Elektronické volby

Autor: Kateřina Petrová
Klíčová slova: e-government, volby
Synonyma: e-volby, e-voting
Související pojmy:

Nadřazené – e-government, eParticipace

Podřezené - ----

Charakteristika:

Elektronické jsou volby, při kterých občané – voliči volí prostřednictvím počítače a internetu. Ale také například s použitím digitální televize či pomocí SMS zpráv. Volební hlas se zde vyskytuje pouze v elektronické podobě. V zahraničí je již částečně tento způsob hlasování využíván, a to zejména v Nizozemsku, USA, Spojeném království, Švýcarsku a Estonsku.

Typy elektronických voleb:

Elektronické volby dělíme v zásadě do dvou typů. První skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím elektronického zařízení, definovaného zákonem, které je umístěno v místě stanoveném zákonem (volební místnosti), zpravidla označované jako „poll-site electronic voting“.
Druhou skupinu tvoří volby provedené v přesně definovaném čase prostřednictvím libovolného elektronického zařízení, splňujícího pouze technické požadavky kompatibility se zvoleným volebním systémem, umístěným v libovolném místě planety s nutnou dostupností komunikačního prostředí. Tato skupina řešení je zpravidla označovaná jako „remote electronic voting“, v terminologii užívané v EU jako „e-voting“ nebo českým ekvivalentem „e-volby“.

Výhody a nevýhody e-voleb:

Výhody:

E-volby umožňují eliminovat nevýhody „klasického“ systému voleb, tedy zejména:

• Vysoké procento neplatných hlasovacích lístků;
• nízký komfort voličů (a s tím spojené snižování volební účasti);
• nízká dostupnost voleb pro znevýhodněné spoluobčany;
• nemožnost autokorekce odevzdaného hlasu voličem;
• vysoké náklady.

Vedle toho elektronické volby poskytují i řadu specifických výhod:

1. Potenciálně vyšší voličská účast – nejčastěji uváděný důvod pro zavedení e-voleb. Vzdálená elektronická volba by pomohla občanům, kteří se nenacházejí v místě bydliště, či se z různých důvodů nemohou dostavit k volební urně. Předpokládá se také, že alternativa elektronické volby je přitažlivá pro mladou generaci
2. Rychlost sčítání a vyhodnocování hlasů – takřka nezpochybnitelný argument. Přepočítávání papírových volebních lístků těžko může soutěžit s počítačem. V případě zabezpečení je i riziko chyby a netransparentnosti nižší.
3. Menší finanční náklady – pokud by byla „papírová“ volba nahrazena elektronickou,, odpadlo by tištění a distribuce volebních lístků
4. Přiblížení voličů k politikům, možnost snadných referend – přímá participace občanů na správě země dosud nebyla možná z organizačně-technicko-finančních důvodů. To e-volby řeší, v podstatě se jen vyjádříte k anketní otázce na serveru
5. Nezpochybnění volebního hlasu – pokud předpokládáme odpovídající zabezpečení, tak volič nemůže volit dvakrát, nemůže svůj hlas změnit a nelze zpětně zjistit ani voličovu identitu, ani jeho volbu

Nevýhody:

1. Nebezpečnost – nejvýznamnější a nejčastěji zmiňovaný argument. Pokud bude volič hlasovat ze svého počítače, jak zajistíme bezpečnost u uživatele, aby nikdo nemohl počítač k volbě vzdáleně zneužít ještě před šifrováním a zabezpečenou komunikací mezi voličem a volebním serverem? Jak na viry, které se umí spustit v konkrétní hodinu a mohly by poškodit mnoho počítačů voličů? A co hromadné útoky ve stejném okamžiku, které by mohly přetížit a vyřadit volební servery? Tyto a další možné otázky si kladou odpůrci e-voleb, aniž by příznivci uměli přesvědčivě odpovědět. Na stranu pochybovačů se občas přidávají i odborníci, kteří nevěří v systém, jenž by zaručil ochranu identity voliče.
2. Účast voličů se nezvýší – jinými slovy: zvýšit se může, ale pouze krátkodobě či nepatrně. Ti kdo volit chtějí, k volbám půjdou. Méně zodpovědné elektronická volba nepřesvědčí.
3. Volba není přímá – e-volby v ČR naráží na právní překážky. Ústava České republiky požaduje volby tajné, všeobecké, rovné a přímé. Minimálně poslední požadavek může vyvolat právní diskuse – jestli je možno hlasování prostřednictvím počítače pokládat za volbu přímou
4. Riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů – tento argument trochu souvisí s předchozím. Tím, že volič není za plentou a není při volebním aktu viděn, stoupá riziko toho, že mu nebude umožněno svobodně hlasovat podle jeho nejlepšího přesvědčení.
5. Vysoké náklady – pilotní a zkušební projekty e-voleb budou bezpochyby nákladné (s tím jsou spojené i možné netransparentně zadávané zakázky IT společnostem).
6. Vyčleňování obyvatelstva – pod tímto názorem se skrývá obava, že pořítačově méně gramotní lidé, kteří nechtějí využívat informační technologie, budou diskriminováni.

Elektronické volby v Evropě:

Rada Evropy vydala v roce 2004 nezávazné doporučení členským státům k začlenění e-volebních systémů do národních volebních legislativ. Ve většině evropských zemí probíhají různé projekty nebo testy možných systémů e-voleb, a to buď na národní, nebo místní úrovni.

Použitá literatura:

• JEŠUTA, Martin. Elektronické volby - nástroj eParticipace [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czrestart.cz/egovernment-eparticipace/elektronicke-volby-nastroj-eparticipace
• KOPECKÝ, František. E-volby. CEVRO REVUE [online]. 2006, č. 1. Dostupné z: http://www.estat.cz/zpravy/estat-v-mediich/e-volby/
• ŠINDELÁŘ, Petr. Elektronické volby. Magazí egovernment: e-democracy [online]. 2006, č. 4. Dostupné z: http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-06/4.pdf
• ŠPAČEK, David. EGovernment: cíle, trendy a přístupy k jeho hodnocení. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2012, xix, 258 s. Beckova edice ekonomie. ISBN 978-807-4002-618.
• ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu v České republice: právní a technický průvodce. 1. vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007, 172 s. ISBN 978-808-7041-253.
• VANÍČEK, Zdeněk. Právní aspekty eGovernmentu v ČR. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-807-2018-550.