|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| | + | |
| | + | |
| | = Charakteristika metody výzkumných deníků <br/> = | | = Charakteristika metody výzkumných deníků <br/> = |
| | | | |
| | Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování. | | Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování. |
| − |
| |
| − | <ref name="Reichel">REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. ISBN 9788024730066</ref>
| |
| | | | |
| | = Typy výzkumných deníků <br/> = | | = Typy výzkumných deníků <br/> = |
| Řádek 10: |
Řádek 10: |
| | | | |
| | Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002). | | Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002). |
| − |
| |
| | | | |
| | V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako | | V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako |
| Řádek 52: |
Řádek 51: |
| | | | |
| | = Jak takový průzkum probíhá? = | | = Jak takový průzkum probíhá? = |
| − | == '''Plánování''' ==
| |
| | | | |
| − | <br/>Fáze plánování je u techniky focus groups velmi důležitá, neboť je to oblast, v které se nejvíce odlišuje od standardních kvalitativních metod. Fakt, že se jedná o skupinová interview, s sebou přináší mnoho potřeb plánování.<ref name="Morgan">MORGAN, David L. Ohniskové skupiny jako metoda kvalitativního výzkumu. Vyd. 1. Boskovice: Albert, 2001, 99 s. ISBN 8085834774</ref> Jde především o organizační zajištění, které je velmi důležité a v praxi často rozhodne o celkovém úspěchu výzkumu a určení skupiny účastníků. Dále pak včasné zajištění prostoru, který musí být pro takovou činnost přizpůsoben a také fixace vhodného termínu konání.<ref name="Miovsky">MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Vyd. Praha: Grada, 2006, 332 s. ISBN 80-247-1362-4.</ref>
| |
| | | | |
| − | '''Prostory'''<br/>Místo konání musí vyhovovat velikosti skupiny. Musíme myslet na to, že při větším počtu účastníků bude potřeba vytvořit dostatečně velký kruh, který je jejich nejobvyklejším uspořádáním. Pokud místnost není již upravena speciálně pro provádění výzkumů, musí se vymyslet, kam se umístí zařízení pro audio a videozáznam, tak aby zachycovaly všechny účastníky v uspokojivé kvalitě. Prostory by také měly zabezpečovat základní pohodlí a klid na práci.<ref name="Miovsky"></ref>
| |
| | | | |
| − | '''Řízení'''<br/>Jednou z věcí, která se musí naplánovat, je míra strukturovanosti a s tím související strategie vedení (moderování). V případě nestrukturované skupiny není dopředu vytvořena žádná závazná struktura, podle které by se průběh řídil a moderátor by se měl naopak snažit o vytvoření podmínek pro přirozenou a nijak neřízenou interakci mezi účastníky. Dalšími podobami je polostrukturovaná a dále pak strukturovaná, která je opakem nestrukturované.<ref name="Miovsky"></ref>
| |
| | | | |
| − | '''Účastníci'''<br/>Účastníci výzkumu by měli být takoví, aby měli k výzkumu co říci a aby se při vyslovování svých myšlenek před ostatními cítili bezpečně. Při sestavování skupiny by se mělo zaměřit na to, zda rozdíly v pohlaví, či v rasách, nebudou omezovat míru pocitu bezpečí v diskuzi, nebo ovlivňovat její jasnost a otevřenost.<ref name="Morgan"></ref> Pro účely tohoto výzkumu se obvykle vybírají lidé, kteří se navzájem neznají.<ref name="Morgan"></ref> Hledání vhodných osob se pak provádí na základě krátkého dotazníku, pomocí kterého se zjistí, jestli se v dané domácnosti nachází vhodný kandidát a má zájem o účast ve výzkumu. To se provádí například pomocí screeningových telefonních interview, prováděných buď náhodným vytáčením, nebo podle předem připraveného seznamu. Jejich počet je pak stanoven na základě velikosti požadavků na podrobnosti, potom zda je badatelovým přáním získat představu o reakci na předmět výzkumu od každého, zájmu účastníků na předmětu výzkumu, podle tématu atd. <ref name="Morgan"></ref>
| |
| − |
| |
| − | == '''Průběh sezení''' ==
| |
| − |
| |
| − | '''Základní pravidla'''<br/>• Hovoří vždy pouze jedna osoba<br/>• Nesmí probíhat žádné vedlejší rozhovory se sousedy<br/>• Všichni se budou účastnit<br/>• Nikdo nebude dominantní <ref name="Morgan"></ref>
| |
| − |
| |
| − | '''Fáze zahájení'''<br/>Na úvod je dobré vyřešit rozsazení a seznámit účastníky s pravidly. Dále přichází na řadu představení moderátorů, studie jejich cílů apod. Nejlepší je krátký obecný úvod a co nejrychleji dát prostor pro zapojení účastníků. <ref name="Miovsky"></ref>
| |
| − |
| |
| − | '''Úvodní diskuze''' V této fázi by se mělo snažit o rozhýbání diskuze a uvolnění atmosféry, tak, aby se všichni zapojili a následně se propracovat až k hlavnímu tématu. Během této fáze je dobré účastníky motivovat a povzbuzovat. <ref name="Miovsky"></ref>
| |
| − |
| |
| − | '''Jádro diskuze'''<br/>Část sezení, v jejímž rámci se probírá téma stojící v centru zájmu výzkumu. Je velmi závislá na schopnostech moderátora. Mezi rizika hlavní části, kterým by se měl moderátor snažit předejít, patří především to, aby nevznikla „skupina ve skupině“, to znamená, aby se všichni účastnili více méně stejnou měrou. Moderátor pak udržuje konverzaci živou, dokud přináší relevantní informace, nebo dokud nedojde k vyčerpání časového limitu. <ref name="Miovsky"></ref>
| |
| − |
| |
| − | '''Fáze ukončení'''<br/>V závěrečné části sezení se již nerozvádí hlavní téma a nezačínají se další diskuze. Započaté diskuzní proudy se již jen nechávají doběhnout a nechává se účastníkům prostor pro vyjádření toho, co nestihli vyslovit v průběhu, ale tak, aby už nezačínali nové diskuze, pouze doplnili a také mohou vyjádřit hodnocení průběhu, moderátorů atd. <ref name="Miovsky"></ref>
| |
| − |
| |
| − | '''Závěr výzkumu'''<br/>Následující činnosti již nejsou od ostatních kvalitativních metod příliš rozdílná. Data, která jsou touto metodou nasbírána, jsou dále pak analyzována a je sepsána zpráva o výzkumu. Dat je velká spousta a je potřeba rozlišovat mezi tím, co bylo pro účastníky zajímavé, a tím, co považovali za důležité. Ve zprávě je dobré nejprve oddělit důležitější témata od těch méně důležitých a pak se soustředit na podrobné vykreslení těch důležitých. Psaní zprávy vyžaduje dodržení rovnováhy mezi přímými citacemi účastníků a sumarizací jejich diskuze.<ref name="Morgan"></ref>
| |
| − |
| |
| − | = Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? =
| |
| − | Metoda focus groups je v ISK účinná zejména ve snaze dozvědět se o zkoumané skupině stěžejní informace, které mohou vést ke zlepšení nabízených služeb. Proto tuto metodu využívají mimo jiné vedení knihoven nebo marketingová oddělení.
| |
| − |
| |
| − | == '''Charakteristika současného knihovníka<ref>PARTRIDGE, Helen, Victoria MENZIES, Julie LEE a Carrie MUNRO. The contemporary librarian: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818810000617</ref>''' ==
| |
| − | Výzkum, který prováděl výzkumný tým na australské univerzitě v Brisbane měl za cíl najít znalosti a dovednosti, jimiž můžeme charakterizovat Knihovníka 2.0. Výzkum byl proveden na vzorku 76 knihovníků veřejných, akademických, státních i speciálních knihoven, kteří byli rozděleni do 14 ohniskových skupin. Výzkum ve skupinách probíhal v 8 případech jako moderovaná diskuze s účastníky v uzavřené místnosti. Ostatních 6 skupin komunikovalo prostřednictvím telekonferencí, což umožnilo výzkum rozšířit i na odlehlá australská pracoviště. Sezvání pracovníků knihoven pak probíhalo prostřednictvím personalizovaných e-mailů, které byly adresovány ředitelům knihoven s prosbou poskytnutí svých zaměstnanců k výzkumu.<br/><br/>
| |
| − |
| |
| − | Metodu focus groups autoři použili zejména proto, aby účastníci výzkumu měli možnost formovat vlastní úhly pohledu na základě vyjádření ostatních účastníků skupiny, tedy aby téma Knihovny 2.0 a Knihovníka 2.0 prošlo bohatou diskuzí. To se také projevilo jako správné rozhodnutí, protože za využití následujících otázek vyústilo moderování diskuze ve velice zajímavou sadu charakteristik. Dotazů, na něž účastníci odpovídali, bylo celkem pět:<br/><br/>
| |
| − |
| |
| − | • Co je knihovna 2.0?<br/>
| |
| − | • Jakými dovednostmi a znalostmi disponuje knihovník 2.0 v knihovně 2.0 (a dále)?<br/>
| |
| − | • Chystáte se do Vaší knihovny prosadit nového pracovníka, který bude vést proměnu Vaší knihovny směrem ke Knihovně 2.0. Jaké jsou základní a žádoucí rysy, dovednosti a znalosti knihovníka, které byste zařadili do jeho popisu?<br/>
| |
| − | • Jsou oba pojmy pouze módním výstřelkem?<br/>
| |
| − | • Do jaké míry reprezentují dovednosti a znalosti knihovníka 2.0 nový a odlišný soubor dovedností? Jsou tyto dovednosti skutečně nové?<br/><br/>
| |
| − |
| |
| − | Výzkumný tým na základě diskuzí dospěl k tomu, že ačkoli je pojem Knihovna 2.0 obecně vnímán jako proces změny (ať už změny hodnot, charakteru poskytovaných služeb či využití nových technologií), tak jej pracovníci knihoven charakterizují odlišně. Soubor charakteristik současného knihovníka považují ve vztahu k dřívějším charakteristikám jako proces evoluce, nikoli revoluce. Role knihoven se nijak nezměnila, povaha nabízených služeb však díky nástrojům používaných v knihovnách změnu zaznamenala. Tyto nástroje totiž umožňují uživatelům okamžitý přístup k informacím, uživatelé tedy touto cestou současně knihovnám pomáhají ve tvoření nového obsahu knihoven.
| |
| | | | |
| | + | == '''Plánování''' == |
| | | | |
| − | == '''Vliv internetových hodnocení knih na jejich koupi<ref>LIN, Tom M.Y., Yun Kuei HUANG, Wen I. YANG a Carrie MUNRO. An experimental design approach to investigating the relationship between Internet book reviews and purchase intention: Skills, knowledge and attributes required in a world of emerging technologies [online]. [cit. 2012-10-14]. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0740818807000643</ref>''' ==
| + | < |
| − | V roce 2007 byl publikován výzkum, jehož cílem bylo zjistit, do jaké míry hodnocení knih na knižních internetových portálech (např. prostředí [http://www.amazon.com Amazon] či [http://books.google.com/ Google Books]) ovlivňují zájem čtenáře knihu zakoupit či ne.<br/><br/>
| |
| − | Stěžejním prvkem výzkumu byl vlastní internetový software, který se podobal známým knižním portálům, a na němž probíhala první část výzkumu. 810 studentů ve věku od 17 do 35 let, rozdělených do 27 focus groups, bylo posazeno k počítačům s nainstalovaným softwarem, na němž viděli informace o knize s fotografií a skutečnými i uměle vytvořenými hodnoceními knihy.<br/><br/>
| |
| − | Součástí výzkumu bylo vytvoření 3 nezávislých experimentů. Jednotlivé experimenty řešily následující otázky:<br/>
| |
| − | 1) Má počet a délka hodnocení vliv na zájem knihu zakoupit?<br/>
| |
| − | 2) Působí negativní hodnocení na zájem knihu zakoupit?<br/>
| |
| − | 3) Má pořadí, v němž jsou hodnocení na stránce seřazeny vliv na zákazníkův zájem?<br/><br/>
| |
| − | Závěrem výzkumu bylo mimo odpovědí na předem stanovené otázky i několik zjištění, z nichž některá byla formulována jako doporučení majitelům knižních portálů. Jedním z takových výstupů je i zjištění, že ideálním počtem hodnocení dané knihy je 7 hodnocení, nebo doporučení zařazovat negativní hodnocení doprostřed sady příspěvků, nikoli na začátek ani konec. Čtenáři těchto příspěvků totiž často po stránce jen zběžně přelétnou očima a spatří-li negativní hodnocení na začátku či na konci, jejich zájem knihu zakoupit se zpravidla snižuje více než s negativními hodnoceními ukrytými uprostřed textu.
| |
| | | | |
| | | | |
| | = Poznámky = | | = Poznámky = |
| | <references/>. | | <references/>. |
Charakteristika metody výzkumných deníků
Metoda výzkumných deníků je od ostatních metod odlišná pravidly vyžadujícími po účastnících vytvoření vlastní zprávy. Do deníků lidé zaznamenávají životní události od nepaměti. Deníky jsou autorovým záznamem myšlenek a událostí, mající za smysl poskytnout informaci o stále měnící se přítomnosti. Deníky jsou odlišné v časové struktuře, vrstveným textem a objekty, které jsou chronologicky uspořádané v jednom momentu, zrcadlující minuty, hodiny, dny, týdny, měsíce, roky. Výzkum deníků je souborem různorodých sesbíraných dat, může mít podobu konkrétní či abstraktní, nebo podobu posbíraných dat jako dotazník, rozhovor, pozorování.
Typy výzkumných deníků
Bylo objeveno několik klasifikací typů deníků. Klíčovým v definování výzkumu deníků je čas a způsob sbíraní potřebných informací. Je nutné rozlišit, zda-li bylo toto zaznamenávání vyžádané či nevyžádané. Proč byl deník napsán, zda-li to bylo vyžadováno pro výzkum je primárně důležité.
Vyžádané deníky jsou často považovány nezávisle na nevyžádaných denících s ohledem k výzkumným metodám, protože studium designu a obsahu je variabilní a je založeno na tom, zda-li byl deník vyžadován. Pokud byl deník vybrán pro výzkum, posluchačstvo - tedy výzkumník a potenciální posluchačstvo výzkumníkovi práce je využíváno pro deník. (Elliott, 1997; Toms & Duff, 2002).
V rámci sféry deníků na žádost se klasifikace zaměřuje na jeden či více klíčových aspektů deníku jako
- stupeň struktury
- jak autor ví, kdy zaznamenávat
- harmonogram záznamu
Na základě harmonogramu jsou deníky klasifikovány na nestrukturované, polostrukturované, záznamy (protokoly)
- Nestrukturované mají otevřený konec a autor deníku dává malý nebo žádný návod k obsahu, tvaru či formě deníku.
- Polostrukturované jsou nejčastěji používané, jsou jakýmsi prostředníkem.
- Strukturované mají velmi specifické aspekty.
- Záznamy (protokoly) jsou deníky se seznamem, nebo tabulky, jako je formát a mohou být více či méně strukturované.
Wheeler a Reis (1991) založili svoji vlastní klasifikaci na formální charakteristice, považující deníkové zážitkyz pohledu osoby, která deník píše nebo účastníka. Podle nich mohou být deníky klasifikovány jako:
- Intervalová skupina - záznamy v pravidelných intervalech (denně, týdně, ...)
- Signální skupina - záznamy v deníku na základě vnějších signálů
- Událostní skupina - v podobě událostních deníčků jsou odpovědi vynuceny vnitřními či vnějšími událostmi, které předzakládají definici jako událost, která je viděna v epizodě
Výhody a nevýhody metody výzkumných deníků
- je zpravidla efektivní, když užívá ke studiu úkazy, které by jinak nemohly být přístupné výzkumníkům, protože jsou vnitřní, situačně nepřístupné, vzácné nebo výjimečné nebo protože fyzická přítomnost výzkumníka může signifikativně ovlivnit úkaz či zájem(Bolger et al.,2003; Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
- je více než zachycení obyčejných událostí a pozorování, které mohou být opomenuty jinými metodami, protože je účastníci vidí jako bezvýznamné, neváží si jich, nebo na ně zapomenou (Elliot, 1997; Wheeler & Reis, 1991)
- výhoda pro výzkum založený na časové dynamice a časově založenému fenoménu (Bolger el al., 2003)
- jednou z největších předností této metody je informace o události, která je zasazena či uzavřena v čase příhody (Wheeler & Reis, 1991). Proto má tato metoda méně chyb ve srovnání s ostatními metodami, které zachycují události významné v době jejich vzniku. Protože výzkumník nepotřebuje být přítomný během sběru dat.
- studium deníků má výhodu k vytvoření relativně nenápadné formy sběru dat, za předpokladu minimální zátěže účastníka, na druhou stranu sběr dat může být velmi rušivý v termínech účastnických požadavků(Berg, 2004; Bolger et al., 2003; Symon, 2004)
- výhodou i nevýhodou je i to, že potencionální účastníci výzkumu jsou seznámeni s konceptem (Breakwell & Wood, 1995). Na jedné straně, může to být přínosem pro výzkum, protože účastníci budou pravděpodobně znát základní formu deníku a koncepcí zaznamenávání vyprávění opakující se v průběhu času. Současně mohou předsudky, o tom, co představuje deník, omezovat záznam odpovědí v závislosti na výzkumném protokolu, pokud se tento protokol podstatně liší od dříve existujícího deníku popsaného účastníky.
Jak takový průzkum probíhá?
Plánování
<
Poznámky
.
