑ BLÁHOVÁ, Kateřina. Dílo a život S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=29
Citováno z „https://wiki.knihovna.cz/index.php?title=Shiyali_Ramamrita_Ranganathan&oldid=29805“