Veřejná knihovna: Porovnání verzí
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
==Charakteristika== | ==Charakteristika== | ||
| − | + | Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují knihovnické, vzdělávací a informační služby. ''Směrnice IFLA/ UNESCO pro rozvoj'' definuje veřejnou knihovnu jako organizaci, která poskytuje veřejnosti přístup k informacím, vědomostem a umělecké tvorbě skrze rozmanité služby a zdroje. Veřejné knihovny jsou podporovány, dotovány a zřizovány národní, regionální či místní správou, eventuelně jinou společenskou organizací. Služby veřejné knihovny se poskytují bez rozdílu všem, nezávisle na věku, rasovém původu, pohlaví, víře, národnosti, jazyku či sociálním postavení. <ref><''Služby veřejných knihoven.'' 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.></ref> | |
| − | + | Podle ''manifestu UNESCO o veřejných knihovnách'' z roku 1994 je veřejná knihovna „místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“<ref name="Manifest UNESCO"> Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: ''Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR'' [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm</ref> | |
| − | + | Knihovna má za úkol nabízet speciální fondy a služby těm lidem, kteří nemohou či nejsou schopni využívat služby obvykle nabízené. Jedná se například o nemocniční pacienty, duševně či tělesně postižené lidi, vězně či jazykové menšiny.<ref name="Manifest UNESCO"/> | |
| − | Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[knihovní zákon]]) , který je platný od 1. ledna 2002. | + | Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb ([[knihovní zákon]]), který je platný od 1. ledna 2002. |
| − | Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. | + | Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. Tato evidence poskytuje informace o zařazení veřejných knihoven do systému a jejich přehled.<ref>< Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o veřejných knihovnách. In: ''Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR'' [online]. 2001 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZakonDuvZpr.htm ></ref> |
==Veřejné knihovnické a informační služby== | ==Veřejné knihovnické a informační služby== | ||
Verze z 30. 12. 2012, 17:02
Autor: Sylva Šimůnková
Klíčová slova: veřejná knihovna, knihovní zákon, veřejné knihovnické a informační služby
Synonyma: bibliotéka, knižnice, knihovna s veřejným přístupem, veřejně přístupná knihovna, lidová knihovna
Související pojmy:
- nadřazené – informační instituce, kulturní instituce, vzdělávací instituce
- podřazené – národní knihovna, krajská knihovna, základní knihovna, specializovaná knihovna, komunitní knihovna, městská knihovna, obecní knihovna, regionální knihovna
Charakteristika
Veřejné knihovny jsou významné kulturní a vzdělávací instituce, které poskytují knihovnické, vzdělávací a informační služby. Směrnice IFLA/ UNESCO pro rozvoj definuje veřejnou knihovnu jako organizaci, která poskytuje veřejnosti přístup k informacím, vědomostem a umělecké tvorbě skrze rozmanité služby a zdroje. Veřejné knihovny jsou podporovány, dotovány a zřizovány národní, regionální či místní správou, eventuelně jinou společenskou organizací. Služby veřejné knihovny se poskytují bez rozdílu všem, nezávisle na věku, rasovém původu, pohlaví, víře, národnosti, jazyku či sociálním postavení. [1]
Podle manifestu UNESCO o veřejných knihovnách z roku 1994 je veřejná knihovna „místní branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivců i společenských skupin.“[2]
Knihovna má za úkol nabízet speciální fondy a služby těm lidem, kteří nemohou či nejsou schopni využívat služby obvykle nabízené. Jedná se například o nemocniční pacienty, duševně či tělesně postižené lidi, vězně či jazykové menšiny.[2]
Veřejné knihovny poskytují veřejné knihovnické a informační služby, které upravuje zákon č.257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), který je platný od 1. ledna 2002. Veřejné knihovny jsou vedeny v evidenci veřejných knihoven, kterou spravuje Ministerstvo kultury. Tato evidence poskytuje informace o zařazení veřejných knihoven do systému a jejich přehled.[3]
Veřejné knihovnické a informační služby
Činnost veřejných knihoven je v zákoně č. 257/2001 definována následovně:
„(1) Veřejné knihovnické a informační služby spočívají
- a. ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny nebo prostřednictvím meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny,
- b. v poskytování ústních bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší,
- c. ve zprostředkování informací z vnějších informačních zdrojů, zejména informací ze státní správy a samosprávy,
- d. v umožnění přístupu k informacím na internetu, ke kterým má knihovna bezplatný přístup
(2) Veřejné knihovnické a informační služby, uvedené v odstavci 1, je provozovatel knihovny povinen poskytovat bezplatně, s výjimkou
- a. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny, které mají povahu rozmnoženin zvukového či zvukově obrazového záznamu,[4]
- b. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů jiných knihoven zprostředkováním jejich rozmnoženin v rámci meziknihovních reprografických služeb,
- c. zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovních fondů knihoven v rámci mezinárodních meziknihovních služeb.
(3) Provozovatel knihovny může poskytovat další služby spočívající zejména
- a. v umožnění přístupu k placeným informacím na internetu
- b. v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti,
- c. ve vydávání tematických publikací,
- d. v poskytování reprografických služeb,
- e. v poskytování písemných bibliografických, referenčních a faktografických informací a rešerší.
(4) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat za poskytování knihovnických a informačních služeb, uvedených v odstavci 2 písm. a) až c), a dalších služeb úhradu skutečně vynaložených nákladů.
(5) Provozovatel knihovny je oprávněn požadovat úhradu nákladů vynaložených na administrativní úkony spojené s evidencí uživatelů knihovny.
(6) Provozovatel knihovny je povinen zajistit rovný přístup všem k veřejným knihovnickým a informačním službám a dalším službám poskytovaným knihovnou.
(7) Provozovatel knihovny vydá knihovní řád, v němž stanoví podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb.“[5]
Systém veřejných knihoven
Dle zákona č. 257/2001 Sb. „(1) Systém knihoven tvoří
- a) Národní knihovna České republiky (dále jen "Národní knihovna"), Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana, Moravská zemská knihovna v Brně, zřízené Ministerstvem kultury (dále jen "ministerstvo"),
- b) krajské knihovny, zřízené příslušným orgánem kraje,
- c) základní knihovny, zřízené příslušným orgánem obce,
- d) specializované knihovny.“[5]
Druhy knihoven
Národní knihovna
„Národní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem doplněným specializovanými fondy (…), trvale uchovává konzervační fond a historický fond (…), je centrem systému knihoven. V systému knihoven vykonává koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, standardizační, metodické a poradenské činnosti (…).“[5]
Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana a Moravská zemská knihovna v Brně
„Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana je knihovnou s univerzálním knihovním fondem; trvale uchovává konzervační fond a historický fond.“[5]
„Moravská zemská knihovna v Brně je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy; trvale uchovává konzervační fond a historický fond. Plní funkci krajské knihovny v Jihomoravském kraji.“[5]
Krajská knihovna
„Krajská knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem, případně doplněným specializovanými fondy (…), trvale uchovává konzervační fond a historický fond (…), je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti (…), plní a koordinuje plnění regionálních funkcí vybraných základních knihoven v kraji (…).“[5]
Základní knihovna
„Základní knihovna je knihovnou s univerzálním knihovním fondem nebo se specializovaným knihovním fondem (…), je součástí systému knihoven vykonávajících informační, kulturní a vzdělávací činnosti.“[5]
Specializovaná knihovna
„Specializovaná knihovna je knihovnou se specializovaným knihovním fondem (…), je součástí systému knihoven vykonávající koordinační, odborné, informační, vzdělávací, analytické, výzkumné, metodické a poradenské činnosti (…).“[5]
Rozdělení knihoven podle kritéria dostupnosti služeb pro veřejnost
- Veřejné knihovny – jsou dostupné veřejnosti a služby jimi nabízené jsou poskytovány všem, pro služby výpůjční je však většinou nutné zřízení čtenářského průkazu. Veřejné knihovny organizují veřejnosti dostupné vzdělávací a kulturní akce.
- Knihovny obecní, městské, krajské a národní – vlastní univerzální fond a mnohdy obsahují speciální sbírku, která se vztahuje k určitému místu či regionu.
- Specializované knihovny – jsou zaměřeny na jednotlivé obory lidského vědění – patří sem knihovny pedagogické, muzejní, lékařské, technické, právnické, zemědělské atd.
- Vysokoškolské knihovny – obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů zaměřený na zabezpečení vyučovaných oborů
- Specializované knihovny umístěné v neveřejných objektech – jsou to knihovny, které obsahují specializovaný fond elektronických a tištěných zdrojů a nachází se v nemocnicích, výzkumných ústavech, obchodních a výrobních organizacích atd.
- Zámecké knihovny – knihovny, které se trvale nachází na šlechtickém sídle a jejichž správnou se zabývá Národní muzeum v Praze.
- Školní knihovny – jsou zřizovány a udržovány z rozpočtu školy, jsou určeny učitelům a žákům a nachází se v prostorách základních, středních či vyšších odborných škol. [6]
Poznámky:
- ↑ <Služby veřejných knihoven. 1. vyd. Praha: Svaz knihovníků a informačních pracovník, 2002, 127 s. ISBN 80-858-5114-8.>
- ↑ 2,0 2,1 Manifest UNESCO o veřejných knihovnách 1994. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2000 [cit. 2012-12-11]. Překlad Jindřich Pilař. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/Manifest_UNESCO.htm
- ↑ < Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o veřejných knihovnách. In: Informace pro knihovny - Knihovnický institut NK ČR [online]. 2001 [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ZakonDuvZpr.htm >
- ↑ < § 38 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon).>
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 5,7 < Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), [online]. [cit. 2012-12-11]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/literatura-a-knihovny/Zakon-c--257-2001-Sb.doc>
- ↑ <ŠKARABELOVÁ, Simona, NESHYBOVÁ, Jarmila. Ekonomika kultury a masmédií [online]. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 210 s. [cit. 2012-12-13]. ISBN 978-802-1042-674. Dostupné z: http://is.muni.cz/el/1456/podzim2010/MKV_EKKU/um/EKMS_elektronicka_skripta.pdf>
