Shiyali Ramamrita Ranganathan: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | ||
'''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy. | '''Shiyali Ranmarita Ranganathan''' (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy. | ||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
{{Infobox Vědec | {{Infobox Vědec | ||
|jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan | |jmeno = Shiyali Ranmarita Ranganathan | ||
| + | [[Soubor:07mp_muthiah2_jpg_380717g.jpg|thumb|right|300px|Shiyali Ranmarita Ranganathan (zdroj: pense-ai.com.br )]] | ||
|datum_narozeni = 12. srpen 1892 | |datum_narozeni = 12. srpen 1892 | ||
|misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie | |misto_narozeni = Shiyali, Tamil Nadu, Indie | ||
Verze z 19. 4. 2013, 07:21
Shiyali Ranmarita Ranganathan (12. 8. 1892, Shiyali, Tamil Nadu- 27. 9. 1972, Bengalúru) byl indický matematik, filozof, pedagog, klasifikcionista a knihovník. Patřil mezi největší osobnosti 20. století v oboru knihovnictví a informační vědy. Za svůj dlouhý život formuloval různé zákony, principy nebo teorie. Jeho myšlenky jsou založeny na vědeckých principech a mají uplatnění i v dnešní době. Jeho práce se často střetává s další významnou osobností, a to s: Melwilem Deweym. Bývá také označován jako: „Otec knihovnictví“. Datum narození tohoto revolucionáře je každoročně označován jako Národní knihovnický den v Indii. Jeho nejvýznamnější díla jsou publikace: Dvojtečkové třídění a 5 zákonů knihovnictví. V obou případech se jedná o knihy, jejichž obsahy se posléze staly revolučními prvky a v knihovnickém oboru zásadními pojmy.
| Shiyali Ranmarita Ranganathan | |
|---|---|
Shiyali, Tamil Nadu, Indie | |
| Datum a místo úmrtí |
27. září 1972 Bengalúru |
| akutní bronchitida | |
| první manželka Rukmani (zemřela po neštastné autonehodě), druhá manželka Sarada, s ní měl jediného syna, jež se jmenoval Shri. R. Yogeshwar | |
| Shiyali, Zurich, Londýn | |
| Indie | |
| Vzdělání | magisterský titul v oboru Matematika na škole Madras Christian College, obor Knihovnictví na vysoké škole v Londýně |
| Pracoviště | University of Madras |
| čestný titul Národního profesora knihovní vědy , čestný člen indické asociace speciálních knihoven a informačních center další | |
| Známý pro | Pět zákonů knihovnictví Dvojtečkové třídění Classified Catalogue Code |
Život
Shiyali Ramamrita Ranganathan se narodil 9. srpna 1892 ve vesnici Shiyali, v okrese Tanjur, jenž se nachází v indickém státě Madras. Rodina patří k početné místní bráhmanské komunitě vysoké vážnosti. Ramamrita byl prvorozeným synem. Mimoto měl dva bratry a sestru; jeden z bratrů zemřel ještě v dětství. Už od svého dětství byl Ranganathan často churavý a slabé tělesné konstrukce. Teprve až v pozdějších letech tyto problémy ustoupily. [1] V roce 1907 se poprvé oženil, vzal si ženu Rukmani, která však po nehodě zemřela v roce 1928. V roce 1929 se oženil podruhé. Vzal si Saradu, která byla Ranganathanovi velmi oddaná. Pomáhala mu nepřetržitě s jeho knihovnickou profesí. Měli pouze jednoho syna, který se jmenoval Shri. R. Yogeshwar. [2] Otec N. Ramamrita Iyer (1866-1898) patřil mezi významné bráhmanské zemědělce a ve vesnici Ubhayavedanthapuram, k níž původem náležel, vlastnil rozsáhlá rýžová pole. Byl považován za vzdělaného a kultivovaného muže, zejména proto, že pravidelně předčítal a vykládal pasáže z Rámájany. Ranganathanova matka Seethalakshmi (1872-1953) byla prostá a velmi nábožensky založená žena. Svého manžela přežila bezmála o šedesát let a život ukončilo až nešťastné zranění popálením. [3] Navzdory tomu, že vydělával slušné peníze si nekupoval drahé jídlo ani šaty. Jedl lehce, nepil kávu ani čaj. Nosil prosté domácí oděvy. Obvykle chodíval a pracoval v knihovně bosý. Říkal, že knihovna byla jeho domovem, a doma se v botách nechodí.[4] Když 27.září 1972 v Bangalore zemřel, svět tak ztratil váženého zakladatele knihovnictví a informační vědy.[5]
Dílo
Celý svůj život Ranganathan věnoval své práci. Snažil se být revolucionářem a neustále pomáhat a zlepšovat nejen systémy knihoven, ale i jejich poslání uživatelům. Jeho jméno bude už zřejmě navždy spojeno s jeho dvěma stěžejními díly. Jedná se o: Dvojtečkové třídění a Pět zákonů knihovnictví. Především druhé dílo je určitým způsobem synonymem pro Ranganathanovo jména.
Pět knihovních zákonů
Kniha, kterou Ranganathan napsal v roce 1931 je někdy označována jako knihovnická bible a odborníci se shodují, že patří k pilířům knihovnictví v moderní době. Jedná se o prohlášení, které má vystihovat ideální knihovnické služby a přístup knihoven. Znění jednotlivých zákonů zní: 1. Knihy jsou určeny pro použití.
2. Každý čtenář má svou knihu.
3. Každá kniha má svého čtenáře.
4. Ušetřete čas čtenáře.
5. Knihovna je rostoucí organismus[6]
První zákon
Pro knihovny je nezbytné zajistit materiály pro pořízení knih a distribuci čtenářům. Samotná přístup k informacím je stejně důležitý jako jejich zachování, knihovna tedy není pouze skladiště dokumentů. K rozporu a odlišným názorům vede tento zákon v otázce veřejných a soukromých knihoven. Zatímco Rangathan bojoval celý život za rovnostářský přistup k informacím a umožnění přístupu do knihoven co nejširší veřejnosti, jiní byly proti a pro za vedení soukromých knihoven. Úzce se zde dotýká i umístění knihoven, které by měly dle jeho konceptů být umístěny především v centrech měst a ne na okrajích. Mělo by se jednat o kulturní střediska měst s dobrou přístupností. Výsledkem tohoto by mělo být optimální využití zdrojů, služeb a zařízení.
Druhý zákon
Dotýká se především postoje čtenáře ke knihám. Všichni čtenáři mají různé záliby a je potřeba bojovat proti cenzuře a nerovnému přístupu. Údělem knihoven je najít cestu čtenáře ke knihám a odstranit bloky, které mu v tom brání. Důsledkem je tedy zejména přístup k uspokojení potřeb čtenáře (odstranění informačního požadavku o problém). Je tedy nutné dbát komplexně i na stav knihovního fondu.
Třetí zákon
Cesta knihy ke svému správnému čtenáři není vždy jednoduchá a v nesprávných rukou může mít podstatně odlišný výsledek. Tohoto úkolů se knihovny mají ujmout za pomocí referenčních služeb.
Čtvrtý zákon
Time management hraje klíčovou roli k úspěchu v životě. Služby knihovny mají za cíl čas čtenáře šetřit. To se týká celé koncepce fungování knihoven, jež se skládá z organizace, šíření informací, vývoj metod a dalších prvků, které mohou tento faktor svým uživatelům pomoci snížit. Výsledkem úspěšných kroků je úprava a konsolidace informací do vhodných forem, které spoří čas na tom správném místě. V tomto bodě také zmiňuje fakt, že knihovna svým systémem nesmí odradit potenciální nové uživatele.
Pátý zákon
V posledním bodě se dotýká vývoje knihoven. Zmiňuje, že knihovna není klasické zařízení, s pevnou výstavbou, nýbrž že se celý svůj čas mění a vyvíjí. Rostoucí bibliografické nabídky, zájmy čtenářů či nové technologie jsou činitelé, které nejvíce s podobou pohybují. Varuje tak před stagnací fungování těchto institucí. Nutná je neustálá osvěta svých zaměstnanců a zájem knihovny o dění mimo ni. Zpětná vazba uživatelů v tomto bodě hraje zásadní roli. [7]
Tyto zákony se ukázaly v průběhu let nadčasové a většina z nich by měla platit i v současnosti. Jelikož žijeme zhruba 80 let po sepsání této knihy, různé modifikace přišly. Nutno zmínit, že současné knihovnictví je úplně jinde než právě před 80 lety. Přesto poskytují určité základy a myšlenky, kterých by se měly knihovny i dnes držet. V roce 1992 navrhl James R. Rettig šestý zákon, který by předešlé doplnil. Zněl: „Every reader his freedom“ (v překladu: „Každý čtenář má svou svobodu“). Stahuje se však pouze služby (výuka nebo poskytování informací).[8]
Postupem času vzniklo nepřeberné množství obměn, na původních 5 knihovnických zákonů od Ranganathana. Tyto modifikace se vztahují na moderní knihovnictví, ale i na obory mimo ně.
Varianty
Pět nových zákonů knihovnictví
Michael Gorman pozměnil v roce 1995 původních pět zákonů. Osvoji úpravu označil jako: „Pět nových knihovnických zákonů“; jejich obsah je:
1. Knihovny slouží lidstvu.
2. Respektujme všechny formy, kterými jsou znalosti předávány.
3. Použijme inteligentní technologie pro zlepšení služeb.
4. Chraňme volný přístup k znalostem.
5. Ctěme minulost a vytvářejme budoucnost.[9]
V Gormanově návrhu, je dobře vidět, že se drží původní myšlenky a pokusil se zakomponovat nové možnosti, které současná doba umožnuje.
- ↑ Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/
- ↑ ABU BAKAR, Julinah Sabria Binte. Dr. Shiyali Ramamrita Ranganathan [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/somasundram.c/dr-s-r-ranganathan-a-biographical-presentation
- ↑ ŠKOPÍK, Pavel. Život a dílo S. R. Ranganathana [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.ikaros.cz/zivot-a-dilo-s-r-ranganathana
- ↑ Father of Indian Library Science [online]. [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://libraryforall.tripod.com/sr.html/
- ↑ MISHRA, Anil Kumar. S.R.Ranganathan: Father of Library Science [online]. [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/anilmlis/ranganathan-biography-1830888
- ↑ Ranganathan, S.R. The Five Laws of Library Science. London: Edward Goldston. 1931
- ↑ BHATT, Rakesh Kumar. Relevance of Ranganathan's Laws of Library Science in Library Marketing [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://www.webpages.uidaho.edu/~mbolin/bhatt.htm
- ↑ NORUZI, Alireza. Application of Ranganathan's Laws to the Web [online]. [cit. 2013-04-11]. Dostupné z: http://eprints.rclis.org/7252/1/Application_of_Ranganathan%27s_Laws_to_the_Web.pdf
- ↑ GORMAN, Michael. Fiwe New Laws of Librarianship [online]. [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://cdigital.uv.mx/bitstream/123456789/6150/1/Michael%20Gorman%20-%20Five%20new%20laws%20of%20librarianship.pdf
