Vědecká teorie: Porovnání verzí
| Řádek 38: | Řádek 38: | ||
'''Příklady teorií:''' | '''Příklady teorií:''' | ||
| − | Platné vědecké teorie: | + | Platné vědecké teorie: teorie relativity, teorie strun, teorie her, teorie všeho, Evoluční teorie, teorie vědy |
| − | |||
| − | teorie relativity, teorie strun, teorie her, | ||
| − | |||
| − | teorie všeho | ||
| − | Evoluční teorie | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | Překonané vědecké teorie: Geocentrismus, Heliocentrismus, Lamarckismus, Naivní teorie množin, Čtyři základní tělesné šťávy | ||
| + | ---- | ||
Použitá literatura | Použitá literatura | ||
Verze z 13. 12. 2012, 22:40
Autor: Pavla Otrasová
Klíčová slova: teorie, věda, vědecký výzkum, falzifikační kritérium
Synonyma: vědecký názor
Související pojmy:
nadřazené - vědecký zákon
podřazené - vědecká hypotéza
Definice teorie
Vědecká teorie je soubor vědeckých tvrzení a pojmů, které poskytují vysvětlení zkoumaného fenoménu, jímž se daná teorie zabývá. Vědci vytváří své teorie na základě hypotéz. Pomocí vědeckých metod, experimentováním a pozorováním, shromaždují důkazy s jejichž pomocí pak potvrzují platnost teorie. Teorie je uznána jako teorie v případě, že jsou vyloučená jiná možná vysvětlení. Kvalita teorie je posuzována na základě kritérií v oblasti výzkumu. K posouzení platnosti teorie a určení, zda-li patří do empirické vědy nebo metafyziky, je využíváno takzvané falzifikační kritérium. V současné době existuje řada uznávaných teorií a také zamitnutých teorií. Teorie musí být výstižná, logicky sestavená, musí odpovídat dostupným vědeckým datum, odolat testování a být konkurence schopná vůči dalším vědeckým teoriím.
Falzifikační kritérium
Autorem falzifikačního kritéria je filosof Karl Popper. Vědci se snaží nalézt data a platná tvrzení, která podporují jejich teorie. Podle Poppera je ale důležité, abychom nehledali pouze data, která jsou v souladu s teorií, ale naopak se zaměřili na data, která jsou s danou teorií v rozporu. Pokud lze nalézt data, která s teorií nekorespondují, vědecká teorie pak vyhovuje falzifikaci. Podle Poppera jsou vědci takováto data vyhledávat a prozkoumávat. Falzifikační kritérium je využíváno především k tomu, aby se určilo, zda-li je teorie metafyzická a nebo empirická. Pokud teorii nelze posoudit pomocí falzifikace, tak je teorie metyfyzická, pokud lze, je naopak empirická.
Rozdělení vědecké teorie:
Vědecké teorie můžeme dělit několika různými způsoby. Nejznámnější a nejpoužívanější dělení je podle vědních disciplín (fyzika, psychologie, sociologie, matematika). Další rozdělení teorií je na metafyzické teorie a empirické teorie. Empirická teorie je ta, která je založena na zkušenostech a také tak potvrzována. Metafyzická teorie není zkušenostně nijak prokázána a její závěry nelze spolehlivě doložit. Dále se teorie dělí podle dosahu. Velké teorie jsou obecné a abstraktní, obsahující řiroké téma. Střední teorie jsou časově/prostorově ohraničené a zaměřují se na určité oblasti. Malé teorie se zaměřují pouze na vztahy či události.
Složení teorie:
Každá teorie se skládá z několika prvků. Základním prvkem jsou koncepty. Koncepty popisuji objekty, jejich vlastnosti a nebo také fenomény. Koncepty jsou základními stavebními prvky teorie pomocí nichž teorie popisuje, načrtává a charakterizuje pojmy či myšlenky. Další důležitou součastí teorie jsou vědecké pojmy. Vědecké pojmy popisují fungování entit. Nejsou neměnné, postupem času se mohou vyvíjet a měnit svůj význam podle potřeb a změn ve vědě. Použitím těchto dvou prvků je pak teorie schopná popsat fungování zkoumaného fenoménu.
Příklady teorií:
Platné vědecké teorie: teorie relativity, teorie strun, teorie her, teorie všeho, Evoluční teorie, teorie vědy
Překonané vědecké teorie: Geocentrismus, Heliocentrismus, Lamarckismus, Naivní teorie množin, Čtyři základní tělesné šťávy
Použitá literatura
