Uživatelské testování (úkol do metodologie): Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | === Co je pro daný design výzkumu charakteristické? === | |
| − | + | ||
| − | + | === Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít? === | |
| − | + | ||
| − | + | <br/>S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]<br/><br/>Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: <a href="[http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0]">[http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0 http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0]</a> Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.<br/><br/>Uživatelské testování je vhodné provádět: | |
| − | + | ||
| − | + | #na začátku vývoje nové služby | |
| − | </ | + | #v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby |
| − | < | + | #před spuštěním služby, pro vyladění detailů |
| − | + | #když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána | |
| − | + | ||
| − | + | <br/>[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115 | |
| − | + | ||
| − | + | === Jaké jsou výhody a nevýhody? === | |
| − | + | ||
| − | + | === Jak takový výzkum probíhá? === | |
| − | + | ||
| − | + | V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať. | |
| − | + | ||
| − | + | Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.<br/>Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.<br/>Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).<br/><br/>Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.<br/>Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).<br/><br/>Podľa marketingovej agentúry <a href="[http://www.h1.cz/ http://www.h1.cz/]">H1.cz</a> by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov: | |
| − | + | ||
| − | + | #Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára | |
| − | + | #Určenie cieľovej skupiny | |
| − | < | + | #Samotné testovanie |
| − | + | #Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov | |
| − | + | ||
| − | + | <br/>Ukážka užívateľského testovania na prednáške ''Pozorováním nic nenahradíš'' podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti <a href="[http://www.seznam.cz/ http://www.seznam.cz/]">Seznam.cz</a>) na konferencii <a href="[http://lmt.knihovna.cz/ http://lmt.knihovna.cz/]">Library Marketing Tuesday</a>: <a href="[http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953]">[http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953 http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953]</a><br/><br/>Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: <a href="[http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]">[http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI]</a> | |
| − | + | ||
| − | + | === Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK? === | |
| − | + | ||
| − | + | V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.<ref>BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916<</ref> Příklady využití UT v knihovní vědě: | |
| − | + | ||
| − | + | ==== Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny<br/> ==== | |
| − | + | ||
| − | + | Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. <ref>AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html</ref> | |
| − | + | ||
| − | + | ==== Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu ==== | |
| − | + | ||
| − | + | Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. <ref>COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793</ref> | |
| − | + | ||
| − | + | ||
| + | <br/> | ||
| + | | ||
| + | |||
| + | | ||
| + | |||
| + | === Poznámky<br/> === | ||
| + | |||
| + | <references /> | ||
| + | |||
| + | === Použitá literatura === | ||
| + | |||
| + | #KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8. | ||
Verze z 12. 10. 2012, 19:02
Co je pro daný design výzkumu charakteristické?
Kdy je vhodné tento design/tuto metodu použít?
S pomocí uživatelského testování odhalíme problémy, se kterými se uživatelé potýkají při průchodu naší službou. Díky tomu můžeme zjistit, proč jsou některé služby málo využívány, i když jsou pro uživatele přínosné. Jak uvádí Steve Krug: „Pokud chcete mít skvělý server, musíte ho testovat. Jakmile pracujete na serveru několik týdnů, nebude vám už nikdy připadat svěží. Víte o něm příliš mnoho a zda skutečně funguje, zjistíte jen jeho otestováním. Testování vám připomene, že ne každý přemýšlí stejným způsobem jako vy.“[1]
Z toho důvodu by testování nemělo probíhat pouze těsně před dokončením služby, ale mělo by odehrávat v průběhu celého vývoje. Uživatelské testování lze použít v jakékoliv části vývoje webu dokonce i když máme pouze papírový náčrtek. Jak takový test probíhá se můžete podívat v tomto videu: <a href="http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0">http://www.youtube.com/watch?v=GrV2SZuRPv0</a> Po každém provedeném testování by měla přijít fáze opravy zjištěných chyb.
Uživatelské testování je vhodné provádět:
- na začátku vývoje nové služby
- v průběhu vývoje, abychom odstranily případné chyby
- před spuštěním služby, pro vyladění detailů
- když už naše služba funguje, abychom zjistili proč je naše služba málo využívána
[1] Krug, Steve. Webdesign: Nenuťte uživatele přemýšlet, s. 115
Jaké jsou výhody a nevýhody?
Jak takový výzkum probíhá?
V prvom rade je dôležité aké stránky, služba či funkcia sa budú testovať.
Je nutné zamieriť užívateľské testovanie na osoby, ktoré sú s veľkou pravdepodobnosťou cieľovou skupinou webu.
Nie je výhodou čo najväčšie množstvo testovaných, omnoho významnejšia je kvalita výskumu a zameranie sa na hĺbkový pohľad na jednotlivé funkcie a podniknuté kroky.
Keďže sa jedná o “osobný” spôsob výskumu, založený na ľudskom správaní, aj príprava by mala prebehnúť v čo najľudskejších rozmeroch. Užívateľ sa pri testovaní musí cítiť pohodlne a uvoľnené, nemal by mať pocit, že je skúšaný. Z toho dôvodu je výhodou vzdialené testovanie, kedy môže test prebehnúť v pohodlí domova užívateľa. Avšak v tomto prípade vyvstávajú iné problémy (viď kapitola Výhody a nevýhody užívateľského testovania).
Hlavné je dať testovanému pred samotným výskumom zrozumiteľné pokyny a vyzvať ho, aby čo najviac komunikoval a komentoval svoju činnosť. Nemal by mať strach vytknúť webu negatíva, prípadne neprehľadnosť. Nemal by mať pocit, že tým ublíži človeku, ktorý s ním test vykonáva - je preto dobré v ňom vzbudiť dojem neutrálnosti.
Je možné ho i do istej miery nasmerovať k jednotlivým krokom. Nepostrádateľnou pomôckou je správne formulovanie otázok. (napr.: Kam by ste klikli, aby ste sa zalogovali? Čo by ste urobili potom? Prečo si myslíte, že je to práve toto? etc). Susan E. Beck a Kate Manuel radia aby sa počiatočná úloha, či problém definovali pomocou príbehu, pretože príbehy sú pre ľudí najviac zrozumiteľné (Predstavte si, že...).
Podľa marketingovej agentúry <a href="http://www.h1.cz/">H1.cz</a> by malo užívateľké testovanie použiteľnosti pozostávať z nasledujúcich krokov:
- Osobné stretnutie s testovanými a príprava scenára
- Určenie cieľovej skupiny
- Samotné testovanie
- Analýza testovaním ziskaných dát a návrh riešenia nedostatkov
Ukážka užívateľského testovania na prednáške Pozorováním nic nenahradíš podľa Lukáša Marvana a Martina Koptu (zo spoločnosti <a href="http://www.seznam.cz/">Seznam.cz</a>) na konferencii <a href="http://lmt.knihovna.cz/">Library Marketing Tuesday</a>: <a href="http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953">http://vimeo.com/album/2072412/video/49005953</a>
Jacob Nielsen popisuje, ako testovať užívateľský design: <a href="http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI">http://www.youtube.com/watch?v=r0A6IW2TFFI</a>
Jaké jsou příklady využití tohoto designu v ISK?
V oblasti knihovnictví se uživatelské testování využívá hlavně od dob, kdy knihovny provozují vlastní webové stránky. UT se také využívá při přizpůsobování komerčně produkovaných online katalogů, portálů eletronických zdrojů, bibliografických a fulltextových databází aj. UT je také využitelné pro ostatní knihovnické "produkty", jako jsou online semináře, samoobslužné systémy, uspořádání regálů v knihovně aj.[1] Příklady využití UT v knihovní vědě:
Zjišťování, jak studenti vyhledávají na webových stránkách knihovny
Cílem tohoto UT bylo testování čerstvě redesignovaných webových stránek knihovny University of Illinois v Chicagu za účelem zjistit, jak zde uživatelé vyhledávají informace, což je důležitým podkladem pro další upravení stránek a služeb knihovny. Testování probíhalo s 12 účastníky a sestávalo z testů o 20 úkolech, přičemž jeden úkol trval 3 minuty. Během výzkumu byla použita metoda verbálního protokolu. Výsledky testování naznačují, že navzdory jasnému designu stránek si uživatelé stále nejsou vědomi existence knihovnických zdrojů a nástrojů a neumí je použít. Dalším problémem pro studenty je použití knihovnické terminologie, kterou neumí interpretovat - je třeba více instrukcí a vysvětlivek pro uživatele a užití jasnějšího jazyka. Studie dále poukazuje na to, že studenti jsou zvyklí používat vyhledávače, spíše než se k výsledku "proklikat" hierarchickým uspořádáním stránek - potřeba vytvořit výkonné vyhledávače a metadata. [2]
Jak vyhledám článek? Nahlédnutí z uživatelské studie webu
Cílem této části studie bylo poznat, jak uživatelé postupují při hledání článků na webových stránkách knihovny Western Michigan University. Zúčastnilo se 50 účastníků reprezentujících fakulty, absolventy a vysokoškolské knihovny. Kompletní UT sestávalo z 20 úkolů, na vyhledávání článků byly zaměřeny 3 oddělené úlohy. Úkolem bylo nalézt název článku z časopisu, z odborného časopisu a novinový článek. V době testování měla domovská stránka knihovny 6 hlavních voleb, mezi nimi tlačítko "Zdroje pro vyhledávání", které odkazuje na databáze a rejstříky. Závěr uživatelského testování ukazuje, že uživatelé nerozumí procesu vyhledávání článků, k jejich vyhledávání většinou používají namísto databáze online katalog. Dále mají problém s rozdíly mezi populárním a odborným časopisem a nerozumí termínům jako jsou seriály, periodika, odborný časopis, databáze a rejstříky. Mnoho uživatelů neví o jakýchkoli konihovnických zdrojích mimo online katalog. Řešením problému je přizpůsobení webových stránek uživatelům - poskytnout odborné vedení, vytvořit návody popisující krok za krokem, jak najít článek nebo knihu. Propojit online katalog se zbytkem stránek - v online katalogu vytvořit možnost "Najít článek" a "Databáze a rejstříky". Přidat slovníček knihovnických termínů a specializovanou terminologii užívat střídmě. [3]
Poznámky
- ↑ BECK, Susan E. a Kate MANUEL. Practical research methods for librarians and information professionals. New York: Neal-Schuman Publishers, c2008, s. 114. ISBN 9781555705916<
- ↑ AUGUSTINE, Susan a Courtney GREENE. Discovering How Students Search a Library Web Site: A Usability Case Study. College & Research Libraries [online]. 2002, roč. 63, č. 4, s. 354-365 [cit. 2012-10-11]. Dostupné z: http://crl.acrl.org/content/63/4/354.full.pdf+html
- ↑ COCKRELL, Barbara J. a Elaine Anderson JAYNE. How do I find an article? Insights from a web usability study. The Journal of Academic Librarianship. 2002, roč. 28, č. 3, s. 122-132. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com.ezproxy.muni.cz/science/article/pii/S0099133302002793
Použitá literatura
- KRUG, Steve. Web design: nenuťte uživatele přemýšlet!. 2. aktualiz. vyd. Překlad Jan Škvařil. Brno: Computer Press, 2006, 167 s. ISBN 80-251-1291-8.
