Klementinum: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ <ref> OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. </ref> a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku. | Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ <ref> OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9. </ref> a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku. | ||
| + | |||
| + | |||
| + | == Historie == | ||
| + | Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ <ref> VOIT, Petr. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1. </ref> Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ <ref> RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. Jezuité a Klementinum. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4. </ref> Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou. | ||
Verze z 31. 1. 2013, 13:19
Autor: Katrin Kalay
Klíčová slova: Klementinum
Synonyma: --
Související pojmy:
- nadřazené: Praha, barokní architektura, kulturní památka, jezuité
- podřazené: barokní knihovní sál, astronomická věž, zrcadlová kaple, kostel sv. Klimenta, Vlašská kaple, kostel Nejsvětějšího Salvátora
Pražské Klementinum je v současné době sídlem Národní knihovny České republiky. Jeho rozsáhlý areál se rozprostírá na Starém Městě mezi Karlovou, Křížovnickou a Platnéřskou ulicí. „Klementinum vybudované na ploše dvou hektarů je jedním z největších stavebních komplexů v Evropě“ [1] a je považováno za významnou českou kulturní a historickou památku.
Historie
Historický vývoj Klementina sahá až do románského slohu, kdy byl postaven kostel sv. Klimenta. „Důležitou etapou se stalo období počínající rokem 1232, kdy okolo kostelíka začal vyrůstat dominikánský klášter.“ [2] Ve 14. století pak došlo ke sdružení s Univerzitou Karlovou a probíhala zde výuka jejích studentů. Roku 1556 přišli do Prahy jezuité, usadili se zde a začali plánovat stavbu jezuitské koleje. „Slavnostní položení základního kamene se konalo dne 8. prosince 1653.“ [3] Barokní výstavba byla ukončena v roce 1726 a podílelo se na ní mnoho významných architektů (Carlo Lurago, Francesco Lurago, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer atd.) a dalších umělců (Jan Hiebl, Jan Jiří Heinsch, Ignác Viktorin Raab, Josef Kramolín, Jan Jiří Bendl, Petr Brandl). Po zrušení jezuitského řádu byly Klementinské knihovny spojeny s Novou karolinskou knihovnou a roku 1777 vznikla Veřejná c. k. univerzitní knihovna. Název knihovny sídlící v Klementinu se ještě několikrát změnil, až byla v roce 1990 pojmenována Národní knihovnou.
- ↑ OULÍKOVÁ, Petra. Klementinum: průvodce. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 5 ISBN 80-7050-491-9.
- ↑ VOIT, Petr. Pražské Klementinum. Praha: Národní knihovna v Praze, 1990. S 9. ISBN 80-901092-4-1.
- ↑ RICHTEROVÁ, Alena a ČORNEJOVÁ, Ivana. Jezuité a Klementinum. Vyd. 1. Praha: Národní knihovna České republiky, 2006. S. 31. ISBN 80-7050-485-4.
